Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

To záleží na úhlu pohledu, určitě se odehrála řada věcí, které za přelomové označit lze, jako lidé ale máme tendenci hodnotit nedávné události jako důležitější. Kromě uprchlické krize, která je vidět nejvíce, letos k významným věcem patřilo určitě dění na Ukrajině. Klíčová pro svět je i příprava na prezidentské volby ve Spojených státech.

Pro Evropu je zřejmě nejdůležitější migrace. Evropská unie a „Brusel“ jsou terčem kritiky, že nekonají, že pořádají jen summity a situace neřeší. Vidíte něco pozitivního na práci EU?

Pozitivní je, že se mění rétorika a s ní i pohled na věc. Evropa si začíná uvědomovat, že řešení migrační krize není na jejím území, ale mimo Evropu, že se jedná o spolupráci s Tureckem a že se uvažuje o systematické pomoci uprchlíkům mimo Evropu. To bych označil jako světlo na konci tunelu. Tak se ale věc měla začít řešit před rokem dvěma a je pravda, že zatím jednání byla spíš na úrovni summitů a teorie než činů. My se jako Česká republika myslím můžeme pochválit, protože jsme už dlouho prosazovali kroky, ke kterým se dnes přistupuje. A symbolickým krokem je nyní přijetí křesťanských rodin, jde o správný směr – nemůžeme pomoci každému, a pokud ano, tak těm, kdo jsou nejvíc ohroženi. Myslím, že si v tomto směru můžeme vybírat podle náboženství, protože křesťané patří v oblastech konfliktů k nejohroženějším. Když si všimneme, jak mluvila Angela Merkelová na sjezdu své strany, je to vlastně to, co už dříve říkal Pavel Bělobrádek. Zdá se tedy, že Evropa i Německo začnou jednat tak, jak jsme navrhovali.

A pokud jde o „zlý Brusel“, je třeba říct, že v Evropské komisi a Evropském parlamentu jsou lidé z členských států a reprezentují jejich zájmy, unie je klubem osmadvaceti států a výsledek je průnikem jejich zájmů. Existují politiky, kde Evropská komise hraje zásadní roli, ale v migrační krizi má malé možnosti a pravomoci, aby ji mohla řešit. Nemyslím si, že chyba je v Evropské unii a komisi jako celku, ale v jednotlivých členských státech, které svým způsobem situaci neulehčily tak, aby se dala řešit.

V souvislosti s migrační vlnou se mluví o omezení nebo případném rozpadu schengenského prostoru. Hrozí, že přestane fungovat?

V určitém ohrožení Schengen je, a pokud nedojde k tomu, že se zásadním způsobem zvládnou migrační toky, budou se jednotlivé státy uzavírat. Pevně věřím, že Schengen udržíme, ale chce to učinit zásadní opatření. Mnozí i vzdělaní lidé u nás volají po uzavření hranic i vystoupení z EU, ale nevím, jestli si uvědomují, co by to znamenalo. K tomu nemůže dojít, znamenalo by to naprosto zásadní zásah do ekonomiky, Schengen totiž není jen o pohybu osob, ale i zboží. Lidé mají dojem, že uzavřením hranic se zbavíme nepříjemného problému s migrací a vše ostatní bude fungovat stejně jako předtím. Ale to je omyl. Lidé si Schengen nespojují s evropskou integrací a nevím, jestli by ti, co volají po jeho zrušení, rychle nezměnili názor, kdyby to nastalo.