Podal jste interpelaci na ministra obrany Lubomíra Metnara ve věci zahraničních vojenských zdravotníků a jejich pomoci ČR v boji s pandemií koronaviru. Proč jste tak učinil?

Tato pomoc se schvalovala jako pobyt armád na cizím území. To mě iritovalo. SPD principiálně a trvale odmítá přítomnost jakékoliv cizí armády na území ČR. V první řadě bychom přivítali pomoc civilní. Nejdříve se mluvilo o zdravotnících, pak to byli vojenští zdravotníci a nakonec se z nich vyklubali zdravotníci z Texaské národní gardy, NATO a EU. Druhá věc je, že tito zdravotníci přijeli, a přitom neměli oprávnění u nás ošetřovat. Jaké měli odbornosti? Celá akce budí dojem, že spíše než o pomoc se jedná z jejich strany především o sběr dat, jak virus funguje a jak se šíří. Podle jejich vlastních slov nachodili po Praze desítky mil, protože neměli co dělat, protože nemohli ošetřovat. Jak toto někdo může schválit? Považuji to za nezodpovědný přístup a plýtvání penězi.

Byla to hurá akce s cílem zviditelnit NATO a EU u nás. Místo reálné pomoci byly nejvyšší náklady nakonec zřejmě na reprezentaci, doprovody, vítání, loučení, slavnostní obědy, večeře – fraška. V době pandemické krize nakonec ještě zatěžovali a zdržovali naše zdravotníky od práce. Plicních ventilací byl a je na našem trhu přetlak, tady je ta žádost ještě míň pochopitelná. Výměna zkušeností mezi vojenskými zdravotníky se dá také provádět třeba on-line. Místo toho, aby česká vláda provedla veškerá opatření, aby se naši zdravotníci mohli vrátit ze zahraničí, tak se protlačila tato varianta. Pokud by vláda zavedla pro naše zdravotníky v zahraničí nějaké motivační stimuly, že jsme například schopni jim kompenzovat jejich náklady na návrat, či po určitou dobu navýšit plat třeba o sto procent, tak tu máme ihned tři sta, čtyři sta našich zdravotníků, kteří mohou ihned ošetřovat, a stálo by to úplně jiné peníze. To jsou otázky, kvůli kterým jsem tuto interpelaci podal, a jsem zvědavý, co mi pan ministr odpoví.

Také kritizujete výstavbu záložní polní nemocnice v Letňanech. K tomu namítnu, že ve chvíli, kdy se stavěla, hrozilo, že bude nutné ji využít. A že se tak nestalo, je vlastně dobrá zpráva...

Domnívám se, že nebyly využity všechny možnosti, které naše republika měla, a toto bylo politické gesto „něco udělat“. Dám jeden příklad. Jsou lázeňská zařízení, která nejsou teď plně obsazená. Navíc je v nich zdravotnický personál, který je schopný tyto úkony provádět. Existují také vojenská lázeňská rekreační zařízení, ve kterých vojáci tráví preventivní rehabilitace. Do těchto doléčovacích zařízení se mohli přesunout necovidoví pacienti z jednotlivých nemocnic a ti covidoví se mohli umístit na tato uvolněná místa v nemocnicích v případě potřeby. Myslím, že tu byla spousta možností. Třeba využít zásoby lehátek a lůžek ze Správy státních hmotných rezerv, i když někdo může namítnout, že nejsou polohovatelná. Ale to je právě věc, že se musela zřizovat záložní polní nemocnice. Jsem přesvědčen, že čas k tomu tehdy ještě nenastal a že se daly využít jiné způsoby a prostředky. Stát to bude 26 milionů korun a podle aktuálních informací tam má tato záložní polní nemocnice v Letňanech zůstat až do konce února, takže dalších 53 milionů korun. To je pro mě nepřijatelné.

Když jsme u těch prostředků, zeptám se na rozpočet pro příští rok. Komunisté k němu mají výhrady a požadují omezit výdaje na armádu. Jak se díváte na jejich požadavek?

My nejsme tak drakoničtí jako KSČM. Ale vadí nám, že se tady bez výběrového řízení nakupují děla, výběhové americké vrtulníky a bojová vozidla pěchoty, čímž se podporuje zahraniční ekonomika, a nikoliv domácí zbrojní průmysl. Na druhou stranu armáda modernizaci nepochybně potřebuje. To je ale dědictví zejména po vládách ODS a ČSSD. Takže jsem navrhl, aby cca sedm miliard korun, které tvoří převážně prvotní splátky strategických akvizičních projektů (pásová obrněná vozidla, děla, vrtulníky) zůstaly v rozpočtu resortu, ale aby se tyto prostředky investovaly do repase, oprav, technického zhodnocení a modernizace těch dosavadních druhů, které tady jsou. Jednak by to posílilo domácí zbrojní průmysl, ale i státní opravárenské podniky, například VOP CZ a LOM Praha. A u těch nových zakázek aby se provedlo klasické transparentní výběrové řízení a posunuly se v čase.

Jsme pro posilování vlastních obranných schopností, a nejsme tedy pro to, aby se nějak zásadně krátily výdaje do armádního rozpočtu, ale jsou tam také věci zbytné, a to jsou některé zahraniční operace. Tady jsem navrhl, aby se prostředky vyčleněné na zahraniční operace v Afghánistánu, Iráku a bojové mise v Mali, Nigérii a Čadu ve výši cca dvou miliard korun převedly na umoření státního druhu. Navíc Ministerstvo obrany stejně každoročně neumí přidělené prostředky účelně vyčerpat a vždy jim v závěru roku několik nevyčerpaných miliard korun zbývá. Podle mě to budou letos opět minimálně dvě až tři miliardy korun.