Sýrie a Kurdové jsou opět na pořadu dne. Jak jste vnímal klid zbraní mezi tureckou armádou a Lidovými obrannými jednotkami (YPG), které jsou ozbrojeným křídlem Sjednocené demokratické strany (PYD) v Rojavě, tedy v Autonomní správě severní a východní Sýrie?

Historie ukázala, že Turkům nelze věřit. V mnoha minulých situacích Turci souhlasili s „klidem zbraní“ s jejich kurdskými spoluobčany přímo v Turecku, ale šlo jen o zastírací manévr, který se hodil. Příměří dojednané USA dostalo kurdská území v Sýrii pod přímou tureckou kontrolu. To vlastně chtěli Turci jako první krok.

Takže šlo o zastírací manévr?

Klid zbraní fungoval, pakliže ho bereme jako useknutí hlavy kurdskému hnutí a zastavení bojů v Rojavě. Kurdové v Sýrii byli historicky v objetí arabského syrského režimu a ‚arabské jaro‘ a revoluce v Sýrii byly pro Araby jednou z možností, jak dosáhnout svých práv. Bohužel Turci z toho nebyli moc nadšeni. Ostatně oni nebudou nikdy nadšeni z jakékoliv snahy o kurdskou autonomii, o svobodu v některých regionech. A ‚zóna příměří‘ byla efektivní zónou pro čistku. Nicméně kurdský odpor bude pokračovat a příměří, ani jiná forma nějaké dohody, jej nezastaví.

Kolik novinářů z vaší domovské televize Kurdistan 24 bylo v Rojavě a jak o incidentu informovali?

Bylo jich tam hodně. Hlavně takzvaní váleční reportéři. Ale neptejte se mě na počet, nejsem v postavení, abych vám jej přesně řekl.