Proč v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi V4 platíme vyšší ceny plynu a elektřiny? O jak velké rozdíly jde?

Rozdíly lze vysvětlit na příkladu Slovenska, kde v rámci „pozitivního“ nacionalismu přijali několik zásadních rozhodnutí, která omezila vliv cen plynu na burzách na odběratele.

Prvním je to, že na Slovensku si stát ponechal ve 100% vlastnictví národního importéra plynu SPP Bratislava. V Česku stát prodal národního importéra ze 100 % soukromé zahraniční společnosti, a ztratil tak vliv na tvorbu cen pro odběratele. Ceny energií jsou pak ovlivňovány cenami na burzách s plným dopadem na odběratele České republiky.

Druhým zásadním rozhodnutím je to, že tato národní importní společnost ve Slovenské republice uzavřela dlouhodobou smlouvu na nákup plynu na základě dvoustranné dohody s Gazpromem za ceny, které jsou dnes třetinové proti cenám na burze. Nelze tedy obviňovat Gazprom, že je příčinou vysokých cen plynu a elektřiny. Česká republika se spolehla na konkurenci soukromých dodavatelů plynu, kteří nakupují plyn a elektřinu na burzách, a jejich cílem je maximalizace zisku bez ohledu na dopady cen energií na odběratele.

Třetím je to, že formou maximálně možných cen byly nízké ceny plynu promítnuty do cen pro odběratele na Slovensku. Třetím důvodem je tedy zavedení kontroly státu nad cenami energií formou kontroly oprávněných nákladů a stanovení přiměřeného zisku pro dodavatele energií. Nejedná se tedy o uzavření trhu s energiemi na základě regulovaných cen, dodavatelů plynu je více, ale musí se přizpůsobit rámci pro stanovení cen energií stanoveném státem.

Za nízké ceny plyn pak nakupují od SPP teplárny, které návazně prodávají levněji vyrobené teplo a elektřinu odběratelům. Nutno podotknout, že na rozdíl od Česka teplárny bez dotací od státu přešly z uhlí na plyn.

Jaký je tedy souhrnný cenový efekt těchto zásadních rozhodnutí v zemi našeho východního souseda?

Důvodů nízkých cen energií ve Slovenské republice je tedy několik, navazují na sebe, a výsledkem je pak kumulativní příznivý efekt, odběratelé na Slovensku platí o cca 50 procent nižší ceny plynu a elektřiny než odběratelé v Česku. V České republice nebylo přijato ani jedno z výše uvedených rozhodnutí přijatých na Slovensku.

Srovnání výše cen elektřiny SR, ČR a Rakouska dle vybraných kategorií odběru je uvedeno v následující tabulce:

Zdroj: ÚRSO + www.pravda.sk, „Regulátor chcel ukázať ako chráni slovenské domácnosti. Porovnal, koľko zaplatia susedia z Česka a Rakúska za energie“ ze dne 7. 12. 2021

Za elektřinu platili odběratelé na Slovensku v letošním roce méně než u nás, a to až o polovinu. Jak to bude vypadat v příštím roce?

V roce 2022 se situace bude opakovat. Není tedy pravda to, co tvrdí Energetický regulační úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu, že regulace přináší odběratelům vyšší ceny energií. Pro nízké ceny energií je rozhodující kvalita řízení energetiky z úrovně státu, včetně regulace cen.

V sousedním Polsku zvýšili ceny plynu jen o desítky procent, v České republice o stovky procent. Nejen státy V4, ale i státy západní Evropy se zabezpečily proti vysokým cenám plynu na burzách. V Německu mají nakoupeno v dlouhodobých kontraktech tolik plynu, že ho mohou prodávat přes Jamal do Polska. Německo pak prodává levný plyn průmyslu za poloviční ceny než u nás, a to i proto, že plynárenské společnosti jsou sice privátní, ale akcionáři jsou obce a regiony, a ty si ceny hlídají.