Pane velvyslanče, 1. ledna 2018 uplynulo 25 let od navázání diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací. Nemohl byste se podělit s našimi čtenáři o vaše hodnocení vzájemných vztahů mezi našimi zeměmi v současnosti?

Skutečně, 1. ledna 2018 jsme oslavili symbolické výročí 25 let od ustanovení diplomatických vztahů mezi Ruskou federací a Českou republikou. V průběhu posledního čtvrtstoletí se naše partnerství zakládalo na vzájemném respektu a udrželo si stabilní dynamiku dokonce i v podmínkách nepříznivé mezinárodní politické a hospodářské konjunktury.

Je povzbudivé, že se mezi Ruskou federací a Českou republikou vede intenzivní politický dialog. Jenom v roce 2017 se prezidenti našich zemí setkali dvakrát – v květnu v Pekingu a v listopadu v Soči v rámci oficiální návštěvy hlavy českého státu Miloše Zemana v Rusku. V rámci návštěvy se Miloš Zeman rovněž setkal s premiérem Ruska Dmitrijem Medveděvem. Intenzitu kontaktů na nejvyšší politické úrovni potvrzuje význam, který se v Rusku a Česku přikládá našim bilaterálním vztahům.

Pro rozvoj rusko-českých styků je důležité, že se kontakty udržují na všech úrovních, včetně těch v parlamentní rovině, vede se také intenzivní spolupráce mezi regiony, podporují se vztahy mezi ministerstvy a úřady obou zemí.

Prioritou jsou obchodně-ekonomické vztahy. Navzdory sankcím se tato spolupráce v minulém roce zaktivizovala. Podařilo se nám překonat pokles ve vzájemném obchodě, který jsme mohli sledovat v uplynulých několika letech. Růst obchodního obratu o 29,7 % v roce 2017 a ve srovnání s rokem 2016 to potvrzuje.

V roce 2016 se nám skoro po tříleté pauze podařilo obnovit činnost rusko-české Mezivládní komise pro ekonomickou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci. V roce 2017 se její řádné zasedání konalo v Moskvě a další se již připravuje. Plánuje se, že proběhne v roce 2018 v České republice.

Neméně významná oblast naší spolupráce je vzájemná spolupráce v oblasti školství, studentských výměn, kontaktů mezi vysokými školami. Aktivně se rozvíjejí kulturně-humanitní vztahy. Je to svého druhu stmelující prvek, který umožňuje stabilní rozvoj celého komplexu bilaterálních vztahů, jenž přispívá k lepšímu vzájemnému porozumění mezi občany našich zemí.

Chtěl bych se dotknout ještě jednoho tématu, které je důležitým sjednocujícím faktorem v našich mezistátních vztazích – je to náš společný boj za svobodu Evropy v době druhé světové války a stejné hodnocení těchto událostí. V Rusku si velmi vysoko cení vztah českých občanů a vlády k uchování památky desítek tisíc rudoarmějců, kteří položili životy za osvobození Československa od nacistů v letech druhé světové války. Prezident Ruské federace Vladimir Putin na závěrečné tiskové konferenci po jednáních v Soči vyjádřil prezidentu České republiky Miloši Zemanovi a všem českým občanům vděčnost za pozornost k našim vojenským památníkům na českém území, kde je pohřbeno více než 50 tisíc vojáků, kteří padli za svobodu Československa, v boji s nacismem.

U příležitosti 25. výročí ustanovení diplomatických vztahů mezi Ruskem a Českem ministr zahraničních věcí Ruské federace Sergej Lavrov zaslal dopis vicepremiérovi a ministrovi zahraničních věcí České republiky Martinu Stropnickému. Jeho text je publikován na webových stránkách ministerstva zahraničí Ruské federace a na stránkách našeho velvyslanectví. V textu se vyjadřuje přesvědčení, že pozitivní zkušenost naší oboustranné spolupráce bude přispívat k dalšímu rozvoji rusko-českých vztahů pro blaho lidu našich zemí a posílení stability a bezpečnosti v Evropě.

Domníváte se, že téma péče o pomníky a vojenské hroby v Česku nás spojuje. Ale jak je to potom s iniciativou městské části Prahy 6 ve vztahu k pomníku maršálu Koněvovi, proti níž vaše velvyslanectví protestovalo?

Nebudu skrývat, že iniciativa městské části Praha 6 umístit jakousi „vysvětlující tabulku“ na pomník maršálu Sovětského svazu I. S. Koněvovi na náměstí Interbrigády nás znepokojuje. Právě kroky městské časti vyprovokovaly nedávný akt vandalismu ve vztahu k pomníku a negativní kampaň některých českých médií namířenou proti pomníku, a tím pádem i proti památce osvoboditele, kterou symbolizuje.

V daný moment je na pomníku tabulka, jejíž text říká, že I. S. Koněv velel vojskům 1. ukrajinského frontu, které zachránily v květnu Prahu před zničením. Pomník byl postaven v roce 1980 právě v této souvislosti jako projev vděčnosti obyvatel českého hlavního města. Změny, které navrhuje radnice Prahy 6, přispějí k erozi historického významu pomníku jako symbolu osvobození a zcela mění jeho ideologii. V říjnu uplynulého roku jsme měli jednání s vedením městské části a v jeho průběhu jsme diskutovali o situaci, která vznikla kolem pomníku. Bylo nám přímo řečeno, že nynější nápis na pomníku neodpovídá skutečnosti a je ho třeba změnit. V tisku z úst představitelů Prahy 6 tato teze také zněla. Jak jinak se to dá hodnotit ne než jako hrubé zkreslení dějin? Takový přístup přinejmenším vyvolává pochybnosti.

Je všeobecně známo, že hlavní síly nacistické armády v době, kdy se k Praze přiblížily jednotky 1. ukrajinského frontu, již město opustily. Je také všeobecně známo, proč se tomu tak stalo. Jediným důvodem, proč německé velení takové rozhodnutí přijalo, bylo přání vyhnout se přímému střetu s blížící se k Praze Rudou armádou, a to na základě žádosti České národní rady. Snažily se probít do oblasti, kterou kontrolovala vojska západních spojenců, aby se spolu se svými spolupachateli mohli vyhnout odpovědnosti za obludné zločiny, kterých se dopustili na východní frontě.

Chtěl bych zvláště zdůraznit, že v Rusku si hluboce váží statečnosti a rozhodnosti obyvatel Prahy, kteří v posledních dnech války povstali se zbraněmi v rukách proti okupantům. Vždyť proti nim stálo silné německé uskupení, které se v prvních dnech května nacházelo v bezprostřední blízkosti Prahy. Čítalo asi 900 tisíc dobře ozbrojených vojáků a důstojníků s bojovými zkušenostmi, kteří mohli lehce město ovládnout. Co by se tehdy stalo s českým hlavním městem, není těžké si domyslet. Takže Prahu od zničení a její obyvatele od masových poprav zachránila právě vojska 1. ukrajinského frontu pod velením maršála I. S. Koněva.

Navíc právě oddíly 1. ukrajinského frontu pod velením maršála I. S. Koněva přispěly podstatnou měrou k ukončení hrůz holocaustu a k osvobození smutně známých nacistických fabrik smrti v Osvětimi a v Terezíně. Plány radnice vhrnout stín na sovětského velitele nás v této souvislosti udivují.

Situace kolem pomníku, která vznikla z iniciativy české strany, je netypická pro naše bilaterální vztahy. Co se týče pozdvižení, vyvolaného kolem pomníku maršálovi, oficiálně jsme naši pozici předložili Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a vedení městské části Prahy 6. Mimochodem kroky této pražské radnice týkající se pomníku maršálu Koněvovi, nebudí pocit protestu jen v Rusku. Na konci prosince 2017 se v kolektivním dopise na vicepremiéra a ministra zahraničních věcí M. Stropnického obrátili zde akreditovaní velvyslanci Ázerbájdžánu, Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Ruska. Obsahuje výzvu vyvinout potřebný vliv na vedení Prahy 6. Ani česká společnost nezůstala stranou. 21. listopadu minulého roku se v Praze konal mítink za účasti mnoha společenských organizací, veteránů a představitelů ruské diaspory. V jeho průběhu zněl požadavek ponechat pomník maršálu I. S. Koněvovi v nezměněné podobě. Jsme přesvědčeni o tom, že pomníky bojovníkům proti nacismu si zaslouží uctivé zacházení a počítáme s tím, že pomník bude zachován v původní podobě.

Pane velvyslanče, prezident Miloš Zeman nedávno oficiálně navštívil Ruskou federaci. Jak byste zhodnotil výsledky této návštěvy?

Stala se nejdůležitější událostí rusko-českých vztahů za posledních několik let. Rozhovory hlavy českého státu s ruským vedením umožnily projednat celý komplex bilaterálních vztahů, aktuální mezinárodní a regionální problémy. Je symbolické, že česká delegace také navštívila jedno z hlavních hospodářských center naší země – Sverdlovskou oblast. Výběr našich partnerů není náhodný. Česko má velmi aktivní kontakty s tímto subjektem Ruské federace. Hospodářským vztahům mezi našimi zeměmi byla věnována prioritní pozornost. Pana prezidenta doprovodila vůbec největší delegace českých podnikatelů v dějinách našich vzájemných vztahů, která čítala 140 lidí. Konala se dvě rozsáhlá podnikatelská fóra, v Moskvě a Jekatěrinburgu. Podle výsledku návštěvy bylo podepsáno 13 smluv v hodnotě 950 milionů dolarů. A hlavně byl vytýčen ještě větší potenciál obchodní spolupráce mezi našimi zeměmi.

Takový zájem českého byznysu o spolupráci s Ruskem je v mnohém spojen s objektivními konkurenčními výhodami, které čeští podnikatelé na ruském trhu mají. Nejsou to jen bohaté zkušenosti činnosti v naší zemi a vynikající znalost jejích specifik, ale i kulturní a jazyková blízkost našich národů, umění pochopit poptávku ruského spotřebitele.

Kromě hospodářské agendy se dostalo dost velkému zájmu spolupráci v kulturně-humanitární sféře. Český prezident při pobytu v ruském hlavním městě slavnostně otevřel výstavu Poklady Pražského hradu v Historickém muzeu.

V průběhu návštěvy bylo ustaveno rusko-české diskusní fórum, které představuje novou platformu pro dialog a výměnu názorů představitelů občanské společnosti obou zemí o nejaktuálnějších otázkách bilaterálních vztahů a mezinárodní agendě. Za ruskou stranu koordinátory tohoto projektu byli jmenováni rektor Moskevského institutu mezinárodních vztahů, akademik A. V. Torkunov a zvláštní zmocněnec prezidenta Ruské federace pro mezinárodní kulturní spolupráci M. E. Švydkoj. Z české strany vede danou strukturu ředitel Ústavu mezinárodních vztahů při ministerstvu zahraničí ČR P. Kratochvíl. První zasedání fóra se má konat v Praze, naši čeští partneři nás orientují na červen 2018. V zakládajícím dokumentu fóra je stanoven záměr obou stran vést depolitizovaný dialog. V danou chvíli se připravuje program, vede se diskuse o tématech, která se zahrnou do agendy zasedání. Předběžně se zmiňovala taková témata, jako bilaterální spolupráce v oblasti školství a dějiny rusko-českých vztahů v souvislosti s nadcházejícím výročím v roce 2018.

Téma neprostých stránek společných dějin se zmiňovalo i v průběhu návštěvy. Vzhledem k tomu, že se během návštěvy Miloše Zemana v Rusku v segmentu ruského internetu objevil autorský článek o událostech roku 1968 v Československu, mám dojem, že někteří čeští novináři se toho pokusili využít a obvinit ruskou stranu ze zkreslování historických faktů. V této souvislosti bych chtěl připomenout, že hodnocení událostí roku 1968 je dáno v preambuli rusko-české Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci z 26. srpna 1993. Jmenovitě se tam píše, že strany definitivně skoncovaly s totalitní minulostí spojené s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968 a s dalším neospravedlnitelným setrváváním sovětských vojsk na československém území. Jedná se o oficiální pozici, v průběhu posledních 25 let se nezměnila. Opakovaně byla potvrzována vedením Ruska, a to i v průběhu návštěvy českého prezidenta, a měnit ji se nechystáme.

V průběhu návštěvy prezidenta byly podepsány dohody v hodnotě více než 20 miliard korun. Nicméně řada českých politiků poukazovala na negativní zkušenosti z minulosti, kdy ruská strana neplnila podmínky dohod a některé firmy dokonce zkrachovaly. Jde například o projekt elektroinstalace Poljarnaja. Může ruská strana garantovat, že v budoucnosti se nic podobného nestane?

Malé upřesnění: Jedná se o otázky, které jsou spojené nikoliv s mezistátními, ale s obchodními vztahy mezi jednotlivými obchodními společnostmi našich zemí. Nicméně, na oficiální úrovni se věnuje zvláštní pozornost problémovým projektům v Rusku, včetně těch, které se realizovaly s podporou České exportní banky. U několika z nich se dokonce podařilo najít vzájemně uspokojivé řešení. V jiných případech, konkrétně v případě stavby tepelné elektrárny Poljarnaja, se také vyvíjí společné úsilí v rámci rusko-české mezivládní komise a doufáme, že přijatelná řešení se naleznou. K tomu, aby k takovým situacím nedocházelo v budoucnosti, bude nutný pozorný a opatrný přístup, důkladné hodnocení všech rizik jak ruskými, tak i českými partnery, zejména institucí státní podpory zahraničněekonomické činnosti.

Ruské zastupitelské úřady v ČR budou i nadále poskytovat všestrannou podporu činnosti našich podnikatelů v České republice a těch českých v Rusku, včetně realizace podnikatelských misí do naší země. Výhodou je, že k tomu máme mnoho nástrojů. Už jsem zmínil mezivládní komisi, která hraje klíčovou roli v realizaci společných podnikatelských projektů jak v Rusku, tak i v Česku. Vedle toho v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se každoročně organizuje „Ruský business den“. Tato akce se v minulosti aktivně využívala pro prosazení českých projektů v ruských regionech. Tradičně je český průmysl široce zastoupen na výstavě „Innoprom“ v Jekatěrinburgu.

Počítáme s aktivní účastí českých zástupců v činnosti důležité politické a ekonomické akce roku v Rusku, dvacátého druhého Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, které se bude konat 24. až 26. května 2018. Tuto událost každoročně navštíví kolem 10 tisíc ruských a zahraničních účastníků, kteří reprezentují vedoucí světové ekonomiky a rozvojové země. Fórum nabízí široké možnosti pro neformální jednání účastníků, navazovaní důvěrných obchodních kontaktů, otevřenou výměnu názorů.

Protiruské sankce Evropské unie, které prezident Miloš Zeman kritizuje, jsou stále v platnosti. Do jaké míry tyto sankce, a samozřejmě i odvetné ruské sankce ve vztahu k EU, omezují rusko-českou obchodní výměnu? Je možné zhodnotit finanční ztráty obou stran?

Naše obchodně-ekonomické vztahy nadále pociťují dopady sankčního režimu, který se navzdory názorům podnikatelů jen posiluje.

Podle výzkumu Svazu průmyslu a dopravy České republiky české průmyslové podniky přicházejí kvůli protiruským sankcím EU o miliardy příjmů. Skoro třetina představitelů místních podniků pojmenovala ztrátu ruského trhu jako nenahraditelnou. Skoro dvě třetiny českých společností se domnívají, že vláda země by se měla snažit oslabit či zcela zrušit tato existující omezení. Řada českých podniků jsou subdodavateli německých exportérů, kteří také zkrátili svoje dodávky na ruský trh. Podle hodnocení Potravinářské komory České republiky jenom ztráty českých výrobců mléčných výrobků od doby, kdy Rusko zavedlo odvetná opatření, činily kolem 1 miliardy korun, a ruský podíl ve vývozu české zemědělské produkce do Ruska se zmenšil ze 4 % na 1,5 %.

Do jaké míry takový stav odpovídá českým národním zájmům, posuďte sami. Mohu jen konstatovat, že hospodářské vztahy by neměly být rukojmím politických neshod. Jsme proti umělým ohraničením, které vedou k docela reálným a velice citelným negativním ekonomickým následkům.

Ostatně, v této složité situaci se Rusko snaží vnímat tyto sankce spíše jako okno příležitosti, které je nutné efektivně využít, abychom dodali další impulzy pro utváření technologické, potravinové a finanční nezávislosti naší země. Proto pro nás není aktuální otázka, kdy budou zrušeny protiruské sankce, ale spíš nakolik efektivně využijeme vzniklé možnosti pro posílení vlastní hospodářské bezpečnosti.

Kromě sankcí jsou tu stále silné obavy z vměšování ruských tajných služeb do života západní společnosti, ovlivňování voleb atp. Důraz na to kladou především neziskové organizace, včetně těch českých. Rada národní bezpečnosti Velké Británie tvrdí, že ruští agenti představují stejnou hrozbu jako islámští teroristé, v Británii prý žije 900 tisíc rezidentů ruských tajných služeb, na které každoročně Kreml uvolňuje do miliardy dolarů. Co nám k tomu řeknete?

Chtěl bych připomenout, že pracuji v Česku. Nicméně absurdnost tvrzení, obsažených ve vaší otázce, je i odtud zřejmá. Fantazie, že ve Velké Británii působí skoro milionová armáda špiónů, to už je paranoia. Ostatně, je to stejné jako v případě provokativní kampaně, obviňující Rusko v organizaci pokusu o vraždu bývalého pracovníka GRU Sergeje Skripala a jeho dcery. To nemá smysl komentovat, vaši čtenáři to pochopí sami.

Co se týče obviňování Ruska ze všech hříchů, především z vměšování do volebních procesů – tak stále jsme neviděli žádné důkazy těchto výmyslů. Zatím ve sdělovacích prostředcích slyšíme jen útoky, které nejsou podložené reálnými fakty.

Všechno to nenapomáhá k lepšímu vzájemnému porozumění. Je jasné, že ti, kdo za tím stojí, nemají zájem na rozvoji vztahů s Ruskem. Navíc k tomu dochází na pozadí zcela konkrétních operací amerických tajných služeb, které realizují prostřednictvím telekomunikačních možností globálně sledování, dokonce i světových politiků. Stačí připomenout případ odposlechu kancléřky SRN Angely Merkelové. Ale západní média z nějakých důvodů toto téma upozaďují.