Zdravotnictví je stálým evergreenem. Tachovsko kromě severního Plzeňska je jedním z okresů v České republice, který nemá svoji nemocnici. A to už s největší pravděpodobností tak zůstane…

Situace ve zdravotnictví se obecně zhoršila. Kromě jiných problémů je jedním z největších ten personální. V dnešní době mluvit o tom, že by se na Tachovsku otevírala nová nemocnice, je úplný nesmysl. Současné nemocnice mají obrovský problém, aby personálně vůbec pokryly svoji činnost. Plzeňský kraj jich má šest. Z toho pět jich poskytuje akutní péči, pátá je nemocnice na Svaté Anně právě u nás v Plané, která poskytuje následnou péči. My bohužel máme tu smůlu, že právě v našem okrese byla kdysi utlumena činnost nemocnice a shodou okolností v nemocnici v nedalekých Mariánských Lázních se stalo před dvěma lety něco podobného. To znamená, že mezi Plzní a Chebem vznikla obrovská díra, kde neexistuje nemocnice okresního typu. To se nejdříve několik let neřešilo a dnes je to již neřešitelné právě vzhledem k problémům, které obecně zdravotnictví má.

Když se staráme o to, jak bude zajištěna zdravotní péče zdejším obyvatelům, myslíme spíše to, aby byla dostatečná kapacita záchranné služby, aby se nám nestalo, že buď nebude k dispozici rychlá záchranná služba, nebo že nebude kam nemocného odvézt. Už jsme skoro smířeni s tím, že budeme voženi. Dnes se bavit o tom, že by tu vyrostla nová nemocnice, je z říše snů, to není reálné.
Tento problém souvisí i s průmyslovými zónami, které vznikají jako houby po dešti u dálnice. Vzhledem k velkému počtu nově vzniklých pracovních míst jsou do našeho regionu dováženi pracovníci odjinud, protože těchto pracovních míst vzniklo příliš mnoho v oblasti s nejnižší hustotou obyvatel, kterou Tachovsko je. Jestli někdo, když uzavíral smlouvy a schvaloval  územní plány na tyto průmyslové zóny, počítal, kolik vznikne pracovních míst a kolik je tady trvale žijících obyvatel včetně kojenců a seniorů, je otázka. Pokud nepočítal, je jasné, že vzniká problém pro všechny v jejich blízkosti. Ať již jde o nedostatek pracovníků nejen pro vybudované firmy, ale i pro naše města. Kdykoliv potřebujeme někoho do technických služeb, uklízečku, ale i úředníka, tak máme smůlu. Protože tito lidé jsou autobusy naváženi do průmyslové zóny. To je první problém. Ten druhý je, že noví pracovníci, které seženou agentury, jsou převážně cizinci bez rodin a zázemí. Tito lidé se pak v našich městech chovají velmi nestandardně. V současné době mluvíme asi o sedmi firmách, tedy asi o čtyřech tisících pracovních míst. Například Bor u Tachova má 3 700 obyvatel, Planá má 5 400 obyvatel. Takže nám tady vzniklo vlastně nové město, ovšem bez zázemí pro jeho obyvatele.

Agenturní zaměstnanci a cizinci, to je tedy váš největší problém?

Jsou sem naváženi agenturní zaměstnanci různými agenturami. Bohužel legislativa u nás není na takové úrovni jako například v jiných státech. Podmínky, které mají agenturní firmy tady ve srovnání s tím, co mají například v Německu, jsou nesrovnatelné. Přivezou sem agenturní zaměstnance, které ubytují ve strašných podmínkách. Nepřicházejí sem bohužel celé rodiny, což by bylo pro region dejme tomu přínosem, protože pohyb za prací je přirozený. Ale přijedou jenom muži, kteří tady chvíli pracují a zbylý čas tráví prapodivným způsobem. Tedy tím, že se opijí, přespí a jdou znovu do práce. To městům a obcím v blízkosti těchto průmyslových hal samozřejmě moc nepřispívá. Důsledkem je pak nepořádek a v horším případě i zvýšená kriminalita. Lidé, kteří vlastní nemovitosti, i v malých obcích, kam najednou někdo ubytuje desítky cizinců, kteří nejsou schopni zapojit se do života obce, jsou nešťastní. A dalším problémem je, že ne všichni jsou nakonec schopni v těchto halách pracovat, takže sem sice za prací přijdou, pak dostanou výpověď a už se nikdo nestará o to, jestli se vrátí zpátky, nebo tu zůstanou a páchají trestnou činnost. To už nikdo neřeší. Proto mluvím o současné legislativě, která umožní agenturám přivézt sem zaměstnance, ale už jim nedává žádné povinnosti se o ně nějakým způsobem dál starat. Nedává jim žádné povinnosti jim zajistit nejen ubytování, ale i zdravotní péči. Nedává jim povinnost zjistit, jestli mají zdravotní nebo sociální pojištění. Tyto podmínky jsou neskutečně jiné než patnáct kilometrů tady od nás za hranicemi. To, co si agentury dovolí tady, by si v Německu dovolit prostě nemohly.