Šéf Úsvitu a veterán Lidinský: Chceme být v NATO s někým, kdo podporuje terorismus? Podlost, zrada. Mládež vlastence vůbec nezná. A tady je vzkaz panu Kotlebovi…

10.05.2016 14:18 | Zprávy

VÝROČÍ KONCE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY Předseda Úsvitu-Národní koalice Miroslav Lidinský, bývalý voják a policista, říká, že „Turecko veřejně obchoduje s Islámským státem a bezvízový styk, který nám Brusel diktuje, je poslední kapkou k tomu, abychom začali veřejně diskutovat o tom, zda chceme být v jednom partnerství s někým, kdo vlastně podporuje terorismus.“ Je dle něho smutné, že opravdové české vlastence, na které může být národ náležitě hrdý, veřejnost přehlíží, zapomíná na ně a většina naší mládeže je už vůbec nezná.

Šéf Úsvitu a veterán Lidinský: Chceme být v NATO s někým, kdo podporuje terorismus? Podlost, zrada. Mládež vlastence vůbec nezná. A tady je vzkaz panu Kotlebovi…
Foto: red
Popisek: Miroslav Lidinský, předseda hnutí Úsvit - Národní koalice

V souvislosti s migrační krizí se přetřásá pojem „vlastenectví“. Narostl podle vás mezi českými lidmi za poslední rok pocit vlastenectví?

Samozřejmě se s imigrační krizí zviditelňuje mnoho dosud přehlížených aspektů. „Vlastenectví“ může být jedním z nich. Je třeba si však položit otázku, co si většina lidí vlastně za „vlastenectvím“ představuje. Pokud někdo začíná střízlivěji vnímat otázku financování uprchlické krize na úkor Evropanů, marné snahy o integraci těch, kteří o to vůbec nestojí, nebo narůstající bezpečnostní riziko, které se s imigrací pojí, pak jde podle mého názoru o čisté „realistické prozření“. Bohužel tento reálný pohled na věc nemá se skutečným „vlastenectvím“ nic společného. Je smutné, že opravdové české vlastence, na které může být národ náležitě hrdý, veřejnost přehlíží, zapomíná na ně a většina naší mládeže je už vůbec nezná. Vždy tu byli, jsou tu i dnes a já pevně věřím, že pořád budou. A doufám, že si jich občané začnou znovu vážit. 

Současně se stupňuje napětí v náhledu na Rusko. V souvislosti s oslavami konce 2. světové války se projevuje směrem k jízdě Putinových Nočních vlků, zažili jsme též spory kolem toho, že v Plzni měl být do oslav konce války začleněn sovětský tank. Co o tom soudíte? Do jaké míry vás současná úroveň vztahů s Ruskem nutí přehodnocovat pohled na vzpomínky na 2. světovou válku?

Tyto dny jsou velkou vzpomínkou na konec 2. světové války. Konfliktu, který vzal 60 milionům lidí život. Bez ohledu na současnou složitou mezinárodní situaci je pro mne toto významné výročí každoročním zamyšlením. Patří všem, kteří položili vlastní životy, ať už dobrovolně, či nedobrovolně. Zamyšlením nad souvislostmi a situacemi, které tento krvavý konflikt provázely. Myslím, že bychom měli spíše připomínat obrovské hrdinství vojáků i civilistů. Silné příběhy, které může autenticky vyprávět čím dál tím míň těch, kteří je sami prožili. Právě na ty musíme být právem hrdi. Oni riskovali vlastní životy za svobodnou budoucnost – naší přítomnost. Je naší povinností chovat se stejně.  

Jak moc si česká veřejnost váží dědictví hrdinů 2. světové války? A to jak ,,britských letců“, tak ,,svobodovců“, tak domácího odboje a dalších složek, které přispěly k pozitivnímu zápisu našich hrdinů? Zaznemenal jste v některém z těchto směrů za poslední rok aktivitu, která by stála za vzpomenutí?

Už jsem vlastně částečně odpověděl. Máme ve vnímání vlastních hrdinů velké rezervy. Velmi mě například zklamalo, když jsem procházel učebnici dějepisu pro základní školy. Nenašel jsem více než dvě stránky „hrubého“ popisu předválečného a druhoválečného období. Mobilizaci a mnichovskou zradu, která je velikým poučením pro další generace, stejně jako odchod Čechoslováků do zahraničních armád jsem našel na několika řádcích. Jména našich vojáků či odbojářů jsem nenašel vůbec. Poslední smutnou událostí, kterou vzpomenu a které jsem se osobně účastnil, byl bohužel odchod dalšího výjimečného hrdiny – generála Alexandra Beera.

Na Slovensku se parlamentní stranou stalo uskupení Mariana Kotleby, jež adoruje takzvaný ,,Slovenský štát“, který dle mínění mnohých historiků byl de facto spojencem nacistického Německa, a bagatelizuje Slovenské národní povstání. Jak se vám poslouchají podobné výklady historie? Jistě nechceme jitřit staré rány, ale co vzkázat panu Kotlebovi? Opustili nás v roce 1939 Slováci v době, kdy nám, Čechům, bylo nejhůř, nebo jim nic jiného nezbývalo, byly fakticky donuceni a snažili se „něco uhrát“ jako u nás v počátcích prezident Hácha či Eliášova protektorátní vláda?

Vzkaz panu Kotlebovi? Ten, kdo obhajuje Josefa Tisa, pak obhajuje smrt přes 60 tisíc židovských a romských spoluobčanů. Tiso byl odpovědný za arizace a pronásledování menšin na Slovensku, včetně Čechů. A z historického hlediska je otázka odtržení Slovenska spíše na odborníky. V každé době se objeví hrdinové, ale také zrádci.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Mgr. Jana Pastuchová byl položen dotaz

Jak podle vás zajistit práci seniorům?

Pravda je, že doba jde dopředu a lidé ve starším věku se mají problém ,,jít s dobou". Ale podle mě to bude problém i do budoucna, třeba pro dnešní 30. Za 30 let mohou řešit stejný problém jako senioři dnes, protože i když jsou třeba technologicky zdatnější než dnešní starší generace, tak za těch 30 ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„EU řekne, že neprší. Oni se tedy tváří, že je sucho.“ Nepřátelé svobody v ČR. Nestor médií promluvil

4:46 „EU řekne, že neprší. Oni se tedy tváří, že je sucho.“ Nepřátelé svobody v ČR. Nestor médií promluvil

Musíme znovu bojovat za ubránění demokracie i svobody slova a její opětovné rozšíření. Protože s hro…