Počet nakažených v České republice se zvyšuje, a i když ještě není vyhráno, zdá se, že Čechy nebudou následovat scénář v Itálii, Španělsku či nyní ve Spojených státech. Komu nebo čemu za to vděčíme?

Jsem přesvědčen o tom, že Česká republika má šanci se vypořádat velmi dobře s koronavirovou epidemií díky rychlé vládní reakci, razantním opatřením, disciplíně a vzájemné pomoci občanů. Všem, kteří bojují proti koronaviru covid-19 a také pomáhají potřebným zmírnit dopady opatření, patří mé poděkování a úcta.

Nosit roušky, nenosit roušky. Zdá se, že o tom diskutuje téměř celý svět. Z Čech zamířilo video na propagaci jejich nošení a dostalo se až na CNN nebo k americkému prezidentovi. Světová zdravotnická organizace přehodnotila tvrzení, že roušky mají nosit jen nakažení… Co si myslíte vy? Je současný kontrolovaný stav pandemie v České republice důsledkem i tohoto opatření?

Jednoznačně jsem zastánce nošení roušek, protože si myslím, že roušky pomáhají snižovat šíření koronaviru. Česká republika spolu se Slovenskem byla mezi prvními státy v Evropě, které zavedly plošné nošení roušek. Osvětové video, které vyzdvihuje zejména iniciativu českých občanů při šití látkových roušek pro sebe a své blízké, také určitě přispělo ke změně přístupu některých vlád k povinnému nošení roušek. Například Izrael, Rakousko a některá města v Německu již také nařídila svým občanům nošení roušek na veřejných místech. A své negativní stanovisko přehodnotila také světová zdravotnická organizace, která nyní ocenila možná pozitiva nošení roušek v době koronavirové pandemie.

Co říkáte na odhalení serveru seznamzpravy.cz ohledně korupce na dezinfikování veřejných prostor na Praze 8? Jak vnímáte, že korupci u nás nezastaví ani nouzový stav a někteří zneužívají současné situace?

V každé době se najdou šmejdi, které nic nezastaví. V některých lidech je totiž, bohužel, korupce tak zakořeněným jevem, že ji nevymýtí ani nouzový či válečný stav. Rovněž je v této pohnuté době možné se setkat na sociálních sítích s překupnictvím ochranných prostředků, kdy překupník nabízí na příklad respirátor FFP3 za tisíc korun. Nebo se na internetu objevily podvodné e-shopy se zdravotními rouškami a bezkontaktními teploměry, které zneužívají obavy lidí z koronaviru a snaží se od nich dostat osobní údaje. Objednané zboží lidem pak ani nedodají. Takové šmejdy je potřeba přísně postihovat!

Nedostatek zdravotnického materiálu a ochranných roušek řeší po celém světě. Zanedbala česká vláda něco tak, jak tvrdí její kritici? Ať už jde o nedání priority seniorům v domovech, pozdní spuštění Ústředního krizového štábu, včasné nereagování na lednové dotazy novinářů na to, zda má Česká republika zásob dostatek a tak dále?

Po bitvě je každý generál. Ale tu bitvu, natož válku, proti koronaviru jsme ještě nevyhráli. Tak je potřeba k tomuto problému nyní přistupovat. Proto bych počkal s jakoukoliv kritikou české vlády, až tu válku vyhrajeme. Máme samozřejmě již nyní dostupné srovnání opatření a jejich dopadů v jednotlivých zemích Evropy. A zatím si náš stát stojí v tomto porovnání velmi dobře. A jak znám českou mentalitu, tak se vždy najde mnoho v uvozovkách expertů, kteří budou tvrdit, že by to dělali jinak a lépe. Často to jsou skvělí teoretici, ale praktické zkušenosti mají minimální.

Argumenty, že vláda seniory neodsunula na druhou kolej, boří článek na serveru Neovlivni.cz, který se řídí tím, co vláda řekla na tiskové konferenci: https://neovlivni.cz/koronavirus-domovy-senioru-a-ldn-vlada-odsunula-na-druhou-kolej-vedome/  Je jasné, že vláda o seniorech věděla – tedy o nejohroženější skupině – ale rozhodla se je nechat až v druhé vlně zásobování pomůckami. Bylo to podle vás správné rozhodnutí?

Pokud zpočátku šíření epidemie nebylo k dispozici dostatečné množství zdravotnických pomůcek na ochranu zdraví lékařů, zdravotních sester, prostě lidí, kteří přicházejí s nakaženými pacienty každodenně do kontaktu, tak rozumím tomu, že vláda upřednostnila v zásobování pomůckami nejdříve zdravotníky v první linii boje proti koronaviru. Jsem přesvědčen o tom, že personál sociálních zařízení pečujících o seniory řešil tuto situaci a snažil se vždy chovat obezřetně s cílem ochránit seniory před infekcí. Dle mých informací těmto sociálním zařízením v některých případech pomáhaly kraje, obce či řada dobrovolníků, nebo si pracovníci pomohli sami.