Příliš rychlé rozvolňování. Chaotický přístup vlády. Podcenění situace. Nedostatečná připravenost. Taková a další označení slýcháme v posledních dnech v rámci zvyšujícího se počtu pozitivně testovaných případů infekce koronavirem v České republice. Která označení jsou, podle vás, oprávněná?

Oprávněná jsou všechna. Hlavní příčinu současné situace však vidím v tom, že vláda, či spíše někteří její členové, uvěřili tomu, že když žijeme v době postfaktické, mohou ignorovat přírodní zákony. Uvěřili, že když budou dostatečně přesvědčivě veřejnosti říkat, že žádná epidemie už není, tak koronavirus poslušně srazí paty a epidemie zmizí. Jenže to neplatí. Koronaviru je úplně jedno, jak roztomile mrká politik do kamery, jak starostlivě se tváří a jaké sladké lži svým voličům říká. Koronavirus se prostě exponenciálně množí a přenáší z jednoho člověka na druhého. Jeden den potřebuje 20 nových pacientů hospitalizaci, přibližně za týden už 40, za další 80, za další 160, pak 320, 640, 1280 a tak dále.

Další problém, už spíše technické povahy, vidím v tom, že příslušní mágové politického marketingu neumí zacházet se semilogaritmickým papírem, a proto špatně odhadli časový průběh nárůstu počtu hospitalizovaných. Chybně tak odhadli, že explozivní nárůst infikovaných a přeplnění nemocnic se navenek projeví až po volbách, takže až po nich bude nutné přiznat chybu a přijmout nepopulární a bolestivá protiepidemická opatření. Nejsem si jist, zda jim už dnes došlo, jak hluboce se mýlili a do čeho se nyní kvůli jejich politikaření v horizontu dnů všichni řítíme.

Na CNN Prima News jste v pořadu 360° Pavlíny Wolfové varoval, že je třeba zatáhnout za brzdu, jinak se dočkáme tisíců, možná desetitisíců mrtvých, a katastrofických scénářů. Za jak závažnou tedy považujete situaci, a proč?

Situace je nyní mimořádně závažná. I kdybychom zítra šlápli vší silou na brzdový pedál a přijali opatření, která nyní přijali v Izraeli, budou počty pacientů vyžadujících okamžitou hospitalizaci ještě deset dnů exponenciálně růst. Nevím, kolik je dnes nově hospitalizovaných, protože se neuveřejňují počty propuštěných. Za osm dnů jich však bude zhruba dvakrát tolik a za dalších osm dnů čtyřikrát tolik. Každý systém zdravotní péče musí zákonitě zkolabovat, jestliže nároky na něj rostou exponenciálně. S každým dnem, o který z nerozhodnosti či dokonce z politických důvodů odkládáme zavedení skutečně účinných protiepidemických opatření, prohlubujeme krizi, do které se v horizontu týdne dostaneme.

Měl bych pro politiky takovou radu – nevěřte takzvaným expertům. Oni se bojí o korýtka a říkají vám to, co si myslí, že chcete slyšet. Stáhněte si z internetu semilogaritmický papír, vyneste si do něj počty nově hospitalizovaných, a podívejte se, kolik jich bude za týden a kolik za čtrnáct dnů. V současnosti platná opatření už na tom vůbec nic nezmění – systém má desetidenní zpoždění a opatření nejsou dostatečně razantní.