Kritizoval jste společnost Mölnlycke Health Care za to, že si stěžuje na nedostatek zaměstnanců, a přitom jim prý nabízí nízký plat, 13–14 tisíc korun hrubého, takže proto není o práci ve společnosti zájem. Je tento problém podle vás v České republice obvyklý?

Ano, bohužel je obvyklý a vyplývá to i z materiálu, který jsme obdrželi na jednání tripartity a vypracovalo jej ministerstvo práce. Důvodem, proč Češi zaměstnání nepřijímají, je nízká cena práce. Co se odehrává ve švédské společnosti Mölnlycke, je o to pikantnější, že už podruhé dostali investiční pobídku a mají tu drzost nabízet pracovní příležitost na třísměnný provoz za třináct, čtrnáct tisíc hrubého. Je to nedůstojné. Jestliže se Švédské království snaží exportovat svůj model jako hodný následování, za tohle by sklidilo takovou kritiku, že už by si to příště nikdy nedovolilo. Takže můj vzkaz je, ať se tu chovají jako ve Švédsku. 

Tedy využívají zahraniční firmy Čechy jako levnou pracovní sílu?

Nejenom zahraniční subjekty, to se týká dokonce i českých zaměstnavatelů. Zahraniční firmy dávají v průměru vyšší výdělek než čeští zaměstnavatelé.  Ale všichni se chovají, jak to v devadesátých letech začalo. Za jeden ze základních pilířů ekonomické transformace se považovala levná pracovní síla. Dokonce ji nazývali velkou komparativní výhodou, a to přetrvává dodnes. Česká cena práce se za dvacet sedm let dostala na úroveň třiceti procent našich vyspělých sousedů. Je to ostuda, jak je extrémně nízká. Děláme vše pro to, aby to nepokračovalo dále. Je to i v názvu naší kampaně: Konec levné práce. Naším cílem je posunout přibližování našich mezd evropským, ale ne dosavadním tempem.

Zmínil jste investiční pobídku, kterou společnost Mölnlycke využila. Šlo o investiční pobídku na podporu vystavět závod v Čechách?

Ano, dokonce mají továrny dvě a v seznamu investičních pobídek, který zveřejňuje CzechInvest, se dá rychle najít, že nabídka pro tuto společnost byla schválena v roce 2014, a tohle je výsledek. Shání na tři stovky lidí, generální ředitel si stěžuje, že když je nesežene, najme cizince. Ať zkusí brát půl roku, rok plat třináct tisíc a jsem zvědavý, jak dlouho přežije. Je to nedůstojné, neodpovídající jednadvacátému století a už vůbec ne v sektoru výroby zdravotnické techniky pro operační sály. Pokud tito lidé udělají svoji práci špatně, ohrožují na životě pacienty na sále. Mölnlycke vyrábí právě sety pro operační sály, tedy chirurgické přístroje a vybavení pro operaci, které musejí být absolutně čisté. Uvnitř nesmí být žádný mikrob. 

Co se s tím dá dělat? Tedy aby společnosti nenabízely tak nízké mzdy?

Například jde o otázku zvyšování minimální mzdy.

Tedy opatření ze strany vlády?

Jednoznačně. Z tohoto pohledu by to neměl být problém, protože zvyšování minimální mzdy u nás nepůsobí kontraproduktivně, spíše naopak.

Zmínil jste také, že stejná firma nabízí ve Švédsku mnohem lepší podmínky. Proč to ve Švédsku jde a u nás nikoliv?

To je dobrá otázka, ale je stejná, jako kdybych se vás zeptal, proč vy, čeští novináři, máte ve srovnání se zahraničními kolegy nižší plat. Důvodem je ale třeba i skutečnost, že v České republice byla politika levné práce považována za národní strategii. S mnohými věcmi, které vyplývají z nízkých mezd, jsme se dostali tam, kam jsme se dostali, proto je snaha odborů o vyšší výdělky. Rozdíl mezi společnostmi, kde nemají a kde mají odbory, je přes čtyřicet šest tisíc korun ročně, a dokonce s o šest dní kratší pracovní dobou. To je ve prospěch zaměstnanců, kde uzavíráme kolektivní smlouvy, velmi výrazná výhoda. Minimální mzda je v moci státu, který ji může regulovat. Čím vyšší bude, tím příznivější bude cena práce.

Ministr financí Andrej Babiš řekl, že Česká republika znemožňuje, aby cizinci dostali povolení k pobytu, tedy čekají na něj celé měsíce, i když práci v konkrétní firmě mají zajištěnou. Názor mezi politiky ohledně zpřísňování či zvolnění pravidel pro dovoz cizinců za prací u nás se značně liší. Vy sám byste zvolnil, nebo spíše zpřísnil podmínky pro přijetí? 

Slyšela jste někdy, že by si někdo z německých, britských nebo francouzských manažerů stěžoval, že se v Čechách špatně získává práce?

Neslyšela…

Zvláštní je, že se to týká jen těch, kteří nabízejí extrémně nízké platy. Není to spíše účel získat nejlevnější cenu práce a generovat ze zaměstnanců zisk? Jak to, že si manažeři s platem půl milionu nestěžují, že se v Čechách dlouho vyřizuje vízová povinnost? Pokud u nás někdo chce seriózně pracovat a chová se slušně, nikdo mu nebrání. Navíc máme zde i bezpečnostní riziko a Česká republika nemůže snižovat standardy vstupu do země.

Ti, kdo lákají na nízkou cenu práce, nebudou chtít nést zodpovědnost za bývalé zaměstnance, až pro ně práci mít nebudou. Nenesou žádnou zodpovědnost za lidi, které sem přilákali. To by si Češi měli uvědomit a nespoléhat se na to, že je dobrá doba. Ptám se, proč firmy nezaměstnávají lidi z Polska, Slovenska, Maďarska a dalších? Na tom se ukazuje, že jejich zájmem není, aby nabídli slušně odpovídající cenu práce, mnohdy nabízejí neslušnou, nestandardní a velmi omezenou. Bohužel v tom se objevuje i střet mezi politiky. Jsou tací, kterým vyhovuje nízká cena práce, a stále by ji chtěli považovat  za konkurenční výhodu. Když půjdu do důsledku, kdyby mělo platit, že vysoká mzda způsobí nekonkurenceschopnost, bylo by pak nepravděpodobné, aby země jako Dánsko, Německo či Švédsko byly jedněmi z nejkonkurenceschopnějších zemí na světě. Tady něco nehraje, nebo nám pohádku nevyprávějí do konce.