Napsal jste, že  Evropa povážlivě chudne. Zatímco v roce 2007 její ekonomika vyprodukovala zboží a služby za 23 900 eur na hlavu, loni už to bylo jen 23 300 eur. Zmiňujete „ztracené generace“ mladých Španělů či Řeků, kteří nyní živoří bez práce. A o životě, jaký vedou jejich rodiče, už si navždy budou moci nechat jen zdát. Hovoříte o milionech nalomených osudů a zlomených lidských duší. Není Evropa hospodářsky, civilizačně na šikmé ploše? Není, pokud budou současné trendy narůstajících státních dluhů, neefektivních dotací, přeregulovanosti, neefektivního sociálního státu, demografického propadu a tak dále. BudeEvropa odsouzena k postupnému nevyhnutelnému úpadku a pádu? Často se zmiňuje příklad Římské říše: úpadek hodnot, devalvace měny, sociální stát, demografický propad, imperiální přepětí...

Evropa by se měla především vrátit k ideálům volného trhu. To, co Evropu nyní ničí, je přemíra centralizace, byrokratizace a přerozdělování. Právě tyto faktory stojí i za fenoménem korupce. Když prostě úředník přerozděluje spoustu peněz, které nejsou jeho, ale daňového poplatníka, je zřejmé, že nedbá tolik, zda je vydává hospodárně. Z cizího krev neteče, jak se říká. Mladí Řekové nebo Španělé zase nemohou práci sehnat proto, že trh práce je notně přeregulován. Zaměstnavatelé v Řecku nebo Španělsku, ale i v jiných zemích EU, se v podstatě bojí zaměstnat neozkoušeného absolventa, neboť se jej pak už kvůli velké ochraně zaměstnanců nebudou moci zbavit. To je špatně. Zaměstnavatel musí mít možnost zaměstnance ozkoušet. Věřte mi, že kvalitního a schopného zaměstnance se žádný zaměstnavatel zbavovat nebude. Vždyť by byl sám proti sobě.

A nesměřují podobnou cestou i USA?

Situaci ve Spojených státech tak dobře posoudit neumím. Zdá se mi, že volný trh tam přece jenom má stále silnější slovo, než je tomu v Evropě.

Přirovnal jste eurodotace ke svůdným „mrchám“, které chlapa zničí. Není to také něco jako povzbuzující droga? Chvíli je dobře, vykopne výkon, ale pak přijde absťák a mnohem horší stav než na začátku...

Když dostanete dotaci, dostáváte něco zadarmo, spadne vám to do klína. Když je děvče obdařeno půvabem, také tento půvab dostává zadarmo, aniž muselo cokoli učinit. Taková sexy dívka je pak zvýhodněna před méně obdařenými vrstevnicemi. Těší se z většího zájmu mužů a po jistou dobu je její život snazší. Zároveň ale její půvab v řadě případů snižuje její snahu a zápal na sobě pracovat. Proto je tolik hezkých dívek zároveň hloupých a nevzdělaných. Neříkám, že všechny! Ty dívky, jimž příroda tolik nenadělila, vědí, že v životě zadarmo nic nedostanou a pracují na sobě, vzdělávají se. A později, když už mladistvý půvab odkvétá, jsou najednou ve výhodě, protože „něco umí“, zatímco jejich sexy vrstevnice už svádí konkurenční boj s „dvacítkama“. Boj, který vyhrát nemohou. A nic jiného, než svůj odkvétající půvab nemají.

Říká se tomu prokletí z hojnosti. Z hojnosti půvabu, v tomto případě. A dotace obdobně vytvářejí zdání hojnosti. Hojnosti finančních zdrojů. To pak třeba někdo stluče dřevěnou lavičku za peníze z evropských fondů a poté, co ji zničí vandalové, zjistíme ze zprávy v novinách, že její cena je dvě stě tisíc. Neříkejte mi, že pár latí nejde stlouct mnohem levněji než za cenu automobilu! Jenže, opakuji, jde o prostředky z dotací, takže se tolik nehledí na hospodárnost. Dotace z lidí dělají mnohdy idioty, protože je demotivují od poctivé práce a spíše je jen vedou k různému neproduktivnímu čachrování při žádostech o dotační podporu. Dotace jsou prokletí!