Prezident Miloš Zeman se rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Je jeho rozhodnutí a pak i výsledek volby důležitým mezníkem, který určí další směřování této země, nebo vzhledem k významu jeho funkce fakticky o nic nejde? A půjde vůbec Miloš Zeman do voleb podle vašeho názoru? Často se také hovoří o rozdělení společnosti na obdivovatele a odpůrce současného prezidenta, myslíte si, že je to opodstatněné, anebo příliš zveličené?

O dalším směřování to asi nebude, parametry našeho politického systému jsou dány. Sousedi na Slovensku mají premiéra a prezidenta na opačném názorovém pólu a nevypadá to, že by se kvůli tomu země hroutila. Osobně jsem přesvědčen, že kandidovat bude, protože bude chtít pokračovat v názorovém trendu, který v politické struktuře státu nemá institucionální obdobu. Díky mnohokrát zmiňovanému zaměření médií v názorech prezidentovi opačných jim bude Zeman chtít i nadále vyvracet jejich názorová klišé. A není to o odpůrcích a sympatizantech prezidenta, to je rozdělení společnosti, které by fungovalo i bez něho – je to přece vidět v celé Evropě a už i v USA.

Nejobecněji řečeno, v čem Miloš Zeman jako prezident české společnosti v poslední době prospívá a v čem jí škodí? Jak posuzovat jeho podporu Donalda Trumpa, vytěžování tématu migrace, kritiku Merkelové a politiků EU či vyjádření nechuti nad Chovancovým „centrem proti propagandě“, to znamená témata, která teď prezident „hraje“ nejčastěji.

Prezident je v tomto směru prostě jen mluvčím určitých vrstev společnosti, které mainstream bagatelizuje. A je v tom konsekventní. Nevím, jak tím může škodit – to bychom mohli diskutovat o škodlivosti pravdy nebo přejít rovnou k trestnosti jiných než oficiálních názorů: jak nám lehce vyhrožuje centrum proti propagandě. Chtělo by to oprostit se od těch žabomyších sporů a pokusit se nahlížet na tento fenomén z hlediska historie – ale to bude zřejmě dopřáno až našim potomkům.

Kauza Peroutka a Mynářova bezpečnostní prověrka jsou už evergreenem stejně jako vydírání Jindřicha Forejta, příběhy o prostituci na Pražském hradě, podnikání Martina Nejedlého a podobné kauzy. Číhá někde na prezidenta průšvih, který mu případnou kandidaturu může totálně zkomplikovat?

To je věštění z křišťálové koule. Kdyby takový příběh byl, už bychom o něm slyšeli od rána do noci a od noci do rána. Když si média neváhají kopnout do něho za úplné blbinky, tak tohle by jim neušlo...

Prezidentští kandidáti, kteří se hlásí nebo se o nich mluví: Michal Horáček, Marek Hilšer, Jiří Drahoš, Martin Stropnický, Jaroslav Kubera. Kdo z nich má šanci Zemana porazit? Padla úvaha, že druhé kolo Zeman pravděpodobně vyhraje, ale může být vyřazen už v prvním kole. Co třeba, kdyby přišel někdo „zemitější“ než Zeman, třeba senátor Kubera, anebo naopak uhlazenější jako například akademik Drahoš?

Můj osobní názor je, že nikdo z nich nemá šanci ho v regulérní volbě porazit. Jsou to překotné pokusy vygenerovat osobnost s předem určenými vlastnostmi podle určitých politických názorů, které ovšem většina lidí nesdílí. Příliš z toho trčí snaha mít na Hradě kohokoliv jiného jen ne Zemana. Na příkladu Trumpa se ukazuje, že mediální masáž může mít zcela opačné účinky.

Miloš Zeman, Andrej Babiš a ČSSD, v souvislosti s prezidentskými volbami je to zajímavý politický trojúhelník. Potřebuje Andrej Babiš Miloše Zemana tak, aby ho podpořil a nepostavil svého kandidáta? A jak to dopadne v ČSSD podle vašeho názoru? Postaví sociální demokraté svého kandidáta? Mohou si to vůbec dovolit, když v jejich řadách působí mnoho sympatizantů současného prezidenta? 

Jestli sociální demokracie postaví vlastního kandidáta, tak to bude další hřebíček do rakve jejich volebních preferencí. O vztazích prezident–Babiš se mnoho spekuluje, ale myslím, že to bude nejzajímavější část dalšího politického vývoje, kde se můžeme dočkat nečekaných překvapení.

Jen v poslední době Jan Kraus, Vavřinec Hradílek, Gabriela Koukalová, Leopold König, další sportovci, herci, umělci, ale i vědci a intelektuálové... Většina z nich se staví proti Zemanovi. Proč to tak je, skutečně je Miloš Zeman tak hrozný? Může to být tím, že v žádném případě nejde ve stopách Václava Havla?

Připadá mi to trochu iracionální. Beru to tak, že se v „dobré společnosti“ nosí být proti prezidentovi, ať dělá, co dělá. Ta poslední bitva o kůrovce na Šumavě, tak to už je fakt legrace. Co ti jmenovaní o té problematice vědí, že se pouštějí do veřejných polemik na tak specifické téma, o kterém se přou i špičkoví odborníci? Baví mne představa, jak odborníci na kůrovce sedí v sále a kritizují se stejnou vehemencí vystoupení dotyčných umělců, se stejnou urputností, jak to činí oni. Současného prezidenta kritizují i za věci, které jim u prvního nevadily.

A teď pojďme v krátkosti k navrhované novele o veřejnoprávních médiích. Jak hodnotíte nynější návrh zákona o České televizi, jež se v podstatě smrskl na změnu způsobu volby členů Rady České televize, které by už nevybírala Poslanecká sněmovna, ale své zástupce do ní by delegovalo dvaadvacet v příloze zákona vyjmenovaných organizací? Vidíte nějakou výhodu v tom, že místo poslanců vzešlých z voleb by o složení Rady rozhodovali lidé blízcí platformě Svobodu médiím advokátky Hany Marvanové, která se na výběru organizací podílela?

Nikdy jsem si nemyslel, že se budu po svých zkušenostech s ní zastávat současné televizní rady. Ale ač možná nedokonale, reprezentuje vzhledem k volbám společnost jako celek prostřednictvím volených zástupců, jak jinak? Ti aktivisté z řad těch, kteří pro televizi pracují, to je přece střet zájmů, který titíž lidé tak vehementně vyčítají Babišovi! Okruh těch, kteří by rozhodovali o veřejnoprávní televizi za peníze všech, by se tak ještě zmenšil a bylo by to obrazně řečeno „elita sobě“.