Rusové předvedli na Ukrajině normální agresi. Vedou u nás informační válku, platí si média. A jejich lidé dokonce radí prezidentovi. Promlouvá Schwarzenbergův poradce Štědrý

19.12.2015 17:22 | Zprávy

ROK 2015 – A CO DÁL? Extremismus je na vzestupu, ale poslední volby ve Francii a čerstvý vývoj v Německu prý ukazují, že snad ještě standardní demokratické strany mají od lidí většinovou podporu. Ekonomické sankce, společně s klesající cenou surovin, dostávají Rusko do obrovských ekonomických problémů, a to pak vede proti Evropě informační válku. Z tohoto důvodu vidí Filip Štědrý, který je také ředitelem Fóra Karla Schwarzenberga, jako největší hrozbu pro nás a celý evropský prostor Rusko vedené Putinovou garniturou. Přesto ale není příznivcem katastrofických scénářů.

Rusové předvedli na Ukrajině normální agresi. Vedou u nás informační válku, platí si média. A jejich lidé dokonce radí prezidentovi. Promlouvá Schwarzenbergův poradce Štědrý
Foto: kremlin.ru
Popisek: Vladimir Putin, prezident Ruské federace

Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od Sametové revoluce. Masová, nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… V čem byl podle vás rok 2015 především přelomový?

Nemyslím si, že by rok 2015 byl nějak zvlášť přelomový. Jednotlivé státy Evropské unie pouze dostihla nepřipravenost na uprchlickou vlnu a chybějící společná strategie řešení tohoto komplikovaného problému. Nicméně si myslím, že Evropská unie při dodržování určitých pravidel tuto situaci zvládne. Konflikt na východní Ukrajině nelze nazvat občanskou válkou. Je to normální ruská agrese, už i ruský prezident přiznal, že na Ukrajině působí ruští občané s vojenskými úkoly. Tady není příliš o čem diskutovat, pouze někteří naši představitelé to z různých důvodů odmítají přiznat. Teroristických útokům se do budoucna patrně nevyhneme a se současnou migrační vlnou to příliš nesouvisí. Boj proti nim je dosti obtížný a je nejspíše otázkou pro tajné služby jednotlivých států a posílení jejich spolupráce. Což není věc snadná, neboť tajné služby všeho druhu se z podstaty své činnosti většinou velkou chutí ke vzájemné spolupráci právě nevyznačují.

Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

Selhání EU v této otázce jsem již popsal v předešlé otázce, úspěchem je určitě shoda na společné ochraně hranic, která bude v nějaké formě nepochybně nutná. Stejně jako důsledná registrace a prověřování uprchlíků. Problém vidím v návratové politice, která s tím souvisí. Těžko budeme někoho kdesi vracet, když nevíme, odkud přichází. Jisté je pouze to, že to bude velmi nákladná záležitost.

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Rozděluje skutečně prezident Zeman společnost, jak to tvrdí někteří jeho kritikové, anebo je to jinak? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat? Za co zaslouží prezident chválu a zač naopak kritiku?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Robert Králíček byl položen dotaz

Lze migrační pakt jednoduše odmítnout?

Vy tvrdíte, že to ANO po volbách udělá, ale není to tak, že pak za odmítnutí každé migranta tvrdě zaplatíme?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

20:17 Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

Je svoboda v České republice skutečná, nebo žijeme jen v iluzi? Jana Bobošíková ve svém ostrém rozho…