Od sametové revoluce uplynulo 30 let. Napadlo vás, že bude naše společnost vypadat tak jako dnes, když jste podepisoval Chartu 77 nebo v roce 1989 při revoluci?

Přiznám se, že nenapadlo. Nejen kolem Charty 77, ale vlastně ani v roce 1968 nebo později. Vývoj tímto směrem jsem zase tolik nepředpokládal.

V čem jste si myslel, že to bude jiné?

Moje generace si původně myslela, že to bude v podobném duchu, jako byl rok 1968. Tedy, že se lidé začnou k sobě chovat lépe, protože přestanou vadit blbci, kteří vše celou dobu kazili. Ukázalo se, že šlo o příliš velké iluze.

Minule jste mi řekl, že pokud jde o samotný rok 1989, tak se sice říká, jací jsme hrdinové, ale byli jsme v podstatě předposlední, kdo komunismus svrhnul. Zároveň jste pochválil upřímná slova Petra Pitharta, že se jednalo o klidné předání moci. Podle vás tehdy nezaznělo, že kromě politické moci dostanou určití lidé moc ekonomickou. Naplňuje se to stále více? Jak si myslíte, že se s tím dá bojovat, a co jsme za těch třicet let prošvihli?

My jsme prošvihli několik věcí. Třeba na začátku jsme měli trochu iluze o Západu, protože jsme Západ vnímali s určitým zpožděním. Netušili jsme, že mezitím došlo k některým posunům, které se ukázaly jako klíčové. Já si vždy vzpomenu, že v roce 1969, pokud se nemýlím, byla ve Spojených státech největší firmou General Electric a při přepočtu na dnešní úroveň platů se průměrná mzda pohybovala asi kolem 59 dolarů. Dnes je to devět dolarů. My jsme měli před očima, že je to Západ, který je plný možností, a že vrátíme tam, kde jsme – po válce, nebo v době kdy jsme se vraceli zpátky na konci šedesátých let – skončili.To je první moment.

Druhý moment, který vidím, je nedocenění záležitostí, které se týkají ekonomické moci a toho, co to skutečně znamená. Je pravda, že pokud jde o Českou republiku, tak oligarchizace u nás nastoupila s jistým zpožděním. Zatímco když jsem byl v Ruské federaci nebo na Ukrajině, viděl jsem, že vše mohlo také probíhat daleko hůře.

Chcete tím říci, že v České republice máme oligarchizaci dnes?

Samozřejmě. Ta se mezitím prosadila. Oligarchizace v tomto případě znamená především koncentraci nejenom ekonomické, ale také politické a mediální moci v rukou velmi úzké skupiny.