Spoluzakládal jste, například i s Přemyslem Sobotkou, libereckou ODS. Kdy to bylo?

V roce 1991. Od Občanského fóra se tehdy oddělila skupina, která chtěla spíše stranický přístup k politice. Mezi první hrstkou lidí jsem byl i já.

A proč jste do politiky vlastně vstoupil?

Jako mladý asistent na vysoké škole jsem se zúčastnil studentských akcí v roce 1989. Dělal jsem šoféra, v kampani roznášel letáky, jezdil s kandidáty  po celých severních Čechách. To byl můj vstup do politiky.

Z ODS jste už vystoupil. Dokdy jste v ní byl a proč jste odešel?

Na začátku byl v politice entuziasmus. Ochota se na něčem spolupodílet a pomáhat nějaké ideji či myšlence. A nic od toho nečekat. Byla to jednosměrka, něco udělat a odvést kus práce. Tohle se časem příchodem dalších lidí měnilo. Najednou se začaly ideje z politické práce vytrácet. Do politiky vstupovalo čím dál více lidí, kteří od toho něco očekávali. Že něco získají – buď post v zastupitelstvu, nebo ještě raději místo v dozorčí radě městské firmy. Zaznamenával jsem to ve větší míře od roku 1998. Ideje se vyměnily za „něco za něco“.

ODS měla „smůlu“ v tom, že se stala největší stranou. Tím pádem se na ni nabalilo nejvíce těchto prospěchářů. Podobný neduh ale postihl i největší stranu na levici, ČSSD...

Je to bohužel rub politiky. Tím, jak je otevřená, tak do ní vstupují i lidé s nikoli nejlepšími úmysly v politice něco dělat.

Není tedy svým způsobem teď pro ODS pozitivní, že ve volbách propadla a nemůže nabízet lukrativní posty? Kariéristé by tedy od ní mohli odpadnout... Nebo jak to s ODS bude? Europoslanec Kožušník mi říkal, že jindy z vnitropolitického pohledu ne až tak významné evropské volby jsou pro ně klíčové. Pokud by v nich totiž ODS neuspěla, můžou oblíbení komunální politici zvažovat, zda za ni kandidovat v podzimních komunálkách. Jak vy to vidíte?

Myslím, že ODS neudělala to, co od ní většina zbývajících příznivců očekávala: Nezbavila se lidí, kteří nedělají dobré jméno. Tito lidé často říkají: „Přece nebudeme dělat čistky. Kdo je vlastně vinen. Vždyť jsem konal podle zákona." Ale býti občanským demokratem neznamená jenom jednat podle zákona, ale mělo by se i jednat podle nějakých mravních principů a postupovat morálně. Myslím, že by měl být nastaven nějaký morální či mravní filtr. A tyto lidi minimálně upozadit. Což se v ODS nestalo.

Vy jste přesně před deseti lety za ODS kandidoval v evropských volbách. Našel jsem si na internetu vaši fotku s fotbalistou Pavlem Nedvědem a váš program. V něm mimo jiné píšete, že je potřeba zastavit úbytek obyvatelstva a odchod vzdělaných a schopných lidí. Jako výstražný příklad jste uvedl nedalekou německou Žitavu, kterou v devadesátých letech opustila třetina lidí. Jak po deseti letech tohle téma vypadá?

U nás v Liberci se to naplnilo. Přírůstek, neboli saldo migrace, je kladný.  I v Libereckém kraji je stále více lidí, kteří se sem přistěhovávají, než aby utíkali jinam. Jsou samozřejmě i v našem kraji místa, kde je to jinak. Hlavně Frýdlantský výběžek.

Jste jednatelem Euroregionu Nisa, který v české části převážně zahrnuje oblasti v Libereckém kraji. Kromě Šluknovského výběžku. Jak to vypadá tam?

Zde jsou zatíženi jiným fenoménem. Tady je dokonce saldo migrace kladné, ale poměrně za vysokou cenu. Je to proto, že se tam do ubytoven přistěhovávají Romové. Což s sebou nese jiný demografický problém.

Před pár dny představili Starostové pro Liberecký kraj svoji kandidátku do komunálních voleb v Liberci. A na ní jste se ocitl i vy. Proč se o přízeň voličů budete ucházet v dresu Starostů?

Je mi na nich sympatický přístup k veřejným prostředkům. Když vezmu obec po obci, kde jsou starostové za ně v čele obce, mají jednotný společný jmenovatel. Otevřené zadávací řízení, pokud možno maximální úspory veřejných prostředků. V žádném městě, které vedou, nejsou skandály. Splňují mé očekávání a představy, jak dělat politiku.

Ve svém evropském programu starém deset let rovněž zmiňujete že správný politik má stát za svými názory, ale zároveň naslouchat jiným názorům. A v případě potřeby udělat kompromis. V libereckém zastupitelstvu však panuje něco jako studená válka a jiným názorům  se často nenaslouchá. Váš liberecký volební lídr Michal Hron si dal za cíl rozjitřenou atmosféru panující v politickém Liberci zklidnit. Myslíte, že se vám to podaří?

Snažíme se o to. Diskuze v Liberci někdy přešla do urážek  a osobního napadání. Myslíme si, že naše kandidátka je sestavená z lidí, kteří by k tomu charakterově neměli sklouznout.

U Starostů je libereckou jedničkou Michal Hron. Je už určeno i další pořadí?

Není, to je otázka dalších měsíců, kdy budou jednotliví kandidáti přicházet se svými nápady. A na tom se ukáže, jak kdo je schopen komunikovat a obhájit své návrhy. Podle toho si zaslouží místo na kandidátce. Potom s pořadím zamíchají i voliči svými preferenčními hlasy. Nakonec stejně rozhodně volič, který je rozhodujícím suverénem. A v komunálních volbách obzvláště.