Davide, zdravím vás do Izraele. Co se změnilo od vaší poslední návštěvy?
Válečný stav, který je sám o sobě obrovským posunem v životě Izraele, přinesl dvě velké změny. Tou první je obrovská vlna spojenectví a solidarity mezi lidmi. Brutální masakr připomněl všem izraelským stranám, že hlavním cílem Izraele je přežít. Názorové rozdíly mezi různými skupinami obyvatel a výhrady vůči premiérovi Netanjahuovi sice stále zůstávají, ale naprostá většina Izraelců je neřeší a soustřeďuje se jen na dosažení vítězství.
Druhou změnou je odhodlání. Před válkou část Izraelců říkala „Musíme porazit Hamás!“ Zatímco jiní říkali „Pojďme investovat do Palestinců, oni se změní!“ To dnes už neplatí. Denně je připomínán masakr Izraelců a doslova na každých pár metrech po celém Izraeli najdete plakáty a billboardy na jediné téma: „Spolu zvítězíme!“ Izrael je rozhodnut změnit situaci, definitivně porazit Hamás a chce válku, která odstraní hrozbu útoků z jeho strany.
Předválečné časy se nikdy nevrátí. Izraelci už nebudou věřit Palestincům. Nebudou zaměstnávat lidi, kteří místo poděkování za šanci pracovat sbírali informace, mapovali situaci a dokonce i pomáhali vraždit v kibucech, kde většina obyvatel věřila v možnost mírového soužití. Někteří dokonce zřizovali podniky přímo u hranice s Gazou, aby dali Palestincům možnost pracovat a ulehčili jim život. Těm Palestincům, kteří během útoku prozrazovali Hamásu, kdo v kibucu je voják, kdo má zbraň, nebo kde jsou rodiny s malými dětmi. Izrael je teď připraven na jakékoliv scénáře, zvládl by bojovat na všech frontách. Nejlepší strategie je samozřejmě soustředit se na Gazu a řešit to tam.
Co děláte v Izraeli? Vstoupil jste do armády?
Byl jsem povolán do armády, a jsem na to hrdý. Zvolil jsem službu v policejních jednotkách. Policie dělá důležitou práci a první linií dnes není jen Gaza, ale celý Izrael. Sloužím v rodném kraji, který je potenciálním vstupem pro bojovníky Hizballáhu z Libanonu. Je tady také mnoho nepřátelských arabských vesnic, u nichž nikdy nevíte, zda a v jaké intenzitě mohou zaútočit na Izraelce. Rozhodl jsem se pro tuto službu i proto, že nechci bojovat proti civilním Palestincům. Hamás násilně zabraňuje civilním rodinám v útěku z válečného pásma, proto bude boj v Gaze hodně těžký, s velkým množstvím obětí. Nezávidím izraelským vojákům. Já to mám jednodušší, protože když na nás někdo útočí, jsou to určitě ozbrojení teroristé, a ne civilní osoby.
Sloužím na severu u města Maalot, nedaleko od hranice s Libanonem. Všechny vesnice a města přímo u hranice byly evakuovány a my jsme teď v první linii. Jsou tady špičkoví bojovníci policie a izraelské armády včetně speciálních jednotek, máme i tanky. Pořád se tady něco děje, hodně nás ostřelují, létají tu i drony a neustále na nás útočí menší skupiny bojovníků Hizballáhu. Všechny jejich útoky policie a armáda odráží a likviduje.
Média hovoří o proporcionalitě a snaží se neustále srovnávat počty mrtvých na straně Palestinců a na straně Izraele. Jak se na tuto matematiku smrti díváte vy?
Nerozumím tomu. O jaké proporcionalitě mluví? Hamás zavraždil stovky obyvatel Izraele a další stovky starých lidí, žen a dětí unesl, drží je už déle než měsíc v temných tunelech bez možnosti kontaktu s okolím a nikdo neví, v jakém jsou stavu a jestli vůbec žijí. Podobné počty nemají smysl, když bojujete o přežití. Pokud na vás někdo zaútočí s úmyslem zabít, budete se bránit všemi dostupnými prostředky bez ohledu na škody, které mu způsobíte.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný