Jsme právě uprostřed mezi dvěma významnými výročími. Před deseti dny jsme si připomněli sto let od vzniku Československa, za stejný počet dnů si připomeneme události roku 1989. Jak důležité je si tyto události připomínat?

Mně takové to velké slavení poměrně vadí. To, že se hodně zabýváme historickými tématy, jako byly připomínky 21. srpna 1968 nebo nedávno sto let naší státnosti, je v pořádku. Ale mám přitom pocit, že se obracíme do minulosti, abychom nebyli tak konfrontováni s přítomností nebo s budoucností. Myslím si, že pro hodně lidí to je způsob, jak utéci z té naléhavosti a z té nejednoznačnosti toho, co se děje teď, k tomu, nad čím už dějiny vynesly soud, co už je jasné, takže se tím můžeme zabývat. Tolik na vysvětlenou, proč mi ty oslavy vadí. Ne kvůli samotnému faktu, ale kvůli nezájmu o přítomnost.