Jaká je podle vás aktuální situace na Ukrajině? Slyšeli jsme informace mimo jiné o vyzbrojování vládních vojsk americkými zbraněmi. A co situace na Donbasu?

Aktuální situace na Ukrajině má řadu rovin. Udělejme si nejdříve malou rekapitulaci. V rovině obyčejného obyvatelstva je to nejsložitější, zejména v ekonomické oblasti. Stát je vlastně doveden do bankrotu. Přesto se USA snaží udržet si nějaký vliv. Na Ukrajinu se také podávají žaloby u mezinárodní arbitráže. Ceny energie jsou pro občany neuvěřitelně vysoké. V rovině politiky se to krystalizuje, že Majdan byl skutečně velký podvod a žádná výhra směrem na západ do Evropy a EU. Podvod, který těžce zaplatili obyčejní Ukrajinci; a státní kasa se „rozkrádala“ a „rozkrádá“ ve velkém zatím dál. Ukrajinský lid se začíná probouzet ze zlatého snu do reality. Taky se ukazuje, že vše probíhalo podle scénáře USA za pomoci EU a prozápadních politiků. Až si toto uvědomí a připustí většina Ukrajinců, situace se může zlepšit. Ale také to záleží na občanech. Je to ve skutečnosti ale velmi složitý proces. Říkám to proto, aby si vaši čtenáři nemysleli, že to bude zítra.

Teď jde hlavně o faktické naplnění minských dohod I a II politickou, diplomatickou a následně zákonodárnou cestou. A zároveň vysvětlit nejen Západu, že to, co podepíšeme a dohodneme, musí jednoznačně platit a je nutné naplnit podstatu a smysl této dohody. Jinak mezinárodní právo ztrácí svůj význam, když americká politika je vedena a naučena dvojím standardům. Druzí musejí plnit vše, a pro USA to platí pouze tehdy, když se to zrovna hodí. Jinak ne.

USA si na tyto způsoby zvykly a je velký problém, když chce Ruská federace, aby USA nejen dodržovaly, ale i naplňovaly mezinárodní dohody. USA sice nepodepisovaly minské dohody I a II, nicméně dnes už všichni soudní a rozumní vědí, že ukrajinská krize byla a zatím pořád je řízena USA prostřednictvím Kyjeva. 

 
A co Evropská unie?

Kdo ví, jak to v politice chodí, lehce si spočítá, že EU nemůže v současnosti na rovinu říci, komu jsme to důvěřovali a za koho jsme lobbovali. Stálo to moc peněz z veřejných i soukromých zdrojů. A tak se rozehrávají diskreditační hry současného Ukr-governmentu. Ať už je to výbuch skladového zbrojního materiálu, nebo korupce a rozkrádání veřejných prostředků, pochybné zakázky a státní kontrakty, pronásledování i likvidace nejen ruských občanů, ale kriticky smýšlejících Ukrajinců. V současnosti byl odsouzen na devět let nepodmíněně jeden ukrajinský novinář, který provozoval na videoblogu své proruské názory. To je chápání západní demokracie. Současná ukrajinská moc se zdiskreditovala sama už od začátku. Znám další konkrétní čistě politické případy, kde je s těmito Ukrajinci za jiné názory zacházeno velmi krutě. Například případ Alexandra Batova, kterého jsem osobně potkal. Současná ukrajinská vláda jen pořádně neví, že už jí odzvonilo. A ti, kdo to vědí, nebo tuší, těm zbývá jen naplánovat, koho je třeba neutralizovat, koho obětovat, koho uklidit a koho je potřeba udržet ještě u moci. Nejtěžší bude diplomaticky tlačit k naplnění minských dohod I a II. To znamená decentralizaci Ukrajiny a začít se věnovat odborně řízení hospodářství této země. I když to vypadá, že pravděpodobně to připadne nakonec na Luganské a Doněcké republiky. Já si myslím, že je tu ještě jedna varianta a tou je Opoziční blok. To je sestava bývalé Janukovyčovy strany regionů a dalších, většinou proruských, ukrajinských subjektů, nicméně má nejen program velmi dobrý z hlediska komplexnosti řešení, ale schopné osobnosti i určitý ekonomický předpoklad, že by se nejdřív zastavil pád ekonomiky a nastartoval proces zvedání se ode dna. Také může dojít ke kombinaci těchto řešení. Vše teď bude záležet na voličích při volbách do Verchovne rady v roce 2018 a myslím, že účast bude opravdu hojná. Počítám však, že se odehrají velmi agresivní volby, typicky po ukrajinsku.  
 
Rusko-běloruské vojenské cvičení versus NATO a naproti tomu dislokování západních vojsk v Pobaltí a Polsku – jsme opět blíže válečnému konfliktu?

Všechna cvičení Ruské federace jsou reakcí na zvyšující se napětí také v pobaltských zemích a na Ukrajině. A tato cvičení nejsou ledajaká a platí to na obou stranách. Je to demonstrace síly a připravenosti odrazit vojenskou hrozbu. Protože jak vidíme, vojenské konflikty probíhají neustále a někdo by si přál ukrajinskou krizi přelít do Ruska. Ostatně za tím účelem byla spuštěna, jak už se dnes všeobecně ví, jen někdo to odmítá přiznat. A kdo má zájem na destrukci Ruské federace? Obyčejní Ukrajinci to nejsou, až na výjimky. Toho si je samozřejmě RF plně vědoma a všechny tyto hrozby bere naprosto vážně a nepodceňuje je. Naopak dělá ve všech sférách vše proto, aby se takovéto hrozby vůbec nevytvářely.