Punková skupina, avantgardní umělkyně, politické hnutí, disidentky. Jak vnímáte skupinu Pussy Riot?
V podstatě jako všechno z toho, co jste vyjmenoval. Nicméně nejvíc jako feministické a politické aktivistky, které k veřejné prezentaci svých názorů shodou okolností používají hudbu. Nebo spíš používaly. Nikdy z mého pohledu nešlo o regulérní kapelu a mám pocit, že teď už tuplem ne. Co je mi známo, na svoje hudební happeningy už Pussy Riot zřejmě rezignovaly, nebo přinejmenším některé z členek tohoto seskupení.
Kapely vždy působily hlavně na pódiu. Jak vnímáte kapely, co hrají v kostelech, mešitách, chrámech či na jiných pódiích?
Spíš „pódiích“, ale to není až tak podstatné. Znám třeba jednu skupinu, co udělala regulérní – samozřejmě tajný, jen pro pár pozvaných přátel – koncert v plzeňském kanalizačním podzemí, prostě v chodbě, kudy vedou odpadní stoky. Touha po svébytné a občas vyloženě šokující umělecké prezentaci je pro některé hudební – zejména rockové – skupiny odjakživa typická, chápu ji jako přirozenou a nemám s tím větší problém.
Je některá píseň, na které byste od Pussy Riot opravdu ujížděl?
Určitě ne. Přiznávám, že jich znám jen omezené množství, protože hudebně mě tato skupina nijak zvlášť nezaujala a neměl jsem potřebu seznámit se s její tvorbou důkladněji.
Jak dobře znáte punkovou a metalovou subkulturu na území bývalého SSSR a jaké skupiny byste vyzdvihl?
Punkovou moc ne, spíš tu metalovou, která je nesmírně pestrá a bohatá a především už dávno neplatí, že postsovětským skupinám se na Západě smějí a berou je maximálně jako zvláštní exotiku. Speciálně z Ruska mohu doporučit třeba soubor Arkona, který úchvatným způsobem pojí nekompromisní metal s odkazem tradiční lidové hudby a starodávné ruské kultury vůbec. Naopak nedoporučuji řadu ruských skupin, které buď zcela otevřeně, nebo všelijak skrytě sympatizují s neonacistickou ideologií. A netýká se to jen hudby zvané oi, tedy „skinheadského punku“, ale i některých blackmetalových, paganmetalových, hardcorových či hiphopových formací. Vzhledem ktomu, jak byly Rusko a potažmo celý Sovětský svaz poznamenány německým nacismem za druhé světové války, to člověku hlava moc nebere.
Proč nemá v Rusku problémy skupina Purgen, která také zpívá protiputinovské či protirežimní songy, ale zrovna Pussy Riot?
Těžko říct. Zjednodušeným vysvětlením může být, že každý autoritářský režim si v minulosti – a historie se, jak známo, opakuje a osvědčené metody stále fungují – našel jednu oběť, kterou exemplárně potrestal, aby zastrašil a odradil další podobné kritiky. A netýká se to jen hudby.
Dají se Pussy Riot přirovnat k Joan Baez, Franku Zappovi či jiným protestním umělcům?
Hudebními – a vlastně ani textovými – kvalitami rozhodně ne, ale to už jsem zmiňoval. A stejně tak jsem zmiňoval, že Pussy Riot pro mě vždy byl spíš svérázný happening než opravdová kapela. To neznamená, že podobné projekty nemohou přinášet zajímavou, byť svým způsobem neumětelskou muziku. Našel bych nejen ve světě, ale i u nás dost příkladů: od Knížákova Aktualu přes původní DG 307 až po Ženy. Ale opět se budu opakovat, mě produkce Pussy Riot nijak zvlášť nenadchla a oslovila víceméně jen tím, že za ní stojí nějaký jasně vyprofilovaný názor. Což na druhou stranu není až tak málo.
Osobně znám asi jen Sex Pistols, Revolting Cocks či Buzzcocks. Je v muzice hodně kapel, co mají sprostá slova v názvu?
Sex Pistols je spíš slangový, nikoliv vysloveně explicitní výraz, ale to jen na okraj. Těch kapel s vulgárním názvem jsou stovky, ba tisíce po celém světě! Jen na naší scéně existují – nebo ještě před časem existovaly – skupiny jako Píča, Píča zhoven, Igelitka hoven, Igelitka plná sraček, Babiččin poševní sekret, Hovní puch, Hovno, Hovno sapiens, Howna, Kundátor, Kurva od vedle, Kurwa sistema, Chcací mušle, Vychcaný knedlíky, Sranci Jehovovi... Případně takové, co mají ty názvy anglicky: Reek Of Shits, Shit Drive, Shit Noise, Shits From Hell, Asshole, Pissed Cunt, Fucked Out Apache, Fucker’s All Public, Fuck Off, Fuckingham a další.
Provokace, nenávist k establismentu, souznění s hospodou? Proč si dávají do jména tyhle názvy?
V první řadě provokace, případně specifický smysl pro hodně drsný druh humoru. Jen se musím v duchu smát tomu, když pak bědují, že je pořadatelé nechtějí dávat na plakáty nebo že jim tam názvy různě „cenzurují“. Toho si přece každý musí být dopředu vědom!
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský