Jako viroložka jste dva covidové roky bojovala proti nařízením omezujícím svobodu i proti nařizování povinné vakcinace a podobně. Jak situaci vnímáte nyní s nadcházejícím podzimem, kdy slýcháme varování před další vlnou?

Pevně věřím, že restrikce a nařízení, kterým jsme čelili v předchozích sezónách, se již v takové míře opakovat nebudou. Po všech zkušenostech a při stavu poznání, které již dnes máme, by politici další restrikce ani povinnou vakcinaci neobhájili. Dokonce i soudy potvrzují nezákonnost řady z těchto nařízení, která diskriminovala neočkované občany a ztěžovala jim život. Přesto je stále v médiích dáván prostor nechvalně proslulým a bohužel také vlivným jedincům, kteří se evidentně nepoučili a rádi by opět zaváděli nejrůznější omezování a povinnosti.

S nástupem dětí do škol a s chladnějším počasím se každoročně na podzim zvyšuje počet respiračních infekcí, nejinak tomu jistě bude i letos. Část těchto onemocnění bude vyvolána virem SARS-CoV-2, část jinými viry či bakteriemi. Jistě není nutné u každého člověka s banální rýmou či kašlem pátrat po původci jeho obtíží pomocí PCR testů. Testovací šílenství ani hon na pozitivní jedince by se již neměly opakovat. Je však jistě vhodné, aby lidé s příznaky respirační virózy nemoc nepřecházeli, nechodili do kolektivu, ale vyleželi ji doma v posteli. V případě vážnějšího průběhu je pak namístě vyšetření lékařem, na základě jeho rozhodnutí případně i PCR test a nasazení příslušné antivirové léčby. Zkrátka je třeba již brát nový koronavirus stejně jako ostatní respirační viry a přestat jej mytizovat.

Máme totiž diametrálně odlišnou situaci, než tomu bylo na začátku covidové pandemie. Prakticky celá populace má již covid za sebou, mnozí i několikrát, což zajišťuje lidem velmi účinnou a dlouhotrvající ochranu před vážným průběhem opakované nákazy. To znamená, že se nákaza bude projevovat povětšinou jako nezávažná viróza nebo proběhne zcela nepozorovaně bez jakýchkoliv příznaků. Zařadí se mezi ostatní a končí jeho výjimečné postavení mezi ostatními respiračními viry. Neočekávám, že na podzim nastane významnější vlna vážných případů nemoci covid-19, byť někteří jedinci mohou mít těžší průběh, stejně jako u jiných infekčních nemocí. Pro ně je k dispozici účinná léčba.

Co se o covidu dozvídáme nyní, kdy se svět příliš nezajímá?

Nezájem o covid je zcela logický, protože už opravdu nepředstavuje v globálním měřítku významnější zdravotní problém. Svět se potýká s daleko závažnějšími problémy, o které se nyní lidé zajímají. Dalo by se říci, že covid je mrtvý, přestože některé pijavice přisáté na covidový byznys se jej snaží resuscitovat v naději, že z něj ještě něco vytřískají.

Aktuální situace, pokud jde o covid-19, je ve světě klidná. Počet evidovaných případů je nízký všude na světě a také počet zemřelých s covidem je minimální. Těžko ale říci, do jaké míry to souvisí se změněnou strategií testování, kdy se již celosvětově testuje podstatně méně než dříve. Stále dominují různé podvarianty omikronu, na tom se nic nemění. Je možné, že se zvýšením aktivity viru během podzimu se rozšíří opět nové varianty. Nás by to ale již nemělo znepokojovat, protože prakticky všichni máme imunitu po prodělané nákaze, a jak se prokázalo, ta funguje vcelku spolehlivě vůči vážnému průběhu napříč dosud známými variantami.

Ministerstvo zdravotnictví nedávno spustilo kampaň pro podporu očkování. Komu byste očkování dnes doporučila?

Víme, že Česká republika objednala dohromady přes 20 milionů dávek vakcín na roky 2022 a 2023. Jednoduchou matematikou dojdeme k výsledku, že je zde úmysl naočkovat každého občana České republiky včetně malých dětí minimálně jednou dávkou ročně. Zájem o toto očkování je však mizivý, takže se ho vláda snaží cestou kampaně zvýšit. Ve skutečnosti je ale již jen velmi málo lidí, kterým by vakcína mohla něco pozitivního přinést. Jak jsem již uvedla, prakticky všichni lidé si již infekcí prošli, i když ne každý si toho je vědom, pokud se netestoval. Kdo infekci prodělal, zejména pak v posledním roce, má dostatečně robustní ochranu před vážným průběhem při reinfekci a vakcína už mu žádné další vylepšení imunity nepřinese. Může dojít dokonce k tomu, že opakované dávky zastaralé vakcíny naopak zhorší imunitní odpověď na nové varianty. Navíc jsou zde nezanedbatelné nežádoucí účinky covidových vakcín, mnoho lidí pociťuje zhoršení zdravotního stavu i několik měsíců po jejich aplikaci. Takže já bych před tím spíše varovala.

Přesto stále existují lidé, kterým může vakcína pomoci. Jsou to ti, kteří trpí závažnou poruchou imunity, ať už na základě svého onemocnění nebo v důsledku imunosupresivní léčby. Pro tyto lidi představuje covid-19 skutečně velkou hrozbu, je to pro ně život ohrožující onemocnění, protože jejich nemocný imunitní systém nedokáže s virem účinně bojovat. Těmto lidem dokáže vakcína navodit alespoň částečnou a krátkodobou ochranu a pomůže jim zmírnit průběh nemoci. Bohužel stále jsou k dispozici pouze vakcíny cílené na wuchanský virus, který již dávno z populace vymizel. Pokud přijdou na trh aktualizované vakcíny cílené na současné varianty, bude to jistě daleko lepší.

Které z posledních informací považujete za alarmující?

V poslední době mě značně znepokojují zprávy o narůstající úmrtnosti v různých zemích světa, a to zejména v mladších věkových skupinách. Jde o celkovou úmrtnost bez ohledu na její příčiny. Můžeme si klást otázku, zda je to způsobeno následky onemocnění covid, nebo následky po covidovém očkování, následky lockdownů a dalších zaváděných opatření nebo zcela jinými příčinami. 

Například z nedávno zveřejněné americké studie vyplynulo, že během covidové pandemie byl největší počet celkových nadúmrtí – tedy počtu úmrtí nad očekávané množství – překvapivě u mladých osob ve věku 25–44 let, přestože covid prokazatelně nejvíce zabíjí staré lidi. Příčina nadměrných úmrtí mladých lidí tedy musela být jiná než covid samotný. Zvláštní je také to, že výrazně více nadúmrtí v této věkové skupině bylo v době, kdy se již očkovalo proti covidu, než v době, kdy byl covid, ale vakcína ještě ne. Studie má 168 stránek, stručný výtah z ní je zveřejněn na webu Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS). 

Alarmující je také celková narůstající nadúmrtnost u dětí do čtrnácti let v Evropě, která začala narůstat od poloviny roku 2021 a pokračuje i v roce letošním. Přitom v prvním covidovém roce 2020 byl celkový počet úmrtí dětí naopak nižší než obvyklý. Dokládají to data z webu EUROMOMO, což je internetový projekt sledující úmrtnost ve většině evropských zemí. Česká republika bohužel zapojena není.

Nechci jakkoliv předjímat příčinu těchto nadbytečných úmrtí, byť pochopitelně mnoho z nás napadá možná souvislost s plošnou vakcinací. Vysvětlení mohou ale být i jiná. Každopádně se něco děje a covidová pandemie i se vším, co s ní souvisí, na tom má s největší pravděpodobností svůj podíl. Nepochybně by si tato alarmující data zasloužila daleko větší pozornost a pátrání po příčinách. Pokud zde máme byť jen podezření na možnou souvislost s covidovými vakcínami, potom by politici měli být skutečně velmi opatrní s jejich propagací. Místo toho vidíme bagatelizaci nežádoucích účinků vakcín a bohužel lidé, kteří prokazatelně po covidové vakcinaci trpí zdravotními problémy, prakticky nemají šanci domoci se odškodnění.

Ve světle těchto informací je naprosto nepochopitelné, že v takvazném demokratickém světě stále ještě existují země, které na své území nevpouštějí nevakcinované osoby, ačkoliv již dávno byly vyvráceny domněnky o bezinfekčnosti očkovaných. Jde tedy čistě o diskriminaci nevakcinovaných bez jakéhokoliv vědeckého podkladu. Šikana nejlepšího světového tenisty Novaka Djokoviče je toho zářným příkladem. 

Je známo, že v době covidu nebyly statistiky nakažených ani zemřelých přesné, a svědectví ukázala, že některé nemocnice například psaly úmrtí na covid i v případech, kdy tomu tak nebylo. Zrovna tak člověk s jinou chorobou, ale nakažený covidem, byl rovnou označen za mrtvého z důvodu covidu. Nesrovnalostí bylo mnoho. Dozvíme se někdy, jaká byla skutečná čísla v Česku?

Obávám se, že to nebude možné. Musely by se znova procházet chorobopisy všech zemřelých a analyzovat, jaká byla u každého z nich skutečná příčina úmrtí. To by bylo natolik časově a personálně náročné, že je to prakticky nerealizovatelné. Nepochybně je mezi zemřelými osobami velké množství těch, které ve skutečnosti zemřely na zcela jiné onemocnění a shodou okolností byly v době hospitalizace a smrti pozitivně testovány na covid. Pokud by byly stejné osoby testovány na jiné viry či bakterie, stejně bychom mohli vést statistiky o počtu úmrtí s těmito jinými infekčními činiteli. Proto jsou tato čísla zcela irelevantní.

Jak tomuto přístupu pro příště zabránit?

Úplně by stačilo, kdybychom medicínu vrátili od politiků a úředníků zpět do rukou lékařů a indikaci diagnostických testů nechali na jejich uvážení. Lékař musí nejlépe vědět, kdy potřebuje příslušné vyšetření provést, aby se mohl na základě výsledku rozhodnout o správné léčbě. Budeme-li vyšetřovat jen skutečně nemocné, nebudou nám statistiky zkreslovat osoby vyšetřené bezdůvodně na základě davové hysterie. 

Ve Spojených státech amerických ohlásil konec Anthony Fauci, a to ve funkci ředitele Národního institutu pro alergie a infekční nemoci. Skončil i jako poradce prezidenta Joea Bidena. Jak vnímáte jeho působení a co jeho odchod může znamenat ohledně přístupu ke covidu?

Pan Fauci má nepochybně svůj významný podíl na silně restriktivním přístupu Spojených států ke covidové pandemii. Přitom výsledky zde nemají lepší než jinde ve světě. Ve Spojených státech stále trvají na tom, že nevakcinované osoby mají zapovězen vstup do země. Přitom pan Fauci musí dobře vědět, že vůbec nejde o riziko nákazy ani jiné zdravotní důvody, ale čistě o důvody diskriminační. V demokratickém světě by to mělo být nezákonné.

Pana Fauciho také zřejmě čeká vyšetřování z důvodu lží a podezření na jeho účasti na financování wuchanských laboratoří z rozpočtu Spojených států, ve kterých se prováděly experimenty s koronaviry, které měly vést ke zvýšení jejich patogenity či infekčnosti – takzvaný gain of function. Pochopitelně kvůli tomu také sílí spekulace o umělém původu viru, nebo dokonce o jeho záměrném šíření. Pro návrat důvěry ve veřejné instituce je nezbytné, aby vše bylo důkladně prošetřeno a vyvozeny příslušné závěry.