Jaká je situace vzhledem ke koronaviru v nemocnicích Plzeňského kraje?

Nemocnice Plzeňského kraje se připravily, jak nejlépe mohly. V současné době ve dvou z nich pracují odběrová centra, v Klatovské nemocnici v laboratoři stanovují vzorky a případnou pozitivitu na koronavirus a všechny akutní nemocnice vyčlenily část lůžkové kapacity k ošetřování nemocných podezřelých z této infekce. Ředitelé nemocnic se pravidelně scházejí s vedením Plzeňského kraje, aby řešili v této nelehké době co nejlépe problémy, které epidemie přináší. Naší hlavní snahou je při pomoci nemocným hlavně co nejméně ohrozit ošetřující personál, protože nevíme, jak dlouho epidemie potrvá, a případně jestli se znovu nevrátí, jak je to patrné v současné době v Číně.

Ve stodské nemocnici byl již dříve zaváděn program na vyhledávání a školení zdravotních sester a lékařů z Ukrajiny. Jaká je v tomto situace dnes? Tato situace je naléhavá právě v této inkriminované době…

V současné době je vzhledem k epidemii program zmrazen, jinak v něm pokračujeme. I když je situace na trhu práce stále obtížnější vzhledem k tomu, že například v sousedním Polsku sestry žádnou aprobační zkoušku dělat nemusí. To nám samozřejmě komplikuje nábor nových sester a nutno podotknout, že o sestry z Ukrajiny nemá zájem pouze Polsko. V této otázce selhává absolutně role státu a Ministerstva zdravotnictví, protože ani lékařů, a ani nelékařských pracovníků v naší zemi přibývat rozhodně nebude a z nemocnic odchází stále do privátní sféry, absolventi pak rovnou do zahraničí. Je třeba zajistit tyto pracovníky někde jinde, pokud možno tam, kde mají lidé podobnou mentalitu, chtějí pracovat a přizpůsobit se naší společnosti.

Do teď jsem nepochopil, jak mohlo Ministerstvo zdravotnictví ze zahraničních lékařů udělat do složení aprobační zkoušky mediky. V nemocnicích chybí střední generace lékařů 40–55 let, řada z nich totiž odešla do privátní sféry, proto by bylo třeba tyto lékaře přivést ze zahraničí. Myslíte si, že člověk v tomto věku, který v zahraničí působil třeba na pozici vedoucího oddělení či primáře, půjde pracovat jako medik? Zde je třeba dát dostatečnou kompetenci ředitelům nemocnic a současným primářům s přímou odpovědností za lékaře, který na jejich oddělení pracují.

Místo toho, aby Česká lékařská komora hledala řešení, jak zajistit dostatek lékařů do nemocnic, snaží se v tomto případě efektivně škodit za vydatné podpory Ministerstva zdravotnictví. Kam jde asi pacient po 14. hodině, když má potíže? Za svým praktikem či ambulantním specialistou rozhodně ne. Míří do nemocnice a očekává plnou péči, kterou je ochotno, a hlavně v dnešním systému schopno poskytovat čím dál tím méně lékařů. Abych to uzavřel, rozumím, že absolvent je postaven do pozice medika, ale lékař, který má v zahraničí již hotovou specializaci, byť je mimo EU, by měl být posuzován individuálně a zodpovědnost za něho by měla nést nemocnice, kde bude pracovat. Po třech měsících práce na oddělení by měl rozhodnout primář, zda je schopen samostatné práce a jaké kompetence mu přidělí, případně rozhodne o tom, že je neschopný, a pošle ho zpět, odkud přišel.

Pojďme k současné situaci. Jak hodnotíte činnost vlády a resortu? Mnoho odborníků přivítalo změnu ve vedení hygienické služby. Je s hygienickou službou nyní lepší spolupráce?

Vláda v současné době dělá, co může, a jsem velmi rád, že přijala opatření, která vedou k tomu, že epidemie nepropukla v takové síle jako v zemích, které situaci podcenily. Bohužel, ne všechny kroky jsou dotažené do konce. Například pozdní uzavření hranic po pendlery a trvalé otevření hranic pro pendlery-zdravotníky přináší do příhraničních regionů vyšší procento infekce, která se samozřejmě bude šířit dál. V Plzeňském kraji je v domažlickém okrese více případů nemocných postižených koronavirem než v celém zbytku kraje dohromady.

To je, bohužel, přímý důsledek nedodržování původně správného rozhodnutí vlády, že bude hranice uzavřena. Stejně tak možnost vycestovat na jarní prázdniny do Itálie. To mělo být zakázáno dříve o jeden až dva týdny, informací na to vláda měla dostatek, jen se bála o peníze. Ale jak jsem řekl na začátku, jsem opravdu rád, že byla přijata opatření ostatní jako vyhlášení nouzového stavu, nošení roušek, omezení shromažďování lidí, zavádění karantén, pravidelné zásobování krajů ochrannými prostředky a další důležité kroky. Musíme se dívat hlavně dopředu a snažit se celou situaci zvládnout.

Co se týče výměny ve vedení hygienické služby, to komentovat nemohu. S naší Krajskou hygienickou službou spolupracujeme velmi dobře a snažíme se řešit problematickou situaci v celém kraji co nejvíce profesionálně. Důkazem toho je jednotný registr odběrů pro všechny zúčastněné subjekty z celého kraje, ať řízené Ministerstvem zdravotnictví, nebo Plzeňským krajem, aby byl jasný přehled o výsledcích a pacientech. A stejně tak domluva s praktickými lékaři, aby lidé indikovaní k odběrům byli hlášeni přes KHS. Je tím zachován řád a přehled o těchto nemocných.