Prezident Miloš Zeman se rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Je jeho rozhodnutí, a pak i výsledek volby, důležitý mezník, který určí další fungování této země?

V normálních časech, kdy politika funguje víceméně jako rutinní správa věcí veřejných, není dění kolem volby prezidenta nijak podstatné. Dnes ale v normální době nežijeme. Vynořila se spousta závažných rizik, prudce vzrostla nejistota a v takové situaci je velmi důležité, kdo je hlavou země. Více, než si myslíte, řekla by TOP 09.

A je podle vás rozdělení společnosti na obdivovatele a odpůrce Zemana opodstatněné, nebo zveličené?

Já bych nemluvil přímo o obdivovatelích. Jsem přesvědčen, že Miloše Zemana podporuje a volí spousta lidí, pro které neplatí, že by ho nekriticky obdivovali. Podporují ho jednoduše proto, že vidí, kdo proti němu kandidoval minule a kdo se proti němu chystá kandidovat tentokrát. Pro spoustu lidí Zeman není zbožňovaný idol, ale prostě menší zlo. Každý další útok z tábora odpůrců Zemana počet těchto lidí zvětšuje.

Někdy mám pocit, že Zeman si najal aktéry takzvané Kroměřížské výzvy v čele s Michaelem Kocábem proto, aby nemusel sám ve volební kampani vyvíjet zbytečně mnoho energie. Vždyť ten seznam uchazečů, které tahá Kroměřížská výzva z klobouku, se nápadně podobá zástupu kejklířů, kteří se v pohádce Šíleně smutná princezna houfovali na hradním nádvoří ve snaze princeznu rozesmát. Rozdíl je jen v tom, že dneska rozesmívají většinu národa.

V čem Miloš Zeman jako prezident české společnosti v poslední době prospívá a v čem jí škodí? Lze jeho dosavadní prezidentování označit za úspěšné?

Prezident vychází dobře s hlavami tří světových velmocí. Málokdo si uvědomuje, že to se zatím nikomu z jeho předchůdců nepovedlo. Nedovedu říci, v čem zemi škodí. Sám sobě ale škodí permanentně. Kouří jednu cigaretu za druhou, komentuje exhibicionisty typu Evropských hodnot, což je pod úroveň prezidenta, a svými reakcemi dělá zbytečně například z rektorů některých univerzit lidi významnější, než ve skutečnosti jsou.

U Zemana se střídaly z hlediska důvěry veřejnosti průšvihové periody – „lánský puč“, „kunda sem, kunda tam“ – s lepšími; skokový růst důvěry zaznamenal po teroristickém útoku v Paříži (56, následně až 62 %), nyní se drží v pásmu 50–60 %. Kde má prostor na zlepšení, nebo se začíná „ohrávat“ a půjde dolů? Čím by si mohl důvěru udržet či zvýšit?

Některými výroky si o pokles důvěry přímo koleduje. Jeho nedávný výrok o tom, že stovka denně za pobyt v nemocnici nikoho nezabije, vzbudil obrovské pobouření mezi seniory. I když vysvětlil, že se zastával mizerně placeného nemocničního personálu, ztratil tím řadu voličů v kategorii, která ho dříve výrazně podporovala. Těsně nad hranicí chudoby u nás žije vysoké procento lidí a pro tyto lidi, kteří počítají každou korunu, může znamenat výdaj za dlouhodobější hospitalizaci skutečnou tragédii. Je jasné, že třeba sestřičky a sociální pracovnice jsou placeny nedůstojně. Ale chtít, aby se na ně skládali senioři, kteří bývají hospitalizováni nejčastěji, skutečně není ani trochu moudré.

Kauza Peroutka je evergreen. Mynářova bezpečnostní prověrka. Vydírání Jindřicha Forejta, příběhy o prostituci na Pražském hradě a podobných nesrovnalostech. Zdravotní problémy. Podnikání Martina Nejedlého. Cokoliv jiného... Číhá někde na prezidenta průšvih, který mu případnou kandidaturu může totálně zbortit? A jak zhodnotit to, jak se k jednotlivým problémům z tohoto výčtu staví?

Na to, co mu může podrazit nohy, se musíte zeptat lidí, kteří takový podraz chystají a jistě si ho dokáží správně načasovat. Já do této kategorie rozhodně nepatřím.

Jak se dle vás mění vztah médií k Miloši Zemanovi? Platí ještě vzorec „Zeman řekne něco skandálního, média rozjedou cirkus a Zeman se jim směje“? Nebo už to novináře přestalo bavit? Má Zeman dost médií, kde je vždy vítán, a dokáže sám oslovovat lidi na náměstích tak dobře, takže přebil to, že většina novinářů ho nemá ráda a ráda proti němu při kampani rozjede peklo?

Zemanova vystoupení na jeho cestách po republice jsou hojně navštěvována. U nás ve Frýdku-Místku ho na náměstí vítalo několik tisíc lidí. Navíc se může spoléhat na to, že jednotlivci a malé skupinky, které ho přicházejí občas dost nevkusně provokovat, jsou ve svém okolí známými firmami a málokdo je bere vážně. Média na Zemana útočila už když byl premiérem. Pamatuji na tu dobu, kdy televize vysílala ještě gumáky. Zemanova figurína patřila k těm nejtrapnějším. Ovšem nikoliv ve vztahu k Zemanovi, ale k těm, kteří ty pubertální scénky režírovali.