Podle nedávno zveřejněných dat ČSÚ klesla v Česku reálná mzda o deset procent, ačkoliv nominální mzda šla nahoru. To je drastický pokles ne?

Díky různým regulacím, zvláště pak energetických trhů, ze strany EU dochází k energetické krizi, která se bezprostředně a bezprecedentně podepisuje na hlubokém poklesu životní úrovně nejen v ČR, ale i v dalších zemích EU. Pokles životní úrovně je primárně spojen s poklesem reálné průměrné mzdy. V ČR tento pokles činí téměř 10 % ve třetím čtvrtletí roku 2022. Málokdo ví, že pokles životní úrovně, měřeno např. poklesem výše reálných starobních a dalších důchodů, se týká přes veškeré letošní valorizace i více než 2,8 milionu starobních a invalidních důchodců. Pokles životní úrovně je především důsledkem naprosto hloupé, nezodpovědné a sobecké politiky eurokratických politiků. Byli to oni, kdo zavedli Green Deal, coby novou energetickou politiku, která ve svém důsledku doslova ožebračuje desítky milionů domácností v zemích Evropské unie.

To, že se nacházíme v energetické krizi, má prapůvod právě v této nezodpovědné, svévolné, dalo by se říci autoritářské politice, kterou prosazuje několik zvrhlých lobbistických a zájmových skupin. V současné době konečně vyplouvá na povrch (na příkladu místopředsedkyně Evropského parlamentu Kailiové) to, na co upozorňuji již nejméně poslední dekádu. Jedná se o skupiny jednak zfanatizovaných aktivistů, prosazujících scestné programy Green Dealu, působících okolo politických stran zejména v Německu, obzvláště Zelených, ale i socialistů a zkorumpovaných politiků napříč politickým spektrem, pohybujících se kolem bruselských zájmových entit. Těmto vrcholným politickým představitelům EU, ať už jsou to funkcionáři Evropského parlamentu nebo Evropské komise, je úplně jedno, jaké dopady má jejich zhoubná politika na běžného občana členských zemí EU. Jejich mnohamilionové měsíční příjmy za jejich politické funkce jim stačí pokrýt několikanásobně zvýšené náklady na energie a osobní základní potřeby. Na bezprecedentní zvýšení cen energií však mohou jen stěží reagovat důchodci s průměrnou výší důchodu kolem 18 tisíc Kč nebo zaměstnanci s měsíční mzdou v průměru kolem 40 tisíc Kč hrubého. A to ještě podotýkám, že dvě třetiny zaměstnanců ani na průměrný plat nedosáhnou. Každá tisícovka výdajů na energie a nezbytné potřeby navíc tak bezprostředně zasahuje do jejich životní úrovně a bezprecedentně a nejvíce za posledních více než 30 let ji snižuje.