Za prvních deset měsíců letošního roku skončil státní rozpočet ve schodku 19,6 miliardy korun na rozdíl od loňského přebytku 5,7 miliardy korun, a to přesto, že jeho příjmová stránka zaznamenala meziroční růst o 88,3 miliardy korun. Dal by se nějakým přijatelným a co nejméně bolestným způsobem zkrotit dramatický nárůst výdajů?

Ale jistě, že by se dal zkrotit… Prostě by se daly zbytečné výdaje zastavit. Jak prosté, že?

Jestli by to bylo „málo bolestivé“? Jak pro koho. Tak třeba pro lidi, kteří si zvykli na dotované jízdné, by to jistě bez remcání nebylo. Naopak pro lidi, kteří celý ten systém platí, tedy pro podnikatele, živnostníky, zaměstnance a tak dál, zkrátka pro všechny daňové poplatníky, kteří v součtu víc státu odvedou, než od něj dostanou, by to naopak byla ohromná úleva.

Hlavně si nenechme od nikoho nakukat, že takové zvyšování státních výdajů je nutné. Není! Je to jen kupování si hlasů voličů, nic víc. Ekonomika roste. Sice už neroste tak jako loni, sice je již ve fázi útlumu, ale dosud se ještě do recese nedostala – takže mezi tempem růstu ekonomiky a tempem růstu výdajů je zásadní disproporce. Prostě v ekonomice roste míra přerozdělování, míra vnitřního zadlužení a podíl státního sektoru na úkor soukromého.