Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh valorizace důchodů pro rok 2015. Průměrná starobní penze má meziročně vzrůst o 1,8 procenta, tedy o 205 korun. Jste spokojeni, nebo ne?

Spokojení nejsme. Požadovali jsme asi o stovku víc, aby byla vykompenzována inflace za poslední tři roky. Ale děkujeme za to, protože je to milé. Požadovali jsme ovšem komplexní vyrovnání reálné kupní síly penzí…

Přesně jste chtěli zvýšení o 282 až 363 korun. Ale když se to srovnává třeba s tím, co jste očekávali za vlády Petra Nečase, je to určitý krok vpřed…

Samozřejmě, protože letos byla valorizace průměrné penze tuším 45 korun a loni 135 korun, takže je to pokrok a je to víc, než podle současného vývoje inflace a loňských mezd.

Vy na webu Rady seniorů uvádíte, že je to stále Drábkova valorizace „technická“ a ne „politická“? Co to znamená?

My jsme požadovali návrat před rok 2011. Tento technický systém platí v rámci Drábkovy penzijní reformy tuším od října toho roku. Ta má ovšem velké důsledky, jelikož se zásadním způsobem změnil zákon o důchodovém pojištění. Zkrátka se to technicky vypočítává podle nastaveného vzorce, čili stoprocentně se valorizuje inflace za rozhodné období od srpna do srpna plus 1/3 růstu reálných mezd v uplynulém kalendářním roce. Jenomže mzdy loni nerostly, tudíž tato položka je nula. Inflaci odhaduji kolem jednoho procentního bodu, ale dozvíme se ji až 10. září.

Rada seniorů ČR chce v následujícím období prosazovat, aby valorizace starobních důchodů byla spravedlivá. Jaké tedy budou konkrétně vaše další kroky?

Jsme zastoupeni v důchodové komisi, kde se tyto věci řeší. Navrhneme kroky, díky kterým bude proces valorizace spravedlivější a zejména ošetří seniory s nízkými penzemi. Tak jak je to nastaveno teď, tak čím menší máte důchod, tím menší máte i jeho navýšení. Lidem s malými penzemi se tak zdaleka nevykompenzuje růst životních nákladů. Průměrná valorizace je 45 korun, ale u těch nízkopříjmových to bylo zhruba od 16 korun až po 72 korun. To se prostě musí řešit.

Jak se tedy obecně dnes mají čeští důchodci? Před časem mi socioložka Šiklová v rozhovoru řekla, že podle ní u nás průměrný důchod není nízký, přesto v obchodech vidíme staré spoluobčany, kteří zvažují, zda koupit dva nebo tři plátky salámu. Co na to říkáte?

Paní profesorka Šiklová neví, o čem mluví. To nebudu komentovat. Já bych to řekl takto: Dělali jsme zákon o minimální starobní penzi, což lze rovněž dohledat na našem webu, a já jsem počítal spotřební koš důchodců, nezbytných zdravotních potřeb. Za loňský rok čítal 8 210 korun – to potřebujete, abyste si mohla nakoupit zboží a služby k přežití. Jde o nákup pro krátkodobou spotřebu. Nejsou v tom opravy, nákup opotřebovaného nábytku, nádobí, prostě žádné výrobky spotřeby dlouhodobé. Dnes je průměrný důchod 11 015 korun – pokud si z toho částku spotřebního koše odečtete, zbyde vám ani ne sto korun na den. Žádná sláva to není.

Člen důchodové komise Vít Samek z ČMKOS uvedl, že důchody prý nezbankrotují, protože Česku pomohou imigranti. Je to správný přístup?

Četl jsem to. No nevím, asi chtěl odlehčit demografické prognózy, ale osobně tomu nevěřím. Kdoví, jak to všechno bude. Dělat prognózy na padesát let dopředu je nesmysl. To by muselo nastat... Ebola, válka, nebo nevím co. Zřejmě si myslí, že se demografický deficit – který čítá kolem 50 miliard - vyplní pomocí migrantů, ale ti se k nám tolik nehrnou. Samozřejmě kdyby tu byli, tak to pomůže. Jenže deficit je důsledkem nastavení systému, nikoli že nejsou peníze.

Co je hlavní příčinou?

To, že se z penzijního systému platí předčasné důchody, kterých je u nás asi 495 tisíc. Takže předčasné důchody se „přeplatí“. Máme asi 2,34 milionu příjemců starobních penzí, z toho půl milionu jsou předčasné důchody, které by se z toho platit neměly. Do doby, než dotyční dovrší důchodový věk, by se jim mělo platit z položek nezaměstnanosti. Kdyby se toto ošetřilo, žádný deficit by nebyl. Druhá věc, která by to řešila, je fakt, že máme zastropované příjmy na čtyřnásobku průměrné mzdy. Pokud by se to odstropovalo, jako bylo před říjnem 2011, přibylo by 16 miliard korun. Třetí věcí je, že v posledních letech nerostou mzdy a je vysoká nezaměstnanost. Vše je to důsledek Nečasovy reformy.

Vyřkl jste slovo „válka“: Senioři jsou mnohdy cennými pamětníky, kteří umí v době konfliktů, jaký se děje aktuálně například na Ukrajině, připomenout historické paralely a dopady, jež to může na nás mít. Sledujete z toho pohledu aktuální zahraniční dění?

Já jsem mladý důchodce, narodil jsem se v roce 1950, takže jsem toho mnoho kolem Sovětů a podobně neprožil. To, co vidím v televizi, jak je to tam rozbombardované... Nechápu, jak můžou poslat armádu na svoje lidi. Ale to je jejich věc, nás se to netýká.

Vy myslíte, že to na nás vliv mít nemůže?

Samozřejmě se nás to týká z hlediska sankcí. Páni politici rozhodli, že budou, v Rusku obdobně, tak by to ale měli těm podnikatelům zaplatit. Rozhodovat mohou, ale musí nést odpovědnost. V tom souhlasím například s předsedou Agrární komory, a to nejde jen o zemědělství, ale i průmysl a další. Měli jsme tu krizi, teď se to snad zlepšuje a oni budou dělat znovu krizi? Předtím bankéři, teď politici.