Jak začala vaše spolupráce s Ruskem? Říká se, že ač je to bonítní partner, občas má problémy s placení. Vy jste nic takového nezaznamenali?

Zhruba před čtyřmi lety jsme navázali spolupráci s ruským partnerem. Ta spolupráce je pro nás velmi slibná. Otestovali dva kamiony naší bramborové sadby a vybrali si z našeho sortimentu čtyři odrůdy. V rámci těchto odrůd chtějí dělat stovky až tisíce tun sadby. Říkají, že v Rusku je vlastně dvanáct velkých oblastí, co se týká pěstování brambor, a oblast, kde působí ti naši partneři, má kapacitu dvacet tisíc tun sadbových brambor. Ten obchod je pro nás velmi zajímavý, navíc je ruský partner schopen stoprocentní předplatby, což je pro nás perfektní. Je s tím spojená větší papírová práce, protože je to mimo Unii. Bohužel, už minulý rok se nám tam nepovedlo kvůli politickému embargu nic vyvézt a letos se jeví, že se to opět nepovede. Přesto byly naděje, že by se to ještě zrealizovalo, a to buď přes Ukrajinu nebo Bělorusko, protože ti mohli z Unie brát a zároveň vyvážet do Ruska, ale pak padlo i to, obchod nedopadl.

Zvažovali byste nějaké kompenzace z Evropské unie?

Dá se říci, že bychom o tom mohli uvažovat, protože ty ztráty budou řádově v milionech.

Až padne embargo, nezanevřou Rusové v tomto odvětví na Českou republiku?

Spíše se bojím, aby Evropská unie vystupovala jednotně. Pokud by byl zákaz vývozu sadby pro celou Unii, tak by nás to asi neohrozilo, ale pokud tam budou moci Holanďané či Němci vyvážet a zbytek Evropy ne, tak si myslím, že by nás to významně poškodilo. Pokud Evropská unie nebude moci jako celek, tak, že až to embargo padne, tak se ta spolupráce obnoví. Problém je v tom, že pokud chcete tu odrůdu namnožit v nějakém větším množství, tak to trvá zhruba dva až tři roky u těch množitelů a ti, když pro vás sadbu vyrobí, tak očekávají, že jim ji odbydete. Jestliže však takový trh padá, tak musíte najít nějakou alternativu. Nenajdete-li ji, tak množitel nemá důvod s vámi dále spolupracovat.

Vy ale úspěšně hledáte - našli jste další trhy třeba v Africe, což by mohl ledackdo závidět, že?

Jsme ve fázi toho, že v severní Africe máme pokusy našich odrůd. Jedná se o Alžírsko, Maroko, Egypt... V letošním roce jsme vyvezli sadbu i do Pákistánu. Tam všude nám slibují, že by tam mohly být řádově stovky tun. Velice perspektivní se pro nás jeví Turecko. Tam je trh, který je velmi náročný na kvalitu sadeb, ale z druhé strany je schopen platit dobře stejně jako ruský partner. Jsme opatrní, vyvážíme postupnými kroky. Oslovili jsme další země Evropy jako například Balkán, Rumunsko, Bulharsko... Působili jsme ve Švédsku, Francii. Naše odrůdy jsou buď ve fázi pokusů, nebo nějakých poloprovozních pokusů, nebo už ve fázi komerční, což máme třeba v Německu.

Někdo si ale na talíři raději dá i ty brambory z ciziny. Není to samo o sobě mírně řečeno zvláštní?

Někteří pěstitelé jsou vyloženě českými patrioty, kteří vyžadují české odrůdy. Na druhé straně jsou farmáři, kteří mají naopak antipatii k českým odrůdám a preferují spíše zahraniční. V poslední době máme v segmentu škrobu úspěšné odrůdy, které v tomto ohledu dominují. Co se týká konzumního segmentu, tak tam jsou naopak úspěšnější zahraniční odrůdy.