Václav Klaus před týdnem v ČT24 vyjádřil skepsi nad tím, že by nás měl čekat ekonomický růst. Především kvůli regulacím EU, které škrtí ekonomiku, žádný růst přijít ani nemůže. Pochopí podle vás unie, že její nápady omezující a regulující celou řadu odvětví takovým způsobem dusí ekonomiku?

Výrazný a trvalý ekonomický růst nejen nás, ale celou Evropu dlouhodobě bohužel nečeká, jestliže téměř polovinu HDP obsluhuje byrokratický stát, přibývá lidí v důchodovém věku a rostou také náklady na stále dražší lékařskou péči. Samostatnou kapitolou je nedostatek vědců a inženýrů (mládež studuje převážně humanitní obory) a jejich neustálý odliv do Ameriky i masivní odliv nejschopnějších z postižených zemí eurozóny.

Samozřejmě regulace, integrace a dotace EU k úpadku notně přispívají, těžko to spočítat, ale podle některých odhadů jde až o 2 % evropského HDP vzhledem k tomu, že téměř polovina legislativy členských států pochází z Bruselu a ten z principu nebere ohled na ekonomické náklady. Jeho nomenklatura nepodléhá volbám a považuje své zákony za nezvratitelné. Přímo tragickým příkladem je zelená agenda obnovitelné energie, která pomalu, ale jistě poškozuje evropský těžký a strojírenský průmysl. Unie samozřejmě časem, až bude opravdu zle, jistě leccos pochopí – zápas s omezením státní byrokracie je ostatně obtížný i v rámci jednotlivých států (úředníci dokážou redukční reformy úspěšně bojkotovat a o nadnárodní komisi to platí dvojnásob).

Co by muselo v Evropě nastat, aby začala ekonomicky růst? Čím může potenciálně EU konkurovat třeba stále rostoucím východním ekonomikám?

Vzhledem k tomu, že má Evropa drahou pracovní sílu a nejvyšší sociální náklady na světě, může konkurovat jenom vědeckým výzkumem, špičkovou technologií, případně lepší firemní logistikou (organizací a automatizací výroby). Musela by radikálně deregulovat, podnikatelské prostředí podporovat, to znamená zjednodušovat papírování (rychlý bankrot, snadné úvěry malým začínajícím a inovativním podnikatelům) a uvolnit společný trh (služby a finance) i zrušit unijní zemědělskou a energetickou politiku. I sociální politiku lze provozovat levně za pomoci charitativních organizací.

Komentátor Martin Hekrdla nedávno v Týdnu vyjmenoval tři faktory ekonomického šoku v USA. Jednak v podstatě konec tištění peněz, stahování kapitálu z rozvíjejících se ekonomických částí zpět do metropolí a obrovská míra strachu investorů - největší propad průmyslových objednávek od roku 1980. Jaká je podle vás blízká ekonomická budoucnost USA? A jaký vliv to bude mít na EU?

Tohle je nějak popletené, žádné šoky nebudou! Růst HDP USA za rok 2013 se pohybuje okolo 2,7 %, nezaměstnanost klesla na 7%, bilance běžného účtu (i zahraničního obchodu) se zlepšuje, Amerika exportuje uhlí a plyn, import ropy prudce klesá, investice do průmyslu stoupají, energeticky náročná výroba se stěhuje zpátky (levná energie z břidlic), špatné hypotéky převyšující hodnotu nemovitosti klesly od krize z 25 % na 2,5 %, „tištění peněz“ musí být kvůli inflaci zastaveno.