V České republice začala znovu stoupat čísla nově pozitivně nakažených koronavirem. Nyní se denní nárůst pohybuje kolem pěti tisíc. Očekával jste to? A nakolik jde o nepřizpůsobivost lidí?

Uvedu příklad. Ptala se mě jedna naše žačka, která organizuje společenskou akci, jestli splňuje kritéria. A formálně splňuje kritéria nějaké akce – to znamená počet lidí, pití alkoholu jen v zavřené místnosti a uzavírací dobu. Jedná se přesně o místo, kde se nákaza šíří, protože lidé spolu pijí a jedí a jsou k sobě blízko po delší dobu. Formálně sice bylo splněno vše, ale fakticky nikoliv.

A nakolik může pomoci protiepidemický systém PES, u nějž vláda nedodržuje, co má uvedeno v tabulkách?

Nejsem odborník na čísla a nejsem schopen je sledovat a porovnávat. Já jsem přesvědčen, že vláda a exekutiva dělají vše, co je v jejich silách a co si myslí, že je správné, abychom situaci zvládli. Takže se mi zdá laciné do všeho pořád bušit a tvrdit, jak je to špatné.

Jde mi ale spíše o jeho smysluplnost. Nyní se znovu nacházíme ve stupni čtyři, ale opatření tomu neodpovídají. Nakolik považujete systém PES za relevantní nástroj?

Je to nástroj relevantní, ale opakuji, co jsem řekl v minulosti, že každé rozhodnutí je nakonec politické. Takže toto jsou nástroje, které musí politická reprezentace brát v úvahu stejně jako relevantní okolnosti, a přesto je její rozhodnutí politické. Jsem odpůrcem toho, že se musíme absolutně řídit tím, co je v tabulkách. Nakonec je rozhodnutí vždy politické.

Dost relevantním argumentem je i ekonomika, protože od otevření obchodů a restaurací uběhlo jen pár dní a už se zase uvažuje o uzavření. Domníváte se, že se budeme muset vrátit pod zámek, a budou to lidé schopní akceptovat? Tedy další zákazy a omezení, a ještě k tomu před Vánoci?

Já nevím, jestli budou přicházet větší restrikce, hrozí se jimi a nemůžeme je vyloučit. Ale tyto vlny: otevřít, zavřít, otevřít, zavřít – jsou tím, co podnikatelům ze všeho nejméně vadí. Vycházím i z toho, že ti, kdo rozhodují, o tom všem vědí a tyto informace znají. Nemyslím, že bychom se měli hádat uprostřed bitvy a hodnotit, co se dělo… tak se to řešit nemá.

Jak uprostřed této bitvy, jak jste to sám nyní nazval, vnímáte demonstrace. Ta poslední se konala v neděli v Praze. Opět se účastnily stovky lidí bez roušek a nelíbí se jim nejen ony roušky, ale také vládní omezení a vakcíny. Tedy porušují nařízení vědomě. Jde o známku jakéhosi vyčerpání společnosti?

Možná do jisté míry, nicméně demonstrace tohoto typu jsou demonstrace, které vyjadřují extrémní postoj – tím nechci říci extremistický, ale extrémní postoj na straně jednoho. S tím se muselo počítat, ale když sečteme účastníky demonstrací, jde pouze o zlomek lidí. Četl jsem, že drtivá většina obyvatel, sice možná s jakýmsi vnitřním postojem a nechutí, ale respektuje pravidla, protože ví, že jiné řešení není.