Zatímco jsme se v první části rozhovoru zabývali Brexitem a imigranty, nelze se nezastavit u domácí politické scény. Sledoval jste veřejné rozloučení s Věrou Čáslavskou, které proběhlo v Národním divadle?

Ne, nesledoval. Ona ale měla nešťastný osud, jako kdyby za tu krátkou dobu štěstí a úspěchu, kterou zažívala se zlatými medailemi, musela tak krutě platit až do konce života.

Tážu se vás proto, neboť se na její konto objevilo krátce po jejím skonu nemálo kritik. Prý se nikdy rodině svého manžela Josefa Odložila neomluvila za to, že ho zabil jejich syn. Senátor Jan Veleba (SPO) dokonce veřejně uvedl, že Čáslavská nebyla žádnou mravní autoritou...

Vy byste k tomu něco veřejně zmínila, kdyby se vám to stalo v rodině? Myslím si, že každý z nás by to nesl jako veliké, strašlivé trauma, takže přiklánět se pak na nějakou stranu a ještě to veřejně nějak komentovat a omlouvat se za to... Takové názory jsou pro mne netaktní a necitlivé a hloupé. Musíme také vzít v úvahu, že za svého syna nebyla v době vraždy Josefa Odložila nijak odpovědná.