V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v prvé řadě se všeobecně naléhá na země Severoatlantické aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním?
Každé vojenské uskupení musí mít nějakého strašáka či nějakou hrozbu, proti které nás jako své členy chrání. Jinak to nemůže být a pokud by nějaký nepřítel nebyl, logicky by odpadl důvod existence takového vojenského obranného uskupení. Takovýto, nebo obdobný, model se v historii vždy používal všemi, kteří měli vojenskou sílu, geopolitické zájmy a finanční prostředky k jejich prosazování. I v současnosti tento model stále nachází své uplatnění. Jak jste naznačil, NATO takového nepřítele již má a je tedy třeba rázně jednat.
Musíme cvičit, posilovat rozpočty na obranu a už se mašinerie rozjíždí. Je nutno stavět stále modernější obranné prostředky, které nutně musí být umístěny co nejblíže u hranic potenciálního nepřítele. Tyto prostředky musí pokud možno zničit potenciální útočné síly protivníka již na jeho území. Všichni víme, že tento mechanismus jak se rozjede, nejde skoro nikdy zastavit a to je náš problém. Do NATO jsme jako Česká republika vstupovali s vidinou, že nám účast v tomto společenství zajistí navždy bezpečnost. Bohužel jsme zapomněli na starou pravdu. Bezpečný je jen ten stát, který v první řadě spoléhá na své síly a až pak na pomoc jiných států. Vlastní armádu jsme rozpustili, zbraně prodali a teď už se jen vezeme bez možnosti do dění a věcí nějak zásadněji zasáhnout.
V rámci debaty nad tímto tématem padla myšlenka, že bychom měli usilovat jak o stálé vojenské základny NATO, případně USA, na našem území, tak o umístění prvků americké protiraketové obrany u nás, což jsme dříve odmítli v případě radaru v Brdech. Získalo by to vaši podporu?
Jak jsem uvedl, každý spolek někdo vede. Určuje úlohy jednotlivým členům a chce, aby se co nejvíce zapojili. Jak nejlépe se může země zapojit do spolupráce s NATO či jiným vojenským spolkem, než tím, že mu propůjčí své území pro základny? Teď nastane problém, jakým právem se bude dění na základně řídit. Pokud by se na našem území řídili našim právním řádem, bylo by to v pořádku, ale jsou členové NATO, kteří mají jiný názor a už je na problém zaděláno. Z vojenského hlediska je pak úplně jisté, že takovéto základny v případě konfliktu budou prvním cílem. Proto s umístěním základen NATO na našem území mám zásadní problém.
Senátor Miloš Malý
Jak se díváte na občasné návrhy na zrušení sankcí proti Rusku? Sdílíte všeobecné přesvědčení, že navzdory tomu, že Putin má obrovské hospodářské problémy, i nadále je schopen si držet podporu veřejnosti?
Že sankce proti Rusku povedou k pádu Putina, si v současné době může myslet jen nezdolný optimista. Zapomnělo se při jejich vyhlašování na tradiční ruské vlastnosti, a to schopnost semknutí se kolem svého vůdce v okamžiku, kdy je zemi zle. Taky zapomněli na ruský lid. Lidé dokáží improvizovat a najít si odpovídající náhradu za chybějící zboží či produkty. Proto podle mého názoru jakékoliv sankce nepovedou k pádu Putina. Jen mu dodají sílu a důvod dělat to co dělá.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík