V pátek 8. ledna bylo na programu jednání Parlamentu ČR schvalování zákona o elektronické evidenci tržeb, který způsobil u podnikatelské veřejnosti, ale i ve Sněmovně velký poprask. Opoziční poslanci začali kvůli němu už v minulém měsíci s dosud nevídanými obstrukcemi. Jak vy sama posuzujete znění tohoto zákona, přinese skutečně do státního rozpočtu potřebné miliardy? A proč se vlastně opozice této nové legislativní normě tolik brání? Je opravdu tím hlavním důvodem fakt, že by zakoupení registračních pokladen a příslušného vybavení zlikvidovalo mnoho drobných podnikatelů? 

Dalo by se říct a dokonce bez nadsázky, že způsob, jímž opozice reaguje na možnost zavedení evidence tržeb se dá nazvat téměř posedlostí. Na problém, který tady neoddiskutovatelně máme, jsem poukazovala už dávno. Bylo to někdy kolem roku 2000, kdy jsem zjistila, že část mezd je v některých případech zaměstnancům soukromých firem vyplácena tzv. na ruku, tedy v hotovosti, což znamená v důsledku, že zaměstnanci nemají z této části nárok na placenou dovolenou, nejsou z ní odváděny nemocenské dávky, ani důchodové pojištění. Vždy se jednalo o peníze z nepřiznaných a nijak neevidovaných tržeb. Tenkrát šlo o zaměstnance některých bezpečnostních agentur, ale i o řidiče kamionové dopravy, maloobchodu, restaurací a podobně. Návrh zákona na zavedení registračních pokladen se tedy dostal do jednání vlády, avšak proti zavedení registračních pokladen se tehdy kategoricky postavily KDU-ČSL a US-DEU. Podporu zavedení evidence tržeb prostřednictvím registračních pokladen vyslovili i komunisté, kteří však dali logickou podmínku. Prohlásili, že zákon podpoří v případě, že půjde o registrační pokladny s fiskální pamětí. Jen tak mohl totiž stát mít potřebný dohled nad odvodem daní do státní kasy. Bylo to poměrně dramatické období a po nástupu Topolánkovy vládní garnitury byl zákon o zavedení registračních pokladen s fiskální pamětí zrušen v celém rozsahu. Je to škoda, dnes mohlo být jednání o zavedení EET daleko snadnější, bylo by jen pokračováním registračních pokladen s fiskální pamětí a ve státní kase mohlo být o pár miliard každoročně víc.
Ano, zavedení EET rozhodně především narovná podmínky v podnikatelském prostředí, je přínosem jak pro zaměstnance, tak pro státní pokladnu, rozhodně se ve státní kase objeví miliardy, které v ní doposud nebyly.
A proč pravice obstruuje, jak říkáte sám, doposud nevídaným způsobem? No, když na něčem usilovně pracuje čtvrt století, tedy na tom, aby se na úkor těch, kteří daně musejí odvádět, přiživoval někdo, koho nic a nikdo nenutí, aby daně odváděl, a teď má najednou dojít ke změnám, kdy chce někdo výsledky této snahy vzít, tak se tomu snažíte zabránit. Pravice tomu brání i za cenu naprosto průhledných lží a předstírání, že jim jde o blaho podnikatelů a živnostníků, kteří mají být zavedením EET údajně poškozeni. Tak se jen ptám, čím budou poškozeni? Tím, čím je „poškozen“ každý, kdo daně odvádí? V argumentaci jsou jak evidentní lži, tak polopravdy. Argumentace ohrožením svobody podnikání je jednou z těch evidentních lží. Copak svoboda podnikání je neplatit daně? Stejně absurdní je argumentace, podle které přinese zavedení EET neúměrné náklady. Každý pravicový politik, který s takovým argumentem vystupuje, dobře ví, že je to lež, že náklady jsou ve skutečnosti minimální.   

Hned v úvodu tohoto roku čeká českou vládu řešení velmi nesnadného problému. Společnost NWR chce zavřít do konce roku doly Paskov a Lazy v MSK kvůli stále klesajícím cenám uhlí, pokud ji finančně nepodpoří stát. To by znamenalo 13 tisíc nezaměstnaných horníků a zřejmě velký sociální problém s dopadem na celou republiku. Přitom společnost NWR podle názorů některých zainteresovaných osob měla v letech 2006–2012  z těžby ohromné zisky a vyplácela tučné dividendy. Údajně si nevytvářela rezervu na horší časy a nyní žádá od státu pomoc. Co si o tom myslíte a jak by měla vláda podle vás zareagovat?

Privatizace Ostravsko-karvinských dolů (OKD) patří v naší republice k těm nejabsurdnějším případům transformace státního majetku na majetek soukromý. Celá kauza má kořeny na začátku devadesátých let, kdy se stala ze dne na den ze státního podniku OKD akciová společnost. Ta se pak postupně privatizovala opravdu kuriózním způsobem. Na privatizaci OKD byly v souladu s tzv. privatizačním zákonem použity peníze z úvěru. Banka dostala do zástavy jedinou šachtu, která jí dokonce ještě ani nepatřila. Za takto získané peníze, pak byla významná část OKD privatizována. Takže za zlomek její skutečné ceny. Doslova darem pak bylo 45 tisíc hornických bytů, což bylo v přímém rozporu i s tehdejšími benevolentními zákony, protože provozování bytového fondu nemá s těžbou uhlí nic společného. Aby však mohly být do „balíku“ privatizace OKD přihozeny, byly státní byty označeny jako byty služební. Dalším bonusem od státu bylo ještě neuvěřitelných 5,5 tisíce hektarů pozemků a tisíce metrů nebytových prostor v přízemí činžovních domů. Já bych považovala za správné celý případ otevřít, a to od samého začátku. Nemůžu se smířit s tím, že jenom mávneme rukou nad tím, že se tak stalo. Je to jako i v jiných případech podvodné privatizace křivda na všech lidech, kteří v roce 1989 vyšli do ulic a měli velkou zásluhu na tzv. sametové revoluci. Teď nás vlastně dostihla minulost ze špatné privatizace, z toho obrovského podvodu na občanech; a je těžké řešit, co je vlastně menším zlem. Jestli do OKD nalít kontroverzním podnikatelům další miliardy a zpomalit útlum dolů anebo nechat vyhodit tisíce lidí na ulici. Já bych určitě ruku nezvedla ani pro jednu z těchto variant. Byla to špatná privatizace a je třeba ji napravit. Jak? Od toho jsou tady odborníci, aby našli způsob.