Pane poslanče, zaměřme se úvodem k prognózám, jak se nový prezident Donald Trump bude chovat na světovém kolbišti. Někteří říkají, že bude vstřícný k Rusku, že neuznává „umírněné rebely“ v Sýrii, a již dříve říkal, že by uznal Krym jako součást Ruska atd. Mnohé prý rovněž vypovídá jmenování generála Flynna poradcem pro národní bezpečnost, který je vstřícný k Rusku. Na druhou stranu Trump jmenoval šéfem CIA Mikea Pompea, který bývá označován za jestřába. Jak se v tom všem máme orientovat? Nebo co takový Putin, co má očekávat?

Trump je krajně pravicový populista, čili může být velmi nebezpečný, agresivní a militantní, což pro svět nevěstí nic dobrého. Ale na rozdíl od Clintonové existuje naděje, že uklidní situaci s Ruskem, protože to sliboval v kampani. Těžko však něco předvídat. Nikdo na světě neví, jak se bude chovat prezident Trump. Pravděpodobně ani on sám. Je to výbušný egomaniak, který se snadno nechá vyprovokovat. Pro dokreslení – nukleární kódy Spojených států bude mít člověk, kterému musel jeho vlastní tým cenzurovat Twitter. Takže je třeba se podle mě připravit i na krize vyvolané tím, že se americký prezident špatně vyspal. Oceňuji však, že Trump během celé své kampaně projevoval více či méně sympatie vůči Rusku a mluvil o možné spolupráci například v Sýrii. Prioritou musí být likvidace Islámského státu, v tom se maximálně shodneme. Je pravda, že přítomnost generála Flynna v Trumpově administrativě naznačuje, že lze očekávat sblížení vztahů s Ruskem, a já osobně si to velmi přeji. Generál Flynn však není jediná jeho nominace a hovoří se i o mnoha jestřábech, neokonzervativcích a rusofobech, kteří ještě mentálně žijí v období studené války, takže to ještě může být úplně jinak. Trump je kočka v pytli. Jediné, co víme, že je to hnědá kočka.

Analytik Lukáš Visingr na serveru idnes.cz řekl, že Trump přestane s politikou vývozu demokracie, místo toho nastolí realismus a společně s Ruskem se spojí proti Číně. Do jaké míry je tohle reálné? Je představitelný scénář, který zrealizoval Richard Nixon s Čínou, kdy Trump by toto nyní udělal obráceně s Ruskem?

Nemyslím si, že Trumpa osobně zajímá vývoz demokracie, a opět nezbývá, než věřit, že naváže na izolacionistické proudy v tradici amerického konzervatismu a nebude bombardovat země ve jménu svobody a demokracie jako jeho předchůdci. Ale rozhodně si nemyslím, že by dokázal takové diplomatické manévry jako Henry Kissinger za Nixona. Nemá na to mentální kapacitu a obklopen je spíše nezkušenými populisty a středověkými tmáři. Putin si ho natře na chleba a čínští lídři si ho dají k snídani. Čína je nastupující ekonomická supervelmoc a Amerika není v pozici, že by určovala pravidla hry. Trump je slabý lídr, nezkušený politik, slon v porcelánu. Jeho působení Ameriku mimořádně oslabí, což ostatně může být jedna z pozitivních věcí, které z jeho zvolení vzejdou. Svět potřebuje více rovnováhy. Ale tento scénář předpokládá, že Trump nebude hysterický a nevyvolá svou neohrabaností nějaký šílený spor s Ruskem či Čínou. Já mám k americkým prezidentům nulovou důvěru. Čili mám vážné obavy. Jak z Trumpa, tak z kteréhokoliv jeho předchůdce.

Několikrát zaznělo, že největším poraženým amerických voleb je Ukrajina. Byl postup na Ukrajině natolik svázán s lidmi z Obamovy administrativy, že to bude Trump moct hodit za hlavu a nechat Ukrajinu svému osudu? Do jaké míry je možná dohoda budoucího prezidenta Trumpa s Ruskem ve smyslu, že postsovětský prostor nechá být a Rusko dá naopak záruky za klid v Pobaltí?

Kéž by to tak bylo. Realistickou dohodu jednoznačně potřebujeme, abychom se vyhnuli válkám a eskalaci napětí. Ale neradoval bych se dopředu. Když jsem poslouchal Newta Gingriche jako jednoho z Trumpových možných kandidátů na ministra zahraničních věcí a další militantní jestřáby, byly to dost agresivní řeči o tom, jak je třeba vůči Rusku používat hrubou sílu, a ne se s ním mazlit jako v případě Obamy. Takže zbývá jen doufat, že takové tupé militantní názory v Trumpově kabinetu nepřevládnou. Co se týče Ukrajiny, je očividné, že minský mírový proces nedodržují obě strany konfliktu. Sankce jsou však uvalené jen na Rusko, což je absurdní. Trpělivost s vývojem na Ukrajině však ztrácejí i elity v zahraničí. Cílem sankcí uvalených na Rusko byla změna zahraničněpolitického chování na jihovýchodě Ukrajiny. To se nestalo. Počínání Vladimira Putina v čele Ruska se nelíbí jen 14 procentům Rusů, zatímco 86 procent si ho pochvaluje. Pro Putina je to nejlepší výsledek od roku 2008. Sankce na chování Ruska očividně nemají vliv, Putinova popularita naopak roste. Sankce nefungují a poškozují EU i Rusko. Sankce jsou jedním z nejabsurdnějších nápadů v mezinárodní politice. Nevím, jestli Trump vnese více klidu do vztahů s Ruskem, ale vím, že bez ohledu na Trumpa musí Evropa konečně sankce zrušit.

Objevují se náznaky, že jakási Jaltská dohoda II. by byla likvidační pro malé evropské národy. Moldavsko, Ukrajina a další by prý propadly do ruského vlivu. Mají se tyto státy obávat? A co ve vztahu k ČR?

Svět už dávno nefunguje jako v dobách druhé světové války či studené války, čili replikaci Jalty nelze očekávat. Když se zmiňuje jakási Jalta II., jde spíše o odkaz na určitou realistickou rovnováhu v mezinárodní politice, kde prostě nebudou velmoci expandovat na úkor svých rivalů. V tomto je duch Jalty nadále živý a má význam se o něm bavit. Velmoci vždy měly tendenci chránit si své životní zájmy, což v případě Ruska znamená i citlivost vůči sousedním zemím, s nimiž má společné hranice. O osudu Moldavska a Ukrajiny by měli rozhodnout občané těchto zemí s respektem vůči menšinám. Nelze ignorovat proruské obyvatelstvo. Co se týče Slovenska či Česka, představa, že bychom měli být ohroženi Ruskem, je absurdní. Jsme součástí Evropské unie a nikdo to nezpochybňuje. Rusko je asi taková hrozba pro náš region, jako je buddhismus v Saúdské Arábii. S Ruskem musíme spolupracovat a najít rovnováhu. Ta je jedinou zárukou míru. Žádné křižácké výpravy ve jménu svobody, demokracie či jiných ideálů nikdy žádný mír nepřinesou.

Jak moc tvrdý bude Trump podle vás vůči Číně? Začne-li obchodní válku, bude ji chtít podpořit vojensky v Tichomoří? Nabízí se, zda by to, co dělal Obama vůči Rusku, nemohl začít Trump dělat vůči Číně. Z druhé strany, Číňané vlastní značnou část dluhu USA a Američané si navykli na laciné čínské zboží. Co z toho všeho může vzejít?

Jak říkáte, Čína vlastní velkou část amerického dluhu, Čína má velké investice v amerických projektech a Amerika v čínských. Sám Trump má obchodní vztahy s čínskými podniky. Takže neočekávám obchodní válku, i když určité obavy z jeho nenávistných vyjádření mám. Věřme, že protičínská rétorika byla jen předvolebním populismem. Důležitou zprávou však je, že Transpacifické partnerství (TPP) označil Trump za nevýhodné, a zřejmě jej shodí ze stolu. Tím v pacifickém regionu vytváří prostor pro Čínu a nepochybuji, že se ho Čína chopí. Namísto TPP chce Trump uzavírat jednodušší a přehlednější dvoustranné dohody mezi Spojenými státy a jednotlivými zeměmi. Čili stále stejný volný trh, byznys, korporace, pravice, ale v takové komprimovanější podobě. Pokud někdo očekával, že Trump bude nějaký sociálnější a nebude pro byznys, tak se šeredně mýlil. Je to pravičák jako řepa. Jen doufám, že nebude chtít vést spory s Čínou. Byla by to katastrofa pro všechny.

Mluví se o tom, že Trump je velký izolacionista a nepodporuje obchodní dohody TTIP ani TPP. Znamená to tedy, že se nám stíží přístup na americký trh? Co s tím máme dělat?

Je nepravděpodobné, že Trump vůbec ví, co znamenají písmena v TTIP. Jak řekla Susan George nedávno v Bratislavě, kdoví, jestli vůbec ví, kde leží Evropa. Nepřeceňoval bych jeho vyjádření z kampaně. Pravda navíc je, že během kampaně sice vystupoval proti všem obchodním dohodám, ale soustředil se hlavně na NAFTA, která napáchala v americkém průmyslu obrovské škody, a na transpacifickou TPP, která už je dohodnutá a kterou odmítne. TTIP je formálně stále otevřená. Ale věřím a upřímně si přeji, aby to bylo tak, že TTIP je politicky mrtvá. Byla to neoliberální dohoda, která by zničila evropský sociální a zelený model. Není třeba se bát, jaký bude svět bez TTIP. Neztěžuje nám to přístup na americký trh. Když jsme to dosud zvládli i bez TTIP, nevidím důvod, proč bychom to neměli zvládat dál. Obchod jde dál, akorát neoliberálové dostali přes ústa. A nebudou devastovat Evropu. Musíme si Evropu chránit.

Zároveň Donald Trump usiluje o liberalizaci ekonomiky kapitálových trhů. Dokáže se při té deregulaci vyhnout katastrofám, které nastaly po pádu Lehman Brothers v roce 2008? A co nebezpečí obřího amerického zadlužení?

Trumpovi zkrachovalo několik jeho firem, přestože začínal s kapitálem milionů dolarů. Ne, on sám by se jistě katastrofám nevyhnul ani jako prezident. Zde je ale opět třeba upozornit – zatím nevíme, kdo bude jeho ministrem financí. Spekulovalo se o různých ekonomech z korporátních bank, což by jen potvrdilo, že i Trump je jen loutkou Wall Street. Nevíme ani, koho za rok jmenuje šéfem Fedu. Ale vzhledem k tomu, že kromě zákona Dodd-Frank se za dvou Obamových administrativ neudělala žádná systematická reforma Wall Street, příchod další krize je jen otázkou času.

Britský tisk uvedl, že generální tajemník NATO si nechal vypracovat analýzu, která ve své mírnější podobě znamená, že Trump nebude chtít platit vojenské výdaje v Evropě a hodí to „na hrb“ Evropy. V horším důsledku to prý znamená absolutní konec angažmá v Pobaltí a na Ukrajině ze strany USA. Hrozí, že v takovém případě evropští členové NATO nebudou chtít vyžadované peníze dát, a ohrozí to některé vojenské operace, případně i bezpečnost některých evropských států?

Americká armáda není řešením problémů, ona sama je problém. Pokud by se USA neangažovaly na Ukrajině, řešení krize by to jen prospělo. Členské státy EU by se měly zaměřit na vnitřní bezpečnost, která je ohrožena vlivem migrační krize. Je zbytečné hledat nepřítele tam, kde žádný není. Pro Evropu není Rusko hrozbou. Finanční prostředky je potřeba nasměrovat na progresivní sociální politiky, na sociální stát, boj proti sociální nerovnosti, školství, zdravotnictví, a ne do armády a na vojenské operace, které problémy neřeší, ale spíše vytvářejí.

Přejděme nyní k české politice. Jak by se měla ve zmiňovaných případech Česká republika zachovat? Máme podpořit zrušení sankcí proti Rusku?

Ano, sankce nefungují a je třeba podpořit jejich zrušení. Proti sankcím je několik členských států EU a je jen otázkou času, kdy se zruší. Musíme být v tomto směru aktivní, ale Evropa zároveň musí být jednotná. Co je nejdůležitější, Evropa již více nesmí být mopslíkem USA a Trumpovo vítězství je historickou příležitostí, jak se vymanit z americké hegemonie. A prvním krokem by mělo být zrušení sankcí vůči Rusku. Pokud je důvodem k uvalení sankcí skutečnost, že Rusko anektovalo Krym, čímž porušilo mezinárodní právo, pak – pokud nechceme používat dvojí metr – bychom měli sankce uvalit i na Izrael, Spojené státy americké, Saúdskou Arábii a další mocnosti. Vždyť se podívejte, co páchá Saúdská Arábie v Jemenu, co dělá Izrael v Palestině, jak si Američané uzurpují kubánské Guantánamo, jak zločinně napadli Irák a podobně. V geopolitice je hrozné množství pokrytectví a Evropa by se měla přestat chovat jako užitečný idiot USA.

Má pravdu Hynek Kmoníček, který říká, že konec politiky šíření demokracie všemi prostředky pro nás bude výhodný? Anebo máme i navzdory Trumpovi podpořit tvrdý postoj vůči Rusku? V případě, že bude Trump razit protičínskou politiku, mělo by smysl, abychom pokračovali v naší vstřícné politice vůči Číně?

Čína je významným globálním hráčem a naším důležitým partnerem. Tak to musí zůstat. Bez ohledu na to, co si myslí nějaký Trump. Jako Evropa potřebujeme spolupracovat s Čínou i Ruskem. Odmítám jakékoli fóbie proti jakýmkoli národům. Potřebujeme spolupráci a mír.