Napadením Ukrajiny překvapil Vladimir Putin svojí agresivitou celý svět. Jeho šílené projevy, kdy například vyhrožoval světu jadernou válkou, už musejí brát všichni vážně. V jeho požadavcích například zaznělo, že by chtěl z východní a střední Evropy znovu vytvořit nárazníkové pásmo jako za bývalého Sovětského svazu a chce zde také mít svůj politický vliv. Neměla by česká vláda vzít konečně tato slova vážně a stejně jako Polsko pořádně vyzbrojit naši armádu a požádat velení NATO o zřízení základen na našem území?

Česká republika, NATO i Evropská unie berou celou tuto situaci velmi vážně, o čemž svědčí v České republice i podpora kroků současné vlády ze strany našeho opozičního hnutí ANO, taktéž jednotný přístup ze strany Aliance a rovněž konečně jednotný a rozhodný přístup ze strany Evropské unie.

Minulý týden jsem se zúčastnil meziparlamentní bezpečnostní konference v Paříži, která se nesla v duchu aktuální ukrajinské krize a kde byla jednomyslně přijata deklarace, jež zcela jasně odsoudila bezprecedentní vojenskou agresi ze strany Ruska a vyjádřila i pevnou jednotu Evropské unie při přijímání kroků vůči Rusku.

Co se týče bezpečnostních rizik vůči České republice, případně dalších východních zemí v rámci EU, naše obrana je zaručena členstvím v Alianci, kde jsme chráněni kolektivní obranou NATO. Podle mého názoru až za vlád hnutí ANO začala brát Česká republika otázku bezpečnosti a obranyschopnosti vážně a nastartovala rozvoj naší armády a zvyšování obranyschopnosti České republiky. Od roku 2014, za vlády hnutí ANO, se rozpočet na armádu zvýšil o sto procent a v rámci akvizičních procesů byla, je a bude pořizována celá řada nezbytné vojenské techniky, která zkvalitní schopnosti AČR a zvýší obranyschopnost naší země. Jak jsem výše zmínil, tuto situaci si uvědomuje nejen Česká republika, ale jak zaznívalo na pařížské konferenci, obdobnou situaci řeší i další státy v rámci Evropské unie.

Další kroky, které budou směřovat ke zvýšení obranyschopnosti ČR, potažmo Evropy, je třeba činit koordinovaně v rámci Aliance a EU, kdy tyto otázky, jak zkvalitnit obranyschopnost EU, rovněž zaznívaly na pařížské konferenci a byla shoda nejen na posílení obranných rozpočtů, ale i na budování nových vojenských evropských struktur, které zvýší bezpečnost v Evropě.

Není právě teď čas na rychlou úpravu rozpočtu a okamžité navýšení výdajů na modernizaci české armády? Například urychlit zamýšlený nákup bojových vozidel pěchoty?

Děkuji za tuto velmi dobrou otázku, kdy jindy by byl nejvyšší čas ještě navýšit rozpočet na obranu v České republice než v této bezprecedentní bezpečnostní situaci a tento rozpočet kontinuálně navyšovat podle potřeb resortu Ministerstva obrany, tak aby tyto prostředky byly účelně využity na pořízení vojenské techniky a obměny zastaralé vojenské techniky, která se ještě v Armádě České republiky stále nachází z dob Sovětského svazu.

Já osobně i moji kolegové z hnutí ANO si plně uvědomujeme tuto potřebu, kdy předchozí vlády byly ukolébány relativním bezpečím v Evropě, a když bylo potřeba provést škrty v rozpočtech, na prvním místě škrtaly v rozpočtu obrany a nezůstalo jen u škrtů, ale z armády a z resortu obrany byla propuštěna a následně i odešla celá řada odborníků.

V souvislosti s aktuálně projednávaným návrhem rozpočtu na rok 2022 budu prosazovat a podávat pozměňovací návrhy na navýšení rozpočtu obrany.

Jak vůbec Ministerstvo obrany vnímá nyní ruskou hrozbu a co chce s tím rychle udělat? Zřízení základen NATO na našem území je hodně kontroverzní záležitostí pro českou veřejnost, ale ve kterém jiném období se touto otázkou zabývat než nyní, když na Slovensku jsou už slyšet výbuchy z ruské agrese proti Ukrajině?

Jak v současné době Ministerstvo obrany (MO) vnímá ruskou hrozbu, je otázka na současné vedení resortu, a to s ohledem na aktuální současný vývoj na Ukrajině a v Evropské unii, ale já z dosavadních kroků, které byly učiněny současnou vládou a resortem MO, jsem přesvědčen, že tuto situaci bere velmi vážně, činí adekvátní kroky, a tím patří mezi první země, které takto postupují. Opatření vůči ruské agresi na Ukrajinu, která jsou a musejí být přijímána koordinovaně, ve spolupráci s dalšími zeměmi EU a NATO.

Rozhodnutí o zřízení základen na území členských zemí Aliance musí předcházet široká odborná diskuse v Alianci, ze které bude vyplývat, kde je nejefektivnější tyto základny zřizovat, a to nejenom s ohledem na zvýšení bezpečnosti Evropy, ale také s ohledem na efektivní odstrašení protivníků.