Ze tří prezidentů samostatné ČR je to už druhý, proti kterému je v Senátu sepisována ústavní žaloba. I ústavodárce přitom jasně říkal, že se jedná o krajní ústavní prostředek, který se má využívat zcela mimořádně. Co tato ochota využívat takto často krajní prostředek vypovídá o senátorech a vůbec o právní kultuře a úctě k Ústavě?

Především si myslím, že do určité míry žijeme v mimořádné době. Mimořádné tím, že přes poměrný klid a stabilitu dochází k proměně mnoha společenských institutů, jejich rolí a společenských vztahů vůbec. Rozpadají se autority všeho druhu, společenské i politické. To se týká politiků, médií, ale i odborníků. Řada ze jmenovaných společenských autorit se podílí na destrukci celého systému. Tím se proměňuje tvář samotné společnosti, a také politiky.

Pokud se jedná o samotnou úvahu o podání žaloby na prezidenta pro velezradu, myslím si, že jde o důsledek nezvládnutého zavedení přímé volby hlavy státu. Role prezidenta v ústavním systému, ale i ve společnosti, se tím proměnila. Svou roli přirozeně sehrála osobnost současného prezidenta, který je sám součástí oněch změn. Senátoři nyní hledají cestu, jak reagovat na konkrétní situaci. Takové hledání je naprosto legitimní, ale mám za to, že se jedná pouze o snahu reagovat na příznaky problému, nikoliv o možné systematické řešení. Pokud ovšem takové řešení vůbec je možné! Protože řada lidí, včetně mnoha politiků, tento problém buď nevidí anebo ho nevnímají jako zásadní.

Má podle vás ústavní žaloba pro velezradu, tak jak ji vykládají senátoři z klubu STAN, šanci na úspěch?

Podle mého názoru nemá šanci jak z hlediska politického, tak z hlediska právního. Jak jsem již uvedl, řada politiků, a nejedná se o nijak bezvýznamný počet, žádný problém na straně prezidenta republiky nevidí, anebo ho nepovažují za zásadní, tedy zmíněný krok senátorů STAN nepodpoří. Tudíž žaloba podle mého nebude vůbec podaná. Pokud by k jejímu schválení v obou komorách parlamentu ústavní většinou došlo a podaná byla, potom si myslím, že nemá šanci na úspěch z hlediska právního. Ústava velmi jasně říká, co se rozumí velezradou. Je jí jednání prezidenta směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Výroky a jednání prezidenta republiky v případě tzv. novičoku a otázky jeho výroby na území České republiky nemají s uvedenými hodnotami nic společného. Ústava dále umožňuje žalovat prezidenta republiky pro hrubé porušení ústavního pořádku. Ani zde mi není jasné, jaké ustanovení ústavního pořádku by mohlo být porušeno.

Na druhou stranu nevím, jakým způsobem jsou České republice ku prospěchu vyjádření prezidenta ve věci tzv. novičoku.