Jste členem sněmovního hospodářského výboru a poslancem ODS. Loni jste po 23 letech odešel z funkce trutnovského starosty a stal se řadovým zastupitelem. Už byste tu výzvu být starostou znovu nepřijal?

Přece jen toho času na město tolik nezbylo. Ve Sněmovně je výrazně více práce, je třeba tam pracovat a být přítomen. Na hlasování je nutné tam být, stále se testuje pevnost 108 (koalice má 108 hlasů, pozn. red.), takže musíte být ve střehu.

Jak se kloubí funkce zastupitele a poslance?

Jsem řadovým zastupitelem a řadový člen krajského zastupitelstva, takže vcelku dobře. To jsou většinou pondělky a ve Sněmovně bývám od úterý do pátku, volnější týden je pak s výbory, to bývám v regionu.

Přijal byste tedy tu výzvu znovu, kdyby přišla?

V tuhle chvíli ji nemohu přijmout a kandidovat na starostu, na to dnes máme někoho jiného, koho podporuji (Michal Rosa, současný starosta, ODS, pozn. red.). Nastoupil na mé místo deset měsíců před volbami a myslím, že pro něj to byla obrovská škola života a je na to připraven. Bylo by ode mne nefér jako od poslance si to rozmyslet. Ani si to nemohu rozmyslet, protože mám své kapacity a možnosti.

Nyní navíc řešíme energie, musel jsem se naučit celou energetiku a všechny procesy, které v ní probíhají. Do toho musíte vyvracet nepravdy na plénu Sněmovny, na hospodářském výboru, kde jednání není tolik vyhrocené, protože řešíme věci po odborné stránce a ve Sněmovně je souboj koalice versus opozice. Je potřeba být stále ve střehu a něco o tom vědět.

Máme dobu úspor a výzev k šetření. Jak ale šetřit?

Snaha šetřit obecně je, protože všichni víme, že energie jsou drahé, ale rozhodně chci vyvrátit řeči, že budeme vytápět na 18 stupňů třídy dětem, to ne. Je nutné postupovat se zdravým rozumem a dělat to tak, aby se ušetřilo a náklady na energie byly co nejnižší. A zavést to jako standard do budoucna, my jsme stále moc nešetřili. V Německu na návštěvě mi byla zima, ale oni byli zvyklí. To samé ve Velké Británii, kde mají chladno v domech.

Nyní se v Parlamentu připravuje zákon o sdílených energiích, zákon o fotovoltaikách, kde se skýtá celá řada možností. Tady musím říci, že bývalé vlády zaspaly. Nechci je kritizovat, ale tohle jsme vůbec neřešili, problém se postupně plížil a umocnil se válkou na Ukrajině. V poslední době se to vymklo z kontroly a lipská burza se totálně zhroutila, protože se na ní zase obchoduje minimálně a ceny vylétly tak vysoko ze spekulativních důvodů.

Musíme nastavit úplně jiný systém hospodaření s energiemi a chápu, že to nejde udělat ze dne na den. Jsme nejprůmyslovější země z Evropské unie, ale bohužel některé naše technologie jsou z doby minulého století. Vzhledem k tomu, že je potřeba udržet konkurenceschopnost, je nutné konat. Opakuji, že to nelze ze dne na den a je potřeba firmám i lidem pomoci. My vlastně hasíme požár, který vznikl.

Totéž říkali členové pětikoalice před rokem v opozici, tedy, že vláda zaspala. Například při zastropování energií, k čemuž se vláda odhodlala i přesto, že to několik měsíců odmítala. Zaspala tedy také?

Opozice bude vždy říkat tři věty: Málo, pozdě a špatně.

Podle mé zkušenosti se to zatím nemění ani s výměnou stran.

Ne. Tvrdím, že opozice by měla být dobrá rada zadarmo, ale ty rady moc neslyším, slyším stále a jenom kritiku. A když se jedná o rady, tak nerealizovatelné. Pokud se bavíme o zaspání… vzpomínám, jak začaly problémy s ropou, naftou, benzínem, některé okolní státy snížily DPH, ale ukázalo se, že jde o slepou cestu, vyhodily peníze do vzduchu a cenu ovlivnily minimálně. Naopak se většinou vrátila na horší hodnoty. Ukázalo se, že cesta se spotřební daní, kterou jsme zvolili my, byla rozumná. To, že se energetický trh pohnul… my jsme vlastně ten trh 30 let neustále tlačili někam, kde nefunguje tržní prostředí. Je to dáno Green Dealem, zelenými politiky, spěchem na odstranění uhlíkatých provozů.

A pak je třeba podívat se vedle k sousedům. Mám Německo rád a mám tam spoustu přátel. Jejich politika, kdy nahrazovali klasické jaderné elektrárny obnovitelnými zdroji, ještě byla relativně v pořádku, ale je nutné mít elektrárny, které zajišťují výkyvy, když vám nefouká a nesvítí a ty byly navázány přes Nord Streamy na ruský plyn.

Velmi se mluví o lipské burze ohledně české elektřiny. Tedy za kolik ji Česko obchoduje a za kolik si ji pak kupuje zpátky. Jste jako člen hospodářského výboru pro variantu zůstat na společné burze, nebo prodávat jen přebytky domácí potřeby tak, jako to dělá například Francie?

ČEZ obchoduje dnes něco mezi 5–7 procenty na burze, problém je jinde – ta burza určuje cenu komodit v Evropě a my jsme propojení s energetikou Německa. A máme i další problémy, protože plyn jde přes Německo, ropa jde také přes jiné území… Poláci jsou na tom podstatně lépe. Mají skoro ostrovní systém v elektrice, takže mají nízké spotové ceny, více než polovičku, což se mi vůbec nelíbí, protože to narušuje konkurenceschopnost na evropském trhu mezi soukromými společnostmi. A Poláci mají víceméně i přístup pro plyn.

Na burze už většina obchodů proběhla, ČEZ má prodáno přes 70–80 procent na rok letošní a na příští rok asi 30 až 40 procent. Tahle čísla se mění, nevím je úplně přesně, ale odchod z německé burzy pro nás nic neznamená, protože nyní tam obchody vůbec neprobíhají nebo velmi výjimečně. Ukazuje se také, jak ceny na burze létají. Bylo to přes 1000 euro za megawatthodinu a dnes je to 512 eur. Tím, jak Evropa se snaží řešit problém, ceny ještě poklesnou, ale nejsem Sibyla. To však stále řešíme jednu část a musíme vyřešit i část druhou – nastavit trh, aby fungoval bez subvencí. To je ten problém, protože jinak nemůže nastat skutečný stav.

Aby se jednalo o skutečně volný trh bez dotací?

Ano, ale volný energetický trh už úplně není možný. My jsme si v Evropě zvykli na dotace, které považuji za veřejné zlo, protože dotace není nároková, a když je nároková, tak je vždycky málo. Dotace rozdělují Evropu. Musíme nastavit systém tak, aby fungoval bez dotačních záležitostí – když si pořídíte tepelné čerpadlo, máte výhodu levnější elektřiny. Stav doháníme podporou fotovoltaiky na střechách a snažíme se dosáhnout vyššího procenta v obnovitelných zdrojích, ale musíme mít zálohy. Věřím, že se situace zlepší po té, co Francie spustí jádro v odstavených elektrárnách. Trochu se mi chce věřit, že ani v Německu nebude oslabení jaderných elektráren tak rychlé a zpomalí se i zavírání elektráren, protože opravdu nemáme energii z čeho vyrobit. Když přestane foukat a svítit, v tu ránu nastává výkyv v síti.

Poslední průzkumy veřejnosti ukazují pokles podpory vládních stran a zároveň, že velká část Čechů nemá pocit, že vláda by toho pro občany dělala v krizi dost. Jak je míníte přesvědčit?

Až se spustí zastropování energií, tak to občané poznají na svých peněženkách. Otázka je, zda si lidé zvykli v době covidu, že za ně stát všechno vyřeší. Nemyslím, že by to bylo dobře…

…to není pravicová politika…

…to není pravicová politika, ale ta situace je výjimečná. Tady je třeba zapomenout na ideologii a vybrat zatáčku, jak já říkám.

Rád bych dodal ještě jednu věc. Nedá se spoléhat, že Evropská unie za nás všechno udělá. Musíme mít národní plány, ale jsou některé věci, které bez souhlasu Evropské unie neuděláte. Stále nechápu, proč Evropská unie například nezmrazí emisní povolenky.

Proč? Protože křiví trh?

Křiví trh, je to typická ekologická daň a ještě, co je horší, že je to daň, se kterou se obchoduje jako s cenným papírem.

Evropská unie chce do oběhu pustit větší množství emisních povolenek, aby jejich cena klesla.

Když je něčeho více, cena poklesne, ale lepší by bylo je dočasně zamrazit. Stále chci věřit, že zvítězí zdravý rozum nad zelenou ideologií. A to nemyslím nijak ve zlém, nemám nic proti chránění přírody, ani proti Green Dealu. Mně vadí ten způsob zavádění, ta rychlost a ideologická nekompetentnost a ekonomická slepota.

Jakou největší úsporu nyní ve výboru řešíte vzhledem k tomu, že premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že stát půjde v úsporách příkladem? Nyní to bylo zastropování energií a co dál?

Připravuje se zákon o fotovoltaikách a sdílené elektřině, komunitní hospodaření s energiemi a pak uvidíme, co na nás najdou.

Nakolik budou Trutnováci volit podle práce regionálních politiků a nakolik podle celostátní politiky?

Je těžké odpovědět, protože celostátní politika určitě ovlivňuje uvažování občanů i v politice komunální a čím větší město, tím je vliv celostátní politiky větší. Ale já pevně věřím tomu, že naši spoluobčané nás tady znají a s řadou lidí se známe osobně, náš kandidát na starostu je rodilý Trutnovák – a když se podíváte na vývoj města za posledních třicet let, někteří si to ani neuvědomují, protože řada lidí se teprve narodila, ale je to velký skok.

Když jsem přišel do Trutnova a stál jsem vyděšeně na náměstí, říkal jsem si, co tady dělám? Tady válka skončila před měsícem. A dnes se podívejte, věřím, že Trutnováci pochopí, že komunální politika je o něčem trochu jiném. Jde nám o rozvoj města a pomoc občanům. Také uděláme nějaká opatření, aby krizí tolik netrpěli. V tuto chvíli město nesmí zvyšovat nájmy ani v městských bytech, ani nebytových prostorách pro živnostníky, nesmí zvyšovat poplatky za služby a má dělat osvětovou kampaň, kam si pro peníze přijít. Město bude podporovat další rozvoj fotovoltaiky a komunitní hospodaření s energiemi a bude plánovitě komunikovat s organizacemi poskytujícími energie. Rozhodli jsme se, že budeme s občany v této těžké době spolupracovat a pomáhat jim, aby tu dobu přežili. Věřím, že to chápou, přijdou k volbám a dají nám svůj hlas.