Prezident Zeman by se měl obávat, má u mě tenhle osobní vroubek, řekl Klausův tajemník Jakl. A pak si vzpomněl na veselý příběh se Zemanem, papežem a černoškou…

02.03.2017 4:43 | Zprávy

ROZHOVOR Bývalý tajemník prezidenta Klause Ladislav Jakl říká, že prezident Zeman se snaží o suverénní českou politiku, jakkoli je to srdcem probruselský fanoušek. „Politicky je to socialista, levičák a sociální inženýr. Ale má konzervativní intuici, která ho varuje kupříkladu před ničivým zeleným fanatismem nebo demontáží osvědčených společenských struktur a vztahů,“ dodal Jakl.

Prezident Zeman by se měl obávat, má u mě tenhle osobní vroubek, řekl Klausův tajemník Jakl. A pak si vzpomněl na veselý příběh se Zemanem, papežem a černoškou…
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ladislav Jakl

Prezident Miloš Zeman se rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Jsou jeho rozhodnutí a pak i výsledek volby důležitými mezníky, které určí další fungování této země?

Jednu věc bych předeslal, než vám odpovím. Ať bude příštím prezidentem kdokoli, bude opět v napětí s jakoukoli vládou a jakkoli složeným parlamentem. Může za to nedomyšlené zavedení přímé volby, která učinila z prezidenta republiky daleko nezávislejší politickou figuru, zbytek ústavy však zůstal stejný, ale přitom ten počítal s prezidentem více napojeným na parlament.

A teď k vašemu „mezníku“. Já myslím, že mezníky se plýtvá. Jistě, mnoho změn je zásadních, s velkým dopadem. Ale někdy podléháme dojmu, že ta zrovna probíhající událost je ta největší. Není. Za patnáct let bude jednou z mnoha. Miloš Zeman podle mě kandidovat bude, i když nějaké to překvapení jsme už od něj zažili. A pokud bude, s největší pravděpodobností vyhraje. A stane se tak poslední překážkou likvidace skutečného politického života u nás.

Je rozdělení společnosti na obdivovatele a odpůrce Zemana opodstatněné, nebo zveličené?

Osobně si myslím, že se spor kolem Zemana vede po povrchnostech. Já bych mu vyčítal úplně jiné věci než to, jak rozkošnicky umí vytáčet naše havlisty v médiích, v kultuře i v politice. Proto ono rozdělení sice skutečně existuje, ale jde spíše po emocích než po obsahu jeho politiky. Jinak by mnozí, kteří mu nemůžou přijít na jméno, stáli v jeho šiku a jeho zavilí nenávistníci by pochopili, že on vlastně v zásadě realizuje jejich politiku. A někteří jeho fandové by se třeba od něj naopak odvrátili.  

V čem Miloš Zeman jako prezident české společnosti v poslední době prospívá a v čem jí škodí? Lze jeho dosavadní prezidentování označit za úspěšné?

To je otázka na velkou analýzu, ne na pár řádek. Především se snaží o suverénní českou politiku, jakkoli je to srdcem probruselský fanoušek. Politicky je to socialista, levičák a sociální inženýr. Ale má konzervativní intuici, která ho varuje kupříkladu před ničivým zeleným fanatismem nebo demontáží osvědčených společenských struktur a vztahů.   

Kde má prostor na zlepšení? Čím by si mohl důvěru udržet či zvýšit?

Přímá volba ho nenutí mít politické spojence. Spojence nikoli účelové, ale postojové. A to je chyba. A radit mu? On už zůstane svůj. Mnohdy mu škodí jeho špatně mířená střelba od boku, ale je dost voličů, kterým se přesně tohle líbí.

Ve své knize Rocker na Hradě jste naznačil, že jste se neměli se Zemanem v nějaké zvláštní oblibě. Změnil se váš pohled od dob, kdy jste pracoval jako poradce předsedy ODS Klause a pak na Hradě?

My jsme spolu moc do styku nepřišli, s výjimkou čtyř let, kdy byl premiérem a chodíval na parlamentní obědy. Neřekl bych, že bychom se neměli v oblibě, možná ho štvalo, že ve mně potkal člověka ještě ješitnějšího, než je on sám. Ale velmi jsem si cenil, že když se mnou prohrál sázku, čestně za mnou ještě jako premiér přišel do hospody, aby ji vyrovnal. Osobní vroubek si u mě udělal v den svého zvolení, kdy zbytečně vytruboval, že mě na Hradě nechce.

Zaprvé jsem se ho o nic takového neprosil a nikdy bych tam s ním stejně nezůstal. Ale hlavně: nikdy neměl ani tušení, co jsem to v Kanceláři prezidenta republiky vlastně dělal. Že jsem byl ředitelem nějakého odboru, že obsahem mé práce bylo standardní úřadování. Posuzoval mě podle výstupů v médiích, které nebyly obsahem mé práce. Nějaká slivovice od něj by to ale snad spravila. Názor na něj jsem za ty čtyři roky nezměnil. Jen bych čekal, že v jeho okolí bude víc lidí schopných promluvit o nějakém společenském problému či o něm něco napsat, než je jen Hynek Kmoníček. Asi takové nepotřebuje.

Mimochodem, jen tak pro zpestření a možné „pobavení diváků“... Nezmínil byste ještě nějakou vzpomínku či historku se Zemanem? 

Kromě té historky se zaplacenou sázkou v hospodě? Vlastně jsme se tak napůl vsadili ještě jednou. Někdy před 15 lety rozumoval, že příštím papežem bude po Polákovi určitě zase Ital. A já na to, že rychlost rozvratu společenských struktur je taková, že příštím papežem bude černoška. No, sázky mě ušetřil, asi chápal, jak jsem to myslel.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Budoucnost

Vážený pane Bartoši, dokázal jste nevídané a podle mě jste jeden z nejlepších politiků u nás. Zajímalo by mě, co máte v plánu dál? Funkci předsedy jste složil. Zůstanete ale i nadále v politice? A neuvažoval jste o kandidatuře na prezidenta?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Stejně střílí Američané.“ Drulák a ukrajinské útoky na Rusko

18:42 „Stejně střílí Američané.“ Drulák a ukrajinské útoky na Rusko

Jak to bylo s americkým souhlasem Ukrajině střílet na Rusko raketami dlouhého doletu? Bývalý elitní …