Jak jste se nechal slyšet, za socialismu jste se styděl za představitele tehdejší Československé socialistické republiky Husáka, Jakeše, Biľaka a další, za to, kam republiku zavlekli. Proto jsem se angažoval při změně systému a věřil v jinou, slušnou a morální společnost. Do jaké míry se vaše očekávání s polistopadovým vývojem naplnila?

Zásadně ano, naplnila se mírou vrchovatou v možnostech, které se otevřely. Osobní volnost a svoboda v mluvení, cestování, podnikání i na trhu. Nicméně stud za prezidenta jsem získal za Klause a u Zemana už jen doslova sténám.

Před dvěma roky jste se dokonce odmítl při návštěvě kraje s prezidentem Zemanem setkat. Co vám na něm nejvíce vadí a jak vidíte jeho působení v roli nejvyššího ústavního činitele?

Před dvěma roky byl pan Zeman ještě relativně svěžím zrcadlem nižších společenských pudů české kotliny. Dnes už to je starý, nemocný člověk přelitý alkoholem, s velmi nebezpečnými projevy ohrožujícími demokracii a svobodu republiky. Ostuda a propad Česka ve vnímání kultivované Euroatlantické společnosti národů jsou toho smutným důsledkem.

Kritizujete nejen současnou hlavu státu, ale i exprezidenta Václava Klause. Která z politických osobností měla tak podle vás za uplynulých pětadvacet let pozitivní vliv na vývoj naší země ke svobodě a demokracii?

Oba dva měli v mém vnímání nikoliv pozitivní, ale velmi negativní vliv. Nastavení diskvalifikační 5% hranice pro volby v naší začínající demokracii stejně jako opoziční smlouva doslova paralyzovaly rozvoj demokratické společnosti. Zastření korupce a klientelismus se zdrcující amnestií, to jsou pro mě těžké rány.  

A jak vzpomínáte na našeho prvního prezidenta, Václava Havla, který by 5. října oslavil své 80. narozeniny?

Jeho role je dána hlavně dobou, ve které žil a jak ji žil. Jeho víra a vymezení ke slušnosti a morálce v politice, v pravdu a lásku v sobě nese významně nadčasové a hluboce lidské poselství. Jistě měl svá pochybení, ale dostal se na cestu, na které nešlo opisovat, proto byl i on omylný. V zásadě však měl směr a zásady. Bohužel, obsazení parlamentu nemělo osobnosti takového morálního kreditu, proto zůstal osamocen. Proto jsme zabředli do anachronismů z totalitní doby – lež, pokrytectví, korupce se rozlezly zákonodárnou i samosprávnou mocí jako rakovina. Kromě toho jsou obdobně zasaženy ostatní složky společnosti, policie, státní zastupitelství a justice – nechci to paušalizovat, takže vznáším čest a slávu čestným výjimkám.