Finálový souboj o Hrad začal. S jakými dojmy zatím sledujete vyhrocenou kampaň?

Kampaň nemůže těšit nikoho, snad s výjimkou marketérů a novinářů. V době, kdy potřebujeme být jednotní, kdy čelíme nejvážnějšímu ohrožení v celé naší novodobé pětadvacetileté historii, je náš národ uměle a cíleně rozdělován. Zbytečná kampaň zcela zbytečných voleb vráží klín mezi mladé a staré, mezi město a venkov, mezi lidi studované (a mnohdy, lidově řečeno, přeštudované) a lidi vyučené, mezi ty, kdo platí daně, a ty, kdo jim za tyto daně káží o jejich vlastní špatnosti a nízkosti.

Je to kampaň k volbám, které se nikdy konat neměly. Přímá volba prezidenta je obrovskou chybou naší Ústavy. Věděli jsme to před pěti lety a víme to dnes. Volíme si poslance a senátory právě proto, aby na sebe vzali odpovědnost. V nepřímé volbě se každý z volitelů může s kandidáty osobně seznámit, zná jejich slabiny i silné stránky, ví, co od nich lze čekat. Naopak: kdo z osmi milionů voličů se osobně setkal se všemi prezidentskými kandidáty?

Pokud už byla přímá volba hloupě prosazena, pak nikdy neměla projít jako dvoukolová. Ve druhém kole se logicky vždy bude rozhodovat mezi dvěma kandidáty a samozřejmě je nepravděpodobné, že by jeden dostal 95 % hlasů a druhý 5 %. Dokonce i Marine Le Penová přes svou složitou pozici dostala ve francouzských prezidentských volbách třetinu hlasů. Rozdíl mezi Trumpem a Clintonovou byly dva procentní body a mezi Hoferem a Van der Bellenem jen 0,6 procentního bodu. Taková volba nutně rozděluje společnost, rozděluje rodiny, přátele, kolegy. Přímou volbou jsme nic nezískali, nesmírně mnoho ztrácíme.

Měli jsme doposud štěstí, že se vždy nalezli kandidáti s dostatkem politických zkušeností, se zřetelnou a všem známou politickou historií. Trochu se bojím, že v příštích volbách budeme vybírat z kandidátky národní fronty herců, zpěváků, sportovců, akademiků a byznysmenů, kteří sice budou vynikat ve svém oboru, ale budou také naprosto tragickými správci českých zemí. Trestuhodně k tomu vede formát debat, které napodobují volbu miss, výběr superstar nebo hlasování o nejlepším Čechovi. Snad i pověstný bělouš kněžny Libuše, který přivedl Přemysla Oráče přímo z pole, od volů, byl zodpovědnější. 

Jsou témata, která podle vás dosud v předvolebních kampaních a debatách chybí?

Většina témat je zcela nepodstatných, naopak to důležité chybí. Pocházím z vesnice, ale je mi naprosto jedno, jestli umí budoucí hlava státu štípat dříví a stahovat králíky. Nezajímá mě, jestli může hrát tenis, jestli zpívá krásně jako český slavík nebo ještě hůře než já. Zajímá mě, zda vydrží tlak při řešení vnitropolitických krizí, zda udrží nestabilní a křehké koaliční vlády, nebo zda budou každou chvíli nové předčasné volby. Chci vědět, jak dokáže odolávat tlaku na mezinárodní scéně.

Prezident republiky není dekorace, je to člověk, kterému jednou nějací budoucí Göringové mohou vyhrožovat, že „Hradschin i dóm, zkrátka alles, alles“ vyletí do vzduchu. Je to člověk, v jehož rukou může být svoboda a suverenita naší země. Mají naši kandidáti dostatek této síly odolat zlu? Záleží jim vůbec na jejich zemi, nebo jen na své vlastní pověsti a místu v dějinách?

O jednom z nich víme naprosto všechno. Sledovali jsme jeho politický vývoj posledních dvacet pět let, víme, že je schopen ustát prakticky jakýkoli tlak a je schopen dosáhnout svého za všech okolností a za jakoukoli cenu. O druhém nevíme vůbec nic. Možná je politický génius, snad je nejlepším možným potenciálním prezidentem ze všech občanů naší země, v každém případě to však během čtvrtstoletí nedal ani v nejmenším najevo.       

SLEDUJTE VIDEO Hrdinové druhé světové války vyzvali ke zvolení Miloše Zemana: