Pane docente, co očekávate od roku 2017? Podle mnohých analýz a komentářů půjde o ještě bouřlivější rok, než byl ten předcházející. Bude to tak podle Vás? Čeho bychom se letos měli nejvíce obávat nebo co s nadějí očekávat? Dojde k nějakým skutečně hlubším změnám?

Podívejte se, především, rok jako časové období v této souvislosti nic neznamená. Je to jen náš kulturní konstrukt i ten jinak vnímají Číňané, hinduisté, židé či jiné skupiny obyvatel Země. Je třeba si uvědomit, že nejsme svědky běžné krize, ale civilizačního zlomu, který se může projevovat ve formě úpadku a turbulencí i několik desetiletí. Před dvaceti lety jsme na jednom z bytových seminářů v bratislavském bytě Egona Bondyho uvažovali o tom, do kdy to neoliberální systém globálního kapitalismu vydrží. Egon předpokládal dvacet let, já třicet. Oba jsme však nemysleli na finanční krizi, která se objevila roku 2008, ale na totální kolaps systému doprovázený globálním konfliktem.

Rok 2017 zdědí mnoho nevyřešených problémů a vyrobí si problémy nové, ale v zásadě je to jen součást pokračujícího trendu, kdy můžete mít občas pocit, že situace se mírně zlepšuje, ale pak se propadnete ještě hlouběji. To nejsou průvodní znaky ekonomické krize, ale převratných civilizačních změn, při kterých se znaky nové éry mohou zpočátku projevovat velmi rozpačitě, často ve formě subkultury. Je nezbytné procitnout z iluze, že žijeme v demokratické společnosti a plně si uvědomit, k čemu zde dochází. Mocenské elity se nám snaží namluvit, že dělení na pravici a levici je již zastaralé, že dnes probíhá boj mezi konzervativními a progresivními silami, ale to je hloupost. I já sice považuji čistě pravo-levé dělení za zjednodušené, protože v dnešní době se člověk rozhoduje na základě mnohem pestřejší škály identit, která vytváří jejich různorodé kombinace, ale dělení na ekonomickou pravici a levici nejenže není překonané, ale prohlubuje se.

To podstatné, k čemu zde dochází, je boj o udržení moci vítězů neoliberální globalizace nad poraženými. Mocenské elity se snaží stále agresivněji omezit demokratickou kontrolu jejich vlastního rozhodování a pomáhají jim v tom zkorumpovaní politici, soudy, média a různé politické think-tanky - nátlakové skupiny, které nikoho nereprezentují (nanejvýš své sponzory), ale přesto se nazývají občanskými sdruženími a jsou mediálně protežována. K tomu však musím dodat, že je velmi důležité neopakovat chyby slovenského premiéra a českého prezidenta, kteří házejí všechny nevládní organizace do jednoho pytle - je to velmi urážlivé, protože většina nevládek dělá záslužnou práci ve prospěch občanů často na dobrovolné bázi. Takže rok 2016 se z pohledu brexitu a zvolení Donalda Trumpa může zdát rokem revolty, ale rok 2017 rozhodující nebude.