Docent Martin Konvička z Jihočeské univerzity se nedávno pro své protiislámské postoje stal předmětem další kontroverze. Advokát Jakub Backa na něj měl podat podnět k etické komisi školy. Ta poté rozhodla, že Konvička svými výroky na internetu poškozuje dobré jméno vzdělávacího ústavu. Je podle vás pravda, že Konvička na internetu překračuje jakousi mez chování, které je širokou společností akceptováno?

To je nebezpečné téma. Na zmíněnou kauzu jsem poukázal v minulém rozhovoru pro Parlamentní listy. Krátce po zveřejnění článku mi pak JUDr. Jakub Backa pohrozil podáním žaloby na ochranu osobnosti. O co šlo?

V zásadě o možnost udat cizího člověka. Jen tak, aby měl problémy v zaměstnání. Nebo s ním byl, ideálně, rovnou rozvázán pracovní poměr. Důvod? Na Twitteru Martina Konvičky se zpětně našlo pár peprných slovíček. V komentářích. A jak známo, Konvička zastává dlouhodobě některé závadné názory. A přitom docent, a přednáší na univerzitě. Tedy stále ještě. Ideální terč. Dostatečně viditelný a nikdo si nebude chtít pálit prsty, aby se zrovna jeho svobody slova zastával. Masokostní moučka a fingovaná znásilnění neuspěla, tak je na čase zkusit něco pokročilejšího. Třeba sepsat seznam Konvičkových twitterových hříchů a poslat je jako podání k Etické komisi Jihočeské univerzity. A oni už ho budou muset řešit. Úspěšnou cestu podnětu akademickou byrokracií je pak nejlepší kopírovat rovnou na Twitter. Ať každý vidí, že to nebyla jen legrace a může si následné Konvičkovy trable vychutnat také...

A zde je jádro problému. Legrace. Profesní likvidace názorových oponentů jako legrace. Poťouchlá twitterová šikana, schovaná za hájení akademické morálky a etiky. Zlomyslný lynč trolla, podložený hlavičkovým papírem z advokátní kanceláře. Námaha a riziko? Minimální. Zábava a úspěch? Zaručen. Běda bylo, jakmile informace o této kratochvíli prosákly mimo původní sociální bublinu. Tam byl svět ještě v pořádku. A na rozdíl od twitterových followerů netleskal. A s vlastní etikou byl náhle konfrontován i sám udavač. A nelíbilo se mu to. Inkriminovaný tweet se zbrklým rozhodnutím etické komise, předtím hrdě vystavený, byl náhle smazán. Jeho osobnost tím zřejmě došla k újmě a jako zadostiučinění se chce bránit žalobou. Jiné vysvětlení pro reakci pana Backy nemám.

Přitom nešlo o ojedinělý exces. Jako příznivec Pirátů přispívá Backa dlouhodobě na Fórum Pirátské strany. Tam si můžete snadno najít například podání trestního oznámení na bývalého místopředsedu Ivo Vašíčka. Za příspěvek z 11. dubna 2018, vlákno o hrozícím útoku na Sýrii. Backovi evidentně nedělalá problém kriminalizovat názory lidí z vedení strany, za kterou se přitom nechává doporučit k nominaci do rozhodčí komise. Nyní, na konci srpna. Naštěstí neúspěšně, i u Pirátů zřejmě funguje jakýsi pud sebezáchovy. V příspěvku z 19. srpna pak Backa vysvětluje, proč vlastně trestní oznámení podává: „Když dojdu k názoru, že se nějaká veřejně činná osoba, placená z veřejných prostředků, může dopouštět trestného činu, tak beru jako svou občanskou povinnost podat trestní oznámení. A neřeším u toho, jestli jde o člena Pirátů, SZ, SPD nebo Strany přátel piva. Snad bys nechtěl, abych tohle zohledňoval?“ Když si dopřejete pár minut s vyhledávačem, najdete lehce další střípky z digitální stopy občanských povinností tohoto veskrze ušlechtilého člověka. A můžete si obratem položit otázku, zda je ohledně nakládání s veřejnými prostředky srovnatelně ostražitý i v případě jiných subjektů. Třeba managementu České televize, neplnícího dlouhodobě hned několik zákonných povinností najednou...

Nezbývá než dodat, že vysoce oceňuji postoj rektora Jihočeské univerzity v dané kauze. Etická komise je orgánem, který má sloužit k dohledu nad fungováním instituce z hlediska etiky. Tedy k řešení vnitřních sporů, kontroverzí a přešlapů. Nikoliv k vyvozování pracovněprávních důsledků z banálních verbální prohřešků, posbíraných na soukromých diskuzních profilech zaměstnanců. Snaha o zneužívání komise k umlčení nepohodlných názorů či osobní mstě je jak vystřižená z 50. let. Doufám, že tato praxe zmizí zpátky v propadlišti dějin, a to stejně rychle, jako ji z něj pan Backa vydoloval.