Vedení města se od komunálních voleb změnilo již třikrát, naposledy loni v prosinci. Čím je to podle vás způsobeno, a zejména jak se změny projevují na fungování města?

Musím vás trošku poopravit. Vedení Chebu se v tomto volebním období zásadně měnilo „jen“ dvakrát. Máte ale pravdu, že loňský rok byl v tomto směru opravdu trošku hektický. V březnu odvolalo zastupitelstvo z funkce tehdejšího starostu Petra Navrátila. Tam byl ten důvod naprosto zřejmý, protože byl obviněn v rámci mediálně hodně probírané kauzy dotací z Regionálního operačního programu Severozápad. V květnu pak vznikla nová koalice, která však vydržela jenom sedm měsíců. Nechci to už nějak podrobněji rozebírat, ale vadilo nám, že komunikace mezi koaličními partnery nebyla taková, jak jsme si představovali. Vyvrcholilo to v prosinci, kdy nebyl v zastupitelstvu schválen rozpočet na letošní rok. My jsme k němu předtím měli řadu výhrad, ale nikdo nás moc neposlouchal. Proto jsme pak spolu s opozicí hlasovali pro odvolání starosty Jalovce a místostarostky Lickové.  

Myslím, že občanů se změny ve vedení radnice zase až tak nedotýkají. Odpadky se normálně vyvážejí, veřejné osvětlení svítí, sníh se z ulic a chodníků odklízí. Je ale pravda, že jsme s novými koaličními partnery z ODS a ČSSD upravili plán investic na letošní rok. Některé akce, o kterých jsme byli přesvědčeni, že nejsou připravené, případně s veřejností prodiskutované natolik, aby se letos daly zrealizovat, jsme vyřadili, jiné naopak zařadili. Z těch nových bych zmínil například rekonstrukci roky prázdného bytového domu. Uvědomujeme si, že bytů je v Chebu akutní nedostatek. Navíc nám utíkají peníze. Při průměrném nájemném kolem 80 korun a obytné ploše domu 1 200 metrů čtverečních jde skoro o 100 tisíc měsíčně. Během pěti let, kdy je dům prázdný, přišlo město o šest milionů. To už je skoro polovina částky, kterou má stát rekonstrukce. Takhle se řádný hospodář nechová.

Jak náročné je deset měsíců před volbami naskočit do rozjetého vlaku? Věříte, že budete mít prostor prosadit nějaké své záměry? A co konkrétně považujete za nejdůležitější?

Od listopadu 2016, kdy moje předchůdkyně Daniela Seifertová odešla po krajských volbách dělat náměstkyni hejtmanky, jsem byl místostarostou. Takže jsem úplně nenaskakoval do rozjetého vlaku. Ten vlak jenom pořádně nabral rychlost. Na druhou stranu musím říct, že kdyby mi někdo na jaře 2016, kdy jsem byl ředitelem střední a vyšší odborné školy, řekl, že za půl roku budu místostarostou a za rok a půl starostou, asi bych nevěřil.