Pane režisére, při našem posledním rozhovoru jste zmínil, že vám vadí pohled některých médií a nakonec i filmařů na období kolem druhé světové války. Uvedl jste, že máte pocit, jako kdyby válka začala v roce 1945 a uvažujete proto, že natočíte film, který by mapoval naopak období okupace. Podařilo se? Bude se točit?
V tuhle chvíli sháníme na tento projekt, který je velmi finančně náročný, prostředky. Já jsem známý tím, že málokdy o svém filmu mluvím dřív, než vím, že ho budu stoprocentně realizovat. Tenhle film má být velmi výpravný, takže je potřeba se na to připravit. Ale ano, chystám opravdu velký projekt a budu vděčný za každou podporu. Projekt, ve kterém se budeme věnovat celé okupaci a nebudeme se snažit poukazovat pouze na to, jak Češi po válce ubližovali Němcům, ale také, v čem tady lidi sedm let žili. V jakém strachu, kdy vám kdo zaťuká u dveří.
Prozradíte o filmu alespoň něco? Například název, místo, kde se děj odehrává?
Je to příběh jedné z těch nejtragičtějších událostí v naší historii. Týká se našeho regionu východních Čech. Pokud se všechno podaří, tak do konce roku řekneme více.
Vzhledem k tomu, že jste v našem předešlém rozhovoru zmínil, že se vám nelíbí, jak některá média nahlíží na tuto dobu, počítáte s kritikou ze strany médií i některých svých kolegů?
Jediné, čeho se bojím, je to, že si zase někteří lidé udělají obrázek dřív, než vůbec začneme točit, aniž by k tomu filmu, scénáři, měli jakékoliv informace. A to by mě mrzelo. Lidé mnohdy soudí cokoliv a kohokoliv, aniž by s ním měli vlastní zkušenost.
Kultura byla na řadu měsíců zavřená, v současné době, ač ještě s určitým omezením, ale funguje. Jak moc se podle vás pandemie a protiepidemická opatření na kultuře podepsala?
Myslím, že hodně. Lidé chodí do vnitřních prostor na kulturu obecně méně, což je velká škoda.
Kromě přípravy na zatím „tajný“ film, na čem v současné době pracujete?
Především připravuji seriál ze školního prostředí Škola mého života. Je natočeno prvních sedm dílů a od přelomu října a listopadu se začíná točit. Jsou to krátké příběhy školáků, učitelů z jejich pohledu. Tenhle projekt jsme připravovali velmi dlouho a je určen všem generacím. Dodělal jsem film Stáří není pro sraby a dokončuji snímek Bastardi 4: reparát a po celé České republice jezdím po besedách o mém hubnutí a filmech.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora