Na radnici Prahy 8 jste byl opakovaně zvolen, myslíte si, že máte šanci dostat se do zastupitelstva i letos?

To záleží na voličích. Myslím si, že zejména v Karlíně a v Libni mám docela početnou skupinu věrných, tak věřím, že na mne ani tentokrát nezanevřou. Za poslední čtyři roky je za mnou snad vidět dost velký kus práce, v níž bych rád pokračoval. 

Čím byste se chtěl pochlubit, respektive co se Vám nejvíce povedlo?

Především se podařilo to, v co málokdo doufal a čemu skoro nikdo nevěřil, tedy prosadit privatizaci bytových domů v Karlíně a v Libni. Tedy v té části Prahy 8, která byla dramaticky postižena povodní v roce 2002. Její obyvatelé měli oprávněný pocit křivdy, protože podmínky magistrátní půjčky od Evropské investiční banky na odstraňování povodňových škod privatizaci neumožňovaly. Karlíňáci a Libeňáci tak museli nejen snášet hlavní nápor povodně, ještě na rozdíl od ostatních čtvrtí Prahy 8 se jim zablokovala možnost privatizace bytových domů. Všechny překážky se nám podařilo odstranit a v současnosti je již podstatná část domů v rukou bytových družstev složených výhradně z bývalých nájemníků a ve zbytku proces úspěšně pokračuje.

Dalším důležitým krokem vpřed je výrazný pokrok na poli kriminalita a narušování veřejného pořádku. Díky projektu „Bezpečná osmička“ se Praha 8 stala opravdu bezpečnějším a lepším místem pro život.

Znáte problémy občanů Prahy 8? Co je podle Vás trápí nejvíc?

Ta naše osmička je dost heterogenní městskou částí. V každé čtvrti jsou jiné problémy, řekl bych, že není nějaký významně dominantní.  V Karlíně hledáme symbiózu staré klasicistní zástavby a nových modernistických budov. Někdy dobře, někdy obtížně. Problémem  je i stále vysoká prašnost.  Libeň, zejména kolem Palmovky je centrem drogové scény, i když se nám v poslední době ve spolupráci s Policií ČR a Městskou policií podařilo dealery částečně vytlačit. Sídliště na severu Prahy 8 trápí špatná situace s parkováním atd.   

Zatímco ostatní pražské městské části hazard na svém území omezují, vy jste odsouhlasili 50 adres, kde se dá hazard provozovat, je to pravda?

Hysterie kolem heren je námět na samostatný rozhovor.  I v Praze 8 došlo k výraznému snížení počtu heren. Navíc o povolení jejich provozu tím, že zařadí příslušnou provozovnu do vyhlášky, rozhoduje hlavní město Praha. My dáváme pouze návrh. Rozhodli jsme se, že hlavní kritériem pro nezařazení je bezpečnost občanů a navrhli jsme vyřadit ty herny, u nichž docházelo například ke krádežím, k výskytu hledaných osob a k soustavnému narušování veřejného pořádku. V některých případech hlavní město naše návrhy akceptovalo, v některých ne.

Na Praze 8 proti tomuto vznikla občanská iniciativa, která chce proti hazardu bojovat, načež radnice Prahy 8 údajně reagovala vyhlášením vlastního referenda, nicméně v nevhodném čase pro obyvatele. Opravdu to tak bylo, pane radní?

Tihle tzv. bojovníci proti hazardu napáchali více škody než užitku a v podstatě torpédovali vcelku dobře se rozvíjející debatu o regulaci herního průmyslu směrem, který bude zaměřen na případy patologických jevů s touto činnost spojených. Namísto toho zde máme hysterickou kampaň zaměřenou na zákaz podstatné části herního průmyslu, která je motivována především snahou některých politických subjektů získat tímto laciným způsobem přízeň voličů. Prim v tom hraje Strana Zelených za výrazné asistence jejích spřátelených novinářů. 

Už je zase jeden názor, tedy zákaz heren, považován ze ten jediný správný a všichni kdo jej nesdílejí jsou označováni za podporovatele hazardu.  V této zemi neexistuje jasně definovaný veřejný zájem na likvidaci heren, kasin a podobných zařízení. My jsme se přesto v Praze 8 rozhodli, že se zeptáme našich obyvatel, zda takový zájem většinově mají a podle toho se zachováme. Proto referendum. Proto jsme připravili poměrně masivní informační kampaň, která ale byla zaměřena na to, aby všichni o referendu věděli. V žádném případě však touto kampaní nechceme nikoho ovlivňovat jak bude hlasovat. V tom si s aktivisty a bojovníky za jeden „správný“ názor opravdu nerozumíme.  A ještě jeden poznatek. Děsí mě, že se v této souvislosti skloňují pojmy jako nulová tolerance, zákazy, příkazy, masivní regulace, postihy apod. Někam do spodních šuplíků byly založeny výrazy jako individuální svoboda a osobní zodpovědnost. Jestli si někdo myslí, že s k lepšímu světu prozakazujeme a proregulujeme, tak historie ukazuje, že pravý opak je pravdou.

Mohl byste nám tedy přiblížit situaci na Praze 8 v souvislosti s tématem hazard?

Je zcela standardní. Z bezpečnostního hlediska, což je moje kompetence jako radního, nepředstavují žádný zásadní problém. Například před několika dny jsme měli spolu s panem starostou takovou pracovní debatu s vedoucími funkcionáři Policie ČR a Městské policie v Praze 8 a za téměř hodinu a půl probírání bezpečnostní situace slovo herny nepadlo. Nedávno jsme provedli kontrolu heren, kde jsme sledovali dodržování příslušné vyhlášky magistrátu a většina obstála. Ty případy, kdy se vyskytly problémy budeme kontrolovat brzy znovu a pokud nedojde k nápravě, budeme navrhovat jejich vyřazení. Pokud hovořím na toto téma s občany, často říkají, že jim herny vadí. Když se ale zeptáte, které konkrétně, tak většinou zjistíte, že skoro netuší, kde nějaké jsou. Celá situace je trochu absurdní a je výsledkem zmíněné kampaně milovníků zakazování všech činností, které s sebou nesou nějaké problémy.

Podle Petra Vilguse (opoziční zastupitel, SZ) Praha 8 na rok 2014 sestavila rozpočet, který tuto městskou část přivede k bankrotu. Jak se na letošní rozpočet díváte vy?

Absurdity, které kolem sebe šíří pan Vilgus, nestojí za komentář. V minulém období, kdy byl uvolněným zastupitelem jasně dokázal, že jakékoli pozitivní činnost se od něj občané Prahy 8 nedočkají. Jsem místopředsedou finančního výboru zastupitelstva a na rozdíl od pana Vilguse jsem se rozpočtem po řadu měsíců důkladně zabýval. Je konstruován jako vyrovnaný s tím, že respektuje priority, na nichž se radniční koalice pro letošní rok shodla. Přes mimořádně vysoké příjmy z privatizace se rozhodně nechováme nijak rozhazovačně. Běžné výdaje se přes vzrůstající nároky na výkon veřejné správy postupně snižují. V investicích se zaměřujeme hlavně na dohánění investičních deficitů na majetku městské části  tak, aby v době, kdy s mimořádnými příjmy z privatizace už nebudeme moci počítat, byly hlavní požadavky na investice uspokojeny. A také aby některé investice přinášely do pokladny městské části trvale významné příjmy. Navíc předpokládám, že stejně jako v minulých letech díky obezřetnému hospodaření skutečné výdaje budou oproti rozpočtovaným nezanedbatelně nižší, takže výsledkem bude přebytek.   

Jak byste zhodnotil privatizaci na Praze 8? Byla podle Vás vydařená? Kolik peněz radnice získala a máte ještě k dispozici nějaké objekty, která plánujete prodat v budoucnu?

Hodnotím ji jednoznačně kladně, stejně jako drtivá většina občanů Karlína a Libně, kteří nabídku privatizovat obecní byty využili. Samozřejmě, že zvolená metoda privatizace byla kompromisem, a ne všechny zvolené postupy se ukazují jako vhodné. Tady bude v příštím volebním období prostor pro změny, které by měly vzniklým bytovým družstvům usnadnit další existenci. Na druhou stranu považujeme za správné, aby získané prostředky z privatizace byly využity pro všechny občany Prahy 8, tedy i pro ty, kteří šanci privatizovat byty neměli. S další privatizací už v zásadě nepočítáme, nebo pokud ano, šlo by ve srovnání s nynější privatizační vlnou už opravdu pouze o drobnosti.

V poslední době se také hovoří o tom, že právě na Praze 8 zřejmě vyroste velmi diskutovaný návrh architekta Kaplického, jste pro?

Případná realiazce tohoto projektu v oblasti budoucí výstavby na Rohanském ostrově je především věcí developera. Pokud se mu podaří jej do plánu výstavby vhodně začlenit, tak ze strany stávající radniční koalice v Praze 8 takový záměr určitě přivítáme. Ale je třeba zdůraznit, že příslušná rozhodnutí o umístění a realizaci stavby činí státní správa a tu my nemůžeme nijak ovlivňovat.

Jste předsedou klubu Volba pro Prahu 8, nedávno však vznikla politická strana Volba pro Prahu, je to jeden projekt?

Ano, stojí za ním stejní lidé, kteří v roce 2010 uspěli v komunálních volbách a lidé, kteří Volbu pro Prahu 8 před lety založili jako občanské sdružení.

Plánuje se Volba pro Prahu zúčastnit letošních komunálních voleb, případně jiných voleb?

V letošním roce se soustřeďujeme na komunální volby a to především v naší domovské Praze 8, případně i na tzv. velkou radnici. Zda do nich půjdeme sami, nebo ve sdružení, koalici či v jiné formě spolupráce s některými názorově blízkými politickými stranami, ještě není zcela jisté. Vedeme v tomto směru řadu jednání a hledáme řešení, které nám vytvoří největší šance na úspěch.

Přemýšleli jste také o celostátní působnosti? Máte takové ambice?

Pro letošní rok určitě ne. Naší prioritou jsou zmíněné volby do zastupitelstva městské části, případně hlavního města. To jsou sféry, které bezprostředně ovlivňují každodenní život občanů, kde se na rozdíl od velké politiky nemůžete schovávat za dvousethlavý parlament, kde jste v permanentím styku s voliči a na všechno, co děláte je hodně vidět.

Na letošní léto připravujete „Hrabalovu“ Libeň, na co všechno se můžou jeho milovníci těšit?

 Kdybych měl všechno vyjmenovávat, tak bych potřeboval opravdu hodně prostoru. Kromě řady divadelních představeni, filmových projekcí, koncertů a dokonce pochodu bych chtěl upozornit na úžasnou výstavu fotografií samotného Bohumila Hrabala, která již teď mohou vidět všichni návštěvníci Libeňského zámku. Jde o více než 40 černobílých fotografií zachycujících spisovatele v různých obdobích jeho života a to jak v Libni, tak v Kersku či U Zlatého tygra. Vůbec prostory zámku budou po celý rok věnovány fotografiím zvěčňujícím Bohumila Hrabala. Také bych se rád zmínil o úžasném divadelním projektu nazvaném Cikánská rapsodie, které je dílem karlínského hudebníka Jiřího Kormana. Ten se inspiroval Hrabalovým celoživotním vztahem k romské populaci. Premiéra na Nové scéně byla opravdovým zážitkem, mohu jen doporučit.