Podle nedávno zveřejněných dat ČSÚ klesla v Česku reálná mzda o deset procent, ačkoliv nominální mzda šla nahoru. To je drastický pokles ne?

Díky různým regulacím, zvláště pak energetických trhů, ze strany EU dochází k energetické krizi, která se bezprostředně a bezprecedentně podepisuje na hlubokém poklesu životní úrovně nejen v ČR, ale i v dalších zemích EU. Pokles životní úrovně je primárně spojen s poklesem reálné průměrné mzdy. V ČR tento pokles činí téměř 10 % ve třetím čtvrtletí roku 2022. Málokdo ví, že pokles životní úrovně, měřeno např. poklesem výše reálných starobních a dalších důchodů, se týká přes veškeré letošní valorizace i více než 2,8 milionu starobních a invalidních důchodců. Pokles životní úrovně je především důsledkem naprosto hloupé, nezodpovědné a sobecké politiky eurokratických politiků. Byli to oni, kdo zavedli Green Deal, coby novou energetickou politiku, která ve svém důsledku doslova ožebračuje desítky milionů domácností v zemích Evropské unie.

To, že se nacházíme v energetické krizi, má prapůvod právě v této nezodpovědné, svévolné, dalo by se říci autoritářské politice, kterou prosazuje několik zvrhlých lobbistických a zájmových skupin. V současné době konečně vyplouvá na povrch (na příkladu místopředsedkyně Evropského parlamentu Kailiové) to, na co upozorňuji již nejméně poslední dekádu. Jedná se o skupiny jednak zfanatizovaných aktivistů, prosazujících scestné programy Green Dealu, působících okolo politických stran zejména v Německu, obzvláště Zelených, ale i socialistů a zkorumpovaných politiků napříč politickým spektrem, pohybujících se kolem bruselských zájmových entit. Těmto vrcholným politickým představitelům EU, ať už jsou to funkcionáři Evropského parlamentu nebo Evropské komise, je úplně jedno, jaké dopady má jejich zhoubná politika na běžného občana členských zemí EU. Jejich mnohamilionové měsíční příjmy za jejich politické funkce jim stačí pokrýt několikanásobně zvýšené náklady na energie a osobní základní potřeby. Na bezprecedentní zvýšení cen energií však mohou jen stěží reagovat důchodci s průměrnou výší důchodu kolem 18 tisíc Kč nebo zaměstnanci s měsíční mzdou v průměru kolem 40 tisíc Kč hrubého. A to ještě podotýkám, že dvě třetiny zaměstnanců ani na průměrný plat nedosáhnou. Každá tisícovka výdajů na energie a nezbytné potřeby navíc tak bezprostředně zasahuje do jejich životní úrovně a bezprecedentně a nejvíce za posledních více než 30 let ji snižuje.

Zdroj: ČSÚ

Může s tím reálně vláda něco dělat? Nebo může tuto statistiku jen trpně přijmout a doufat, že stejně tak ji přijme i obyvatelstvo?

Vláda s tím samozřejmě může něco dělat, ale musela by chtít. Nesměla by upřednostňovat nařízení, která v ČR musíme plnit v rámci Evropské unie. Vláda by např. mohla využít to, že Česká republika předsedá Radě EU a mohla by navrhnout radikální změny fungování přeregulovaného a nesmyslnými nařízeními zatíženého a musím zdůraznit nejen pouze, tzv. energetického trhu. Ve svém důsledku se vlastně o žádný trh nejedná, protože ceny na trhu s energiemi nejsou stanovovány na bázi volné soutěže, konkurence, na základě vztahů nabídky a poptávky, ale na bázi umělých konstrukcí. Je směšné, že cena elektrické energie se nevytváří spontánně na trhu, ale je určována mimo jiné cenou nástrojů spekulace (emisních povolenek), cenou zemního plynu, tzv. závěrných (podle ministra Síkely závětrných) elektráren.

Vláda České republiky má jedinečnou možnost navrhnout naprostou změnu ve fungování energetického trhu při mimořádném zasedání Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku, které se koná 13. prosince 2022. Protože ČR předsedá v tomto pololetí Radě EU, měla by se o narovnání energetického trhu alespoň pokusit. Prvním krokem by měl být návrh na zrušení celého programu „Fit for 55“ Green Dealu. Dalším krokem by mělo být vytvoření podmínek pro efektivní fungování tržního mechanismu v energetické oblasti. Dále je zřejmé, že sankční programy ze strany EU vyhlášené v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině škodí daleko více domácnostem a firmám v zemích EU než samotnému Rusku. Rusko paradoxně navýšilo zisky z prodeje energetických surovin, zvýšilo meziročně o více než 40 % prodej zkapalněného plynu, a i když je celkový prodej plynu nižší než v minulém roce, inkasuje za zkapalněný plyn více, protože jeho cena je několikanásobně vyšší než plynu přepravovaného potrubím. Energetická krize, do které nás vtáhla nesmyslná nařízení EU, tak v konečném důsledku přinášejí významné snížení životní úrovně více než 90 % domácností, jak v ČR, tak v zemích EU.

Uvedl jste, že české firmy už jsou na hraně toho, kdy je ještě výhodné je provozovat. A že v příštím roce můžeme mít až půl milionu nezaměstnaných. Může situaci zhoršit i to, že o pracovní místa budou nezaměstnaní soutěžit s uprchlíky z Ukrajiny, jejichž počet se k půl milionu (míněno osoby s udělenou dočasnou ochranou) blíží?

Česká ekonomika patří vůbec mezi nejprůmyslovější ekonomiky světa. Bohužel její energetická náročnost je velmi vysoká. Dnes již končí řada drobných podnikatelů a firem, protože vysoká inflace způsobuje neprodejnost jejich zboží (ať už je to způsobeno snížením poptávky, nebo zvýšením cen jejich výrobků a poskytovaných služeb). I když je míra nezaměstnanosti v České republice zatím nejnižší ze všech zemí EU, dá se očekávat, že na trhu práce na konci příštího roku může dojít k poměrně výraznému napětí. Na jedné straně mohou chybět pracovní síly v mnoha profesích, na druhé straně může nastat poměrně výrazné propouštění ve firmách, které budou buď končit, nebo svou činnost přesunou do zahraničí, kde budou výrazně výhodnější podmínky pro podnikání. Není vyloučeno, že v některých profesích dojde k soutěži mezi Čechy a Ukrajinci o zaměstnání. Faktem také je, že ne všichni Ukrajinci, kteří působí na našem území, mají zájem pracovat. Velká část z nich je v ČR na sociálních dávkách.