Z analýzy a odhadu ČNB plyne, že až odezní pandemická situace, což může díky postupující vakcinaci u nás i v zahraničí nastat už ke konci jara, začnou Češi ve velkém utrácet, což celou ekonomiku řádně „nakopne“. Člen její Bankovní rady Aleš Michl dokonce předpokládá zvýšení růstu HDP až o 3,5 procenta. Je takový scénář tím nejpravděpodobnějším pro zbývající část roku?

Kolega Michl má pravdu v tom, že ve druhém kvartále všechny hlavní makroekonomické ukazatele vyskočí, a to včetně spotřeby. Zkrátka loňský druhý kvartál byl tak katastrofální, že by bylo těžké, aby se nevyrábělo, nespotřebovávalo a neutrácelo víc než v loňském roce. Statistici by řekli, že je tak nízká srovnávací základna, že je růst nevyhnutelný.

Nicméně to neznamená, že bychom vyráběli a utráceli stejně jako před krizí. Představme si, že jsme hypoteticky místo 100 tisíc aut loni nakoupili jen 50 tisíc. To je pokles o 50 procent. Když letos o 50 procent porosteme, budeme jen na 75 tisících. A o tom bude celý druhý kvartál 2021. Uvidíme ohromný růst – a stále to bude málo.

Češi navíc měli v minulém roce rekordní úspory. Mnoha lidem, typicky státním zaměstnancům, stále tekly příjmy jako před krizí, ale nešlo je utrácet. Obchody byly zavřené, nikam se nechodilo. Spotřeba tedy klesla. Brzy lidé budou moct uspořené peníze utratit. Část lidí splatí dluhy, část si pořídí nové bydlení, někdo peníze odloží na důchod a část je prostě projí. Že by domácnosti všechny uspořené peníze naráz utratily, je tedy nepravděpodobné. Útraty budou ale v každém případě vyšší a ekonomice to může.

Já však před projedením úspor a nákupem věcí, které nejsou nutné, varuji. Jako problém vidím důchody. Lidé si dostatečně nespoří a důchodová reforma, o které stále mluvila ministryně Maláčová, se nedostavila. Politici promarnili další volební období. Uspořené peníze by proto měli lidé investovat do něčeho, co se jim na důchod vrátí nebo zhodnotí.

Minulý týden podepsal americký prezident Joe Biden záchranný balík ve výši astronomických 1,9 bilionu dolarů (skoro 42 bilionů korun). Na pokrytí nákladů balíku ale Biden plánuje první velké zvýšení daní v USA od roku 1993. Je tohle jeden z příkladů, kdy je zvyšování daní z ekonomického pohledu ospravedlnitelné?

Obecně se skutečně čeká, že ekonomika USA letos poroste velmi rychle. Například americká centrální banka Fed očekává nejvyšší růst ekonomiky od roku 1984. Ekonomika podle Fedu poroste o 6,5 procenta. To je na první pohled impozantní. Nicméně když si vezmu, jak moc se propadla loni, tak už to tak impozantní není. Vlastně to je podobný efekt jako ten, o kterém jsme mluvili v případě České republiky.

Astronomické vládní výdaje tedy sice zvýšily očekávaný růst, ale nezvýšily ho tak, aby šlo o skutečný růst a nikoliv jen hříčku se slovy, alternativně o zmírňování minulého propadu. Troufám si říct: Kdyby Biden udělal pravý opak, totiž snížil daně, nebyl by náhodou tento růst ještě větší?! A navíc tyhle astronomické výdaje také zvýšily v USA očekávanou inflaci. A to už si nemůže chválit ani ten největší optimista.

Zvýšení daní tedy budoucí hospodářský růst v příštích letech naopak zpomalí a veřejný dluh bude pro zemi stále koulí na noze. Vlády mají vytvářet podmínky k tomu, aby se v zemích dobře žilo, a vyšší dluhy a daně k tomu vskutku nevedou. Amerika dělá vše pro to, aby ji ve všech oblastech předběhla Čína.