Od pondělí si Česká republika zopakuje nouzový stav. Bylo jiné východisko ze současné situace?

Jako občané to vlastně ani nemůžeme vědět, protože vláda nebyla schopná vysvětlit, proč potřebuje vyhlásit stav nouze. Neosvětlila bohužel občanům, jaká opatření nešlo vyhlásit bez nouzového stavu. Skoro bych řekl, že to šlo i bez něj.

A v celém království se zakazuje zpěv! Pomsta minulému ministrovi Adamu Vojtěchovi… Takovými a podobnými vtipy teď Češi častují ministra zdravotnictví Romana Prymulu kvůli zákazu zpěvu. Než se dostaneme k dalším opatřením, co na zákaz zpěvu říkáte vy?

Už se sám v tom přívalu různých zákazů a příkazů těžko orientuji. Jeden den zakážou zpívat, druhý den mluví ministr zdravotnictví o tom, že se budeme muset v hospodách podepisovat v uvozovkách do třídní knihy a premiér mu pak vzkazuje v médiích, že je to hloupost. Když se neshodnou čelní představitelé, kteří mají na starost řešení epidemií, jak všemu mají rozumět lidé?

Právě kultura a umělci spolu s majiteli barů a restaurací jsou těmi, kdo současná opatření odnášejí nejvíce. Jak nahradit kultuře ztráty? Měl by kulturnímu odvětví stát finančně pomoci?

Stát by měl nahradit alespoň částečně ztráty, které způsobil vyhlášenými omezeními. Když vám stát zavře obchod nebo znemožní pořádání festivalu, měl by se snažit o určitou náhradu.

Považujete současná opatření nového ministra za přísná, dostačující nebo příliš mírná?