Paní Pošvářová, jste neúnavnou kritičkou toho, jak se u nás staví silnice, mosty. Při každé takové stavbě jde o miliardové zakázky, a tak je namístě se zeptat, zda jste neměla někdy pocit, že vám hrozí nějaká forma nebezpečí?
Víte, já ani v samých začátcích mé pracovní kariéry neměla problémy s dělníky nebo se středním managementem. Problémy byly vždy s řediteli a nejvyšším vedením. Ředitelé totiž po mém upozornění na nedostatky neplnili závazky, smlouvy, neměli výsledky. Měli problémy. A vše bylo způsobeno tím, že když jsem se ptala dělníků, proč něco udělali špatně, vždy odpovídali, že oni na špatný postup upozornili své nadřízené, ale ti stejně pod tlakem splnění nějakých lhůt nařídili, že mají pokračovat. Já pak vždycky zachraňovala už něco, co bylo udělané špatně, ale muselo se to uvést do pořádku.
Čtěte také:
Tímto vývojem moje nepopularita v určitých patrech narůstala. Když jsem musela nechat sešrotovat ocelový most za 60 milionů korun, který byl vyroben z vadného plechu a nešlo s ním nic jiného dělat, bylo to frustrující i pro mne a nejsem na to ani v nejmenším hrdá. Dodnes je uložen u výrobce v kopřivách. Byla to společná chyba výrobce mostu, zhotovitele stavby i kontroly investora, jenž špatně převzal ocelový materiál, ze kterého byl následně most vyroben. Když jsem zanalyzovala všechny vady, které se následně odkryly a měla jsem most převzít, nemohla jsem to s čistým svědomím udělat. Nešlo převzít něco na sto let a garantovat, že most lze provozovat bezpečně a nebrat v úvahu následné nebezpečí pro lidské životy.
Takže přezdívka Černá mamba byla asi většinou spíš v negativním slova smyslu? Pokud tedy budeme hovořit o těch, co se s vámi setkávali z pozice těch nejvyšších míst? Bylo to ale to jediné, čím se směrem k vám to nepřátelství projevovalo?
Víte, to, co jsem viděla v praxi, mě přivedlo k tomu, že je třeba začít řešit záležitosti kolem špatně provedených prací či materiálů pro stát metodicky, aby k podobným případům nedocházelo. Aby se vadám předcházelo rovnou v závazných předpisech. Už od roku 2000 jsem se tedy tímto způsobem snažila nastavit metodiky kvality. Pracovala jsem tehdy pro britskou společnost Mott MacDonald, kde jsem dělala supervizi staveb pro Evropskou investiční banku. A tam jsme poprvé začali metodiky zpracovávat a vyžadovat jejich dodržování v praxi. A když se ptáte na nějaké ohrožení, ano, tenkrát se stalo, že mi dvakrát za sebou povolila zátka na olejové nádrži u auta v plné rychlosti na dálnici, když jsem se vracela z jedné přejímky. Říkala jsem si: „Průšvih, to není samo od sebe. Musím si dávat větší pozor." A trochu jsem se stáhla. Abych nevyvíjela takový tlak. Ale ne na snížení požadavků na kvalitu prací, ale na způsob komunikace.
Mimo téma, ale zajímavé: Miloš Zeman a Petra Kvitová spolu v obrazech
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová