V posledních dnech jsou česká média nebývale plná kritiky prezidenta Zemana kolem oslav 28. října. Ať už jde o nepozvání dvou rektorů nebo toho, kdo státní vyznamenání obdržel. Jak to na vás působí?

Působí to na mě velice nedobře. Nikdy jsem ve svém životě ještě nezažil tento způsob mediálních útoků na hlavu státu v den největšího svátku, tedy vzniku republiky. Byl jsem vychován svým otcem, který inklinoval k Masarykovi, k vlastenectví. Pocházím z Vysočiny, a když mi bylo sedm let, sedli jsme na vlak a na státní svátek zajeli do Prahy. Tam mě otec zavedl na Pražský hrad a k hrobu českých králů. Během minulého režimu jsem měl na tento svátek vždycky špatný pocit, protože se moc nemohlo mluvit o Masarykovi a podstatě věci. Tak jsem se těšil, že v této nové době svobody to bude úplně jinak.

Když sáhnu do svých vzpomínek, tak co se kolem státního svátku dělo letos, to jsem nikdy nezažil. Zprávy se scvrkly na dehonestaci prezidenta. V médiích měl vyznívat odkaz tohoto dne, Masaryk, Štefánik, Muži 28. října a tak dále. Nikoli dehonestace hlavy státu.

• TÉMA: Státní svátek 28. říjen

Bylo možné zaznamenat i výtky typu, že vyznamenaných bylo až příliš hodně. Přitom třeba Václav Havel vyznamenával ještě mnohem více lidí, a vzpomínám-li si dobře, mezi oceněnými bylo často značné množství jeho kamarádů…

To si samozřejmě dobře pamatuji a Václav Havel skutečně vyznamenával těch osobností zcela určitě víc než prezident Miloš Zeman a to už vůbec nemluvím o udělování milostí, tam je rozdíl úplně diametrální. Ale vrátím se k vyznamenáním. Mezi lidmi, které Václav Havel oceňoval, bylo podle mě tak kolem třiceti procent lidí, kteří mu byli velmi blízcí a někteří byli dokonce jeho kamarádi. A to se tehdy přešlo, v médiích se to bralo jako normální věc.

Letos se stalo, že média už snad tři týdny před 28. říjnem začala programovou a permanentní kritikou, která byla neustále živena. Udělování státních vyznamenání v den 28. října je výsostné právo prezidenta republiky, a jak on to rozhodne, tak to je. Nikdo nemá právo to nějak moc kritizovat, minimálně je to nevhodné. A už vůbec nemá veřejnoprávní televize a rozhlas právo, aby byly tyto záležitosti jednou z podstatných věcí ve vysílání právě v den tohoto státního svátku.

Pouze v jedné věci si Hrad, ale nikoli prezident, zaslouží kritiku. Podle mého názoru neměl být do Vladislavského sálu, kde probíhaly korunovace českých králů, vpuštěn člověk v mikině. Já bych ho tam nepustil a to je podle mě chyba protokolu.