Jak hodnotíte dosavadní postoj NATO k válce na Ukrajině? Prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádá západ o uzavření vzdušného prostoru nebo alespoň dodávku stíhaček, čemuž se však NATO brání. Je to podle vás v pořádku?

V úvodu musím tento válečný konflikt odsoudit a je důležité zmínit, že válku nezačínají vojáci, ale politici svými rozhodnutími, případně politickými rozehrami. A v tomto případě možná spíše neochotou vést konstruktivní jednání o kompromisech a hlavně vést jednání o míru. Zdrženlivý postoj NATO k válce na Ukrajině je správný. Předpokládám, že oficiální participace jednoho ze států NATO v této válce by mohla rozpoutat třetí světovou válku. Rovněž předpokládám, že státy NATO jsou bohaté země, které nechtějí o svá bohatství přijít. Vyslání ozbrojených sil NATO na Ukrajinu může prosazovat jen politický diletant. Osobně si myslím, že Volodymyr Zelenskyj si plně uvědomuje, že vyhovění jeho žádosti ohledně uzavření vzdušného prostoru znamená to, co tu bylo řečeno, účast NATO v této válce a následné rozšíření tohoto válečného konfliktu. Jak se můžete dočíst v médiích, tak i darování stíhaček je ožehavé téma. Sledujeme, že žádný stát NATO nemá zájem polské nebo slovenské MIG oficiálně Ukrajině darovat. S největší pravděpodobností by to znamenalo výše řečené.

Naopak Česká republika je v této věci poměrně aktivní. Vláda poslala na Ukrajinu již několik dodávek blíže nespecifikovaných zbraní a chce v této pomoci pokračovat. Je to podle vás namístě?

Těžko hodnotit jednání vlády České republiky. Toto hodnocení naší vlády provedou občané ČR ve volbách. Pokud tuto otázku položíte lidem, kteří si přejí zničit Ruskou federaci a zabít Putina, tak tito lidé se zbrojní aktivitou naší vlády budou souhlasit a budou chtít dodávky zbraní na Ukrajinu navýšit. Naopak pokud stejnou otázku položíte lidem, kteří odsuzují válečné konflikty a přejí si ukončení tohoto konfliktu, kde nejvíc trpí civilisté, určitě dodávky zbraní podporovat nebudou. Já osobně se kloním k té druhé skupině. Další dodávky zbraní znamenají prodlužování konfliktu, více mrtvých, více rozbitých domů, zdevastovaného prostředí i infrastruktury. Bylo by vhodné, aby se naše vládní reprezentace zamyslela, kde naše zbraně mohou skončit. Víme, že na Ukrajině bojují i zločinecké organizace, neonacistické skupiny, žoldáci a dokonce propuštění vězni. Byl bych opravdu nerad, aby zbraně darované Českou republikou skončily v jiném válečném konfliktu, případně v tom nejčernějším scénáři i na černém trhu v zemích EU. Místo agresivních a neuvážených gest musíme zahájit mírová jednání a celou situaci na Ukrajině uklidnit.

Již v nově schváleném státním rozpočtu se objevila jedna miliarda navíc pro resort Ministerstva obrany. Zároveň vláda avizovala, že chce v navyšování výdajů na obranu pokračovat i nadále. Je to v pořádku? Co podle vás české armádě chybí teď nejvíce?

V objemu rozpočtu Ministerstva obrany, který je pro rok 2022 cca 89 mld. Kč, miliarda korun nic zásadního neřeší. Akviziční proces Ministerstva obrany se dělí na investiční a běžné výdaje. Osobně nevím, na co chce Ministerstvo obrany zmiňované navýšení finančních prostředků použít, možná se podaří navýšit některé akviziční projekty, které se v tomto roce budou realizovat. Obecně platí, že akviziční proces probíhá tři roky až pět let, proto by bylo vhodné navyšovat finanční prostředky v souladu s akvizičním plánem Ministerstva obrany. Pokud se nepletu, aktuálně probíhá nákup bojových vozidel pěchoty, je nutné tento nákup „dotáhnout“ do zdárného konce. Musíme obměnit tankovou techniku, dělostřelectvo a i letecká technika vzdušných sil si zaslouží obměnu. Armáda České republiky by se měla zaměřit na to, k čemu je prioritně předurčena, a to je obrana území České republiky, případně hranic zemí NATO. K tomu by měly směřovat její schopnosti, respektive schopnosti jednotlivých sil a jejich podřízených útvarů. Zrušení vojenské základní služby v podobě, jak jsme ji znali z dob studené války, byl správný krok. Následné zavedení profesionální armády by bylo vhodné k dosažení výše uvedených cílů doplnit nejen o aktivní zálohy, ale hlavně o jednotky domobrany po vzoru švýcarské armády. Zjednodušeně, branná povinnost, základní výcvik po dobu osmi týdnů a na tento základní výcvik navazující každoroční zdokonalovací výcvik v trvání dvou až čtyř týdnů po dobu deseti let.