Dlouhodobě se specializujete na veřejné právo, tematiku samosprávy a státní správy. Jste dennodenně v kontaktu se starosty. Co říkají obyčejní starostové na kauzu STAN kolem pražského dopravního podniku, která hýbe politickou scénou?

Na rovinu – je to pro ně teď před volbami s mírnou nadsázkou pohroma. On totiž název Starostové a nezávislí je trochu kapciózní, řekli bychom v právu, tedy zavádějící. Vím, že když se hnutí zakládalo, byly proti názvu protesty – nelíbil se starostům jiných uskupení, a nelíbil se Nezávislým. Vnášel totiž na politickou scénu zmatek. A ten tak trochu trvá. Současné dění kolem STAN tak dopadá v očích lidí na více osob, než je ve skutečnosti, a není to právě fér.    

Prý může docházet i k tomu, že lidé zaměňují STAN se starosty v obcích a městech a domnívají se, že jsou nějak propojení. Co jim na to říct?

Dochází. Někteří si dokonce myslí, že jeho členy jsou všichni starostové. Hodně hlasitě by proto mělo zaznít vůči voličům, a já jim to říkám – kašlete na značku za jménem vašeho starosty obecně, protože podstatná není značka, ale to jaký váš starosta a lidé kolem něj jsou, to je to hlavní. Většina starostů malých obcí a měst nemá co dělat s žádnou politickou stranou, řada jich využije nějaký politický subjekt tzv. jen formálně, a ani ti, co jsou klasicky členy STAN, to nemohou odnést za pár lumpů nahoře. Musí si jen udělat pořádek, a to velmi rychle. Zkrátka jsou v obcích a městech lidé, kteří budou zvoleni, i kdyby kandidovali za Sněhurku a sedm trpaslíků, protože prostě mají takové výsledky a takovou autoritu, a jiným by nepomohlo členství ani u Rothschildů. Když vynechám velká města, kde to ta politika samozřejmě je, většinu obcí a měst řídí místní uskupení, nemající s žádnými klasickými stranami a hnutími nic společného.  

Mělo by se samotné hnutí STAN k tomu nějak vyjádřit, aby k omylům nedocházelo?