Ministryně financí Alena Schillerová chce plánovaný schodek rozpočtu navýšit již dokonce na 300 miliard korun. Je to podle vás konečná částka? A co na ni říkáte?

Zda je to konečná částka, to nevím. Stejně jako to zřejmě nevědí ani jiní. Sama částka však je to podstatné jen zdánlivě. Jde o techniku plýtvání penězi, o lehkost, s jakou k tomu dochází, o samozřejmost, s jakou se rozhazuje z veřejného, aniž slyšíme jedno jediné slovo, že stát – a paní Schillerová je dnes jednou z jeho významných reprezentantů – zásadně sáhne do svých výdajů. O tom neslyšíme ani slovo. Mě na tom děsí směr trendu. Daňový poplatník je a bude trhán na kusy, zatímco stát a jeho zaměstnanci budou tloustnout.

„Na tom je nejhorší, že vláda nebude chtít ušetřit ani korunu na svém přebujelém provozu a hypertrofované státní administrativě. Všechny problémy s pandemií nechá zaplatit naše potomky. Ti doplatí i na nezodpovědnou politiku posledních šesti let,“ varuje před tím Miroslav Kalousek. Je to opravdu tak?

Zatím to všechno tak vypadá. Ale i pravicová politika, kam se pan Kalousek počítá, má v té celé rozhazovací soutěži také docela dost másla na hlavě.

Co nyní podle vás bude Babiš dělat, aby si zajistil další volební triumf? Pokusí se udržet životní úroveň svých příznivců i za cenu budoucích problémů, tedy například přílišným rozdáváním?

Babiš nic moc pro svůj další volební triumf dělat nemusí. Je na televizních obrazovkách každý den, solidárně nosí pionýrský šátek, tedy roušku, kterou národu nařídil. Stylizuje se do role hrdiny z akčních filmů. Rozhazování z cizího mu nedělá problém. Zatím si neumím představit něco, co by mohlo Babišovo vítězství v následujících volbách pokazit. A kdyby se něco náhodou objevilo, on se z toho dostane vlastní, dávno známou a mnohokrát osvědčenou metodou – večer bílá, ráno černá. Ale nezapomeňme na Hamáčkovy socialisty. Především Hamáček a Maláčová si dnešní krizi vyložili jako kovbojskou misi a počínají si jako na Divokém západě.